Seriály

Seriál: Autismus I

Pro další tři čísla jsme se pro vás rozhodli připravit seriál o autismu a speciálně o práci s dětmi s autismem a metodami, které se při práci s nimi používají. 
I přesto, že zájem o tuto problematiku narůstá, stále zůstává velký rozdíl mezi tím, co je o této problematice známo z teoretického hlediska, a tím, co o této problematice ví široká veřejnost. Je smutné, že se při své práci s dětmi s PAS stále setkávám s názory, že jsou takové děti jen nevychované a nejlépe udělají rodiče, kteří nad nimi budou držet pevnou ruku.

Neurobiologický původ autismu

Jednou z možných primárních příčin autismu je velmi časné poškození vyvíjejícího se mozku, a to v době krátce po uzavření neurální trubice. Toto poškození by dle výzkumů mohlo být následkem vystavení plodu působení některých léků či jiných teratogenních vlivů, které mají za následek špatný vývoj mozkového kmene a cerebellárně-limbických funkcí. Mezi přímé důsledky tohoto postižení patří nedostatečná habituace hlasitých nežádoucích zvukových podnětů. Proto se u autistických dětí často můžeme setkat s tím, že se nedokážou ve škole soustředit na práci, protože všechny podněty, pro nás téměř neslyšitelné, jsou pro ně akcentovány do neúnosných mezí.  Nepřímými vlivy pak rozumíme špatné dozrávání vývojově mladších struktur mozku, jako je například limbický systém.

Konkrétně můžeme v souvislosti s poškozením mozečku hovořit o špatné koordinaci v oblasti jemné motoriky, o nedokonalém časoprostorovém kódování a předvídání, v souvislosti s poškozením hippokampu pak o špatném kontextuálním zpracování senzorických vjemů, emotivních procesů a patologických jevů v oblasti sociální interakce (Hrdlička & Komárek, 2004).

Psychologický model původu autismu

Fakt, že má autismus organickou příčinu, podnítil řadu výzkumů zejména v oblasti neuropsychologie, zkoumání jednotlivých funkčních odlišností mělo za následek vznik tří komplexních teorií, které jsou založeny na zkoumání jednotlivých kognitivních funkcí:
1. Koncepce teorie mysli (Baron-Cohen et al., 1985, dle Thorová  & Beranová, 2004) je schopnost, která umožňuje vytvářet názory o tom, co si druhý člověk myslí, co cítí, po čem touží, čemu věří, co zamýšlí. To nám především pomůže pochopit příčinu jeho chování. Tato schopnost je u dětí s autismem špatně vyvinuta nebo chybí úplně.
Takové děti mají proto často problém pochopit nějakou situaci a udělat si na ni náhled, poznat lež, omyl i legraci. Následkem toho se dítě neumí a ani nemůže zapojit do dětského kolektivu, protože nerozumí tomu, o čem si druhé děti povídají, jak se chovají, a následkem toho působí na druhé jako samotářské. Pravdou je, že dítě zůstane raději samo, než aby znovu došlo ke zklamání z nepříjemných konfrontací s dětmi.
2. Teorie centrální koherence (Firth, dle Thorová & Beranová, 2004) pohlíží na autismus jako na  nedostatečně rozvinutou schopnost tzv. „centrální koherence“, jedná se o schopnost spojovat si jednotlivé informace v celky tak, aby došlo k pochopení určitého problému. Deficit této schopnosti se projevuje nadměrnou soustředěností na detaily, dále pak inklinací v dětství k určitým částem hraček (př. kola u aut, koleje u vlaků, tlačítka způsobující zvuk či světlo aj.). Narušení schopnosti centrální koherence vypadá v praxi také tak, že dítě nereaguje na zavolání, a proto může vyvolávat v rodičích pocit, že má problémy se sluchem nebo že je hluché.
Další oblastí, která je postižená kvůli defektu centrální koherence, je orientace v čase. V tomto případě má dítě s autismem velký problém s abstraktním vyjádřením času jako chvíle, momentu, ale i hodiny. Orientace v čase je pro ně velmi náročná bez speciálních pomůcek, v tomto případě speciálně vyrobených hodin.
3. Třetí komplexní teorií je Teorie exekutivních funkcí (Ozonoff, 1991, dle Thorová & Beranová, 2004). Tento pojem zahrnuje procesy, které usměrňují naši pozornost určitým směrem. Jedná se o poruchu schopnosti organizovat, plánovat a předvídat následky nějaké činnosti. V tomto případě se dá opět neschopnost plánování kompenzovat vymýšlením plánů dopředu, v jasných a pro dítě srozumitelných krocích. Nejčastěji se tak děje pomocí speciálně vyrobených obrázků, které převedou abstraktní symboly do konkrétních vizualizovaných situací.
Mimo výše jmenované teorie existují ještě další, které se zaměřují na vývoj emocí, řeči atd.
Dnešní díl je sice u konce, ale příště se můžete těšit na problematiku psychopatologie a léčby autismu. Ve třetím díle jsme pro vás připravili téma výchovy a vzdělávání dětí s autismem a aplikaci konkrétních metod v praxi.
Share on Facebook0Tweet about this on Twitter0Share on TumblrShare on Google+0Email this to someoneShare on LinkedIn0

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>