Postřehy a názory/Ze života studentů

Stres jako přítel – stále se mnou

Jen to, jak o stresu smýšlíme, může tolik ovlivnit očekávanou délku našeho života. Osm let dlouhá studie, která proběhla ve Spojených státech amerických, byla publikována na začátku roku 2013. Cílem jejího zkoumání bylo zjistit u 30 000 dotázaných dospělých osob odpovědi na tyto dva body:
a) Jak velké množství stresu jste prožili v minulém roce?
b) Myslíte si, že je stres škodlivý pro Vaše zdraví?

Vyhodnocení? S pomocí veřejných záznamů o úmrtí zjistili, kolik z dotázaných respondentů zemřelo. Výsledek je následující:
a) U lidí, kteří řekli, že v minulém roce zažili opravdu velké množství stresu a navíc věřili, že je stres škodlivý pro jejich zdraví, bylo riziko úmrtí 43%.
b) U respondentů, kteří sice zažili také velké množství stresu, ale nenahlíželi na něj jako zdraví škodlivý, ale jako na součást života, pravděpodobnost úmrtí zcela vymizela. Ukázalo se, že lidé, kteří si nepřipouštěli škodlivost stresu na jejich zdraví, měli vůbec nejmenší riziko úmrtí v rámci celé studie.

Psycholožka Kelly McGonigal, která pracuje na Stanfordské univerzitě, vystoupila na každoroční konferenci TED (Technology, Entertainment, Design)[1], kde přiblížila veřejnosti náhled na pojetí stresu jako přítele a běžnou součást našich životů. Vyzdvihla několik pozitiv na stresu jako takovém, věnovala se tomu, jak stres zvládat a zároveň přiblížila studii amerického průzkumu: „Vědci tedy učinili odhad, že během těch osmi let, kdy sledovali úmrtí, zemřelo 182 000 Američanů předčasně nikoliv následkem stresu, ale protože věřili, že stres je pro ně špatný. To je více jak 20 000 úmrtí ročně. Pokud je ten odhad správný, stává se víra ve škodlivost stresu patnáctou nejvýznamnější příčinou smrti ve Spojených státech za minulý rok, zabíjející lidi častěji než rakovina kůže, HIV/AIDS či vražda.“[2]

Sama psycholožka McGonigal říká, že dříve vynakládala spoustu energie na to, aby lidi varovala před tím, že stres škodí jejich zdraví. Tento názor ale přehodnotila poté, co věda dokázala, že změna pohledu na stres, může ovlivnit zdraví – pokud tedy změníme smýšlení o stresu, změníme také reakci těla na stres.

  • Co se běžně děje při stresu[3]:
Psychické reakce:
– úzkost
– vztek a agrese
– deprese a apatie
– oslabení kognitivních funkcí
Fyziologické reakce:
– zrychlení metabolismu
– zrychlení srdečního tepu
– rozšíření zornic
– vylučování glukózy z jater
– vylučování endorfinů a ACTH
– svalové napětí
– zvýšení krevního tlaku
– zrychlené dýchání

Jak změnit smýšlení
Místo toho, abyste fyzické změny vyvolané stresem nazvali úzkostí, zkuste na ně nahlížet jako na známky toho, že se vaše tělo napájelo energií, aby se připravilo na zvládnutí tohoto úkolu – reakci na stres tedy začnete vnímat jako přínosnou. Např.:
– Bušící srdce mě připravuje k činu.
– Zrychlené dýchání je v pořádku. Dostává se tak více kyslíku do mozku.
– Tělo mi pomáhá přijmout výzvu (a vyhrát ji!). Princip útok x útěk.

Změna
Při běžné stresové reakci se zvýší tepová frekvence a cévy se zúží. Také kvůli tomu bývá chronický stres spojován s kardiovaskulárními onemocněními. Skutečně není zdravé v takovém stavu setrvávat nepřetržitě. Ale během té studie, kdy účastnící vnímali svůj stres jako přínosný, jejich cévy zůstaly uvolněné. Jejich srdce stále bušila, ale tentokrát jde o mnohem zdravější kardiovaskulární profil. Ve skutečnosti to připomíná stav, jaký nastane ve chvílích radosti a odvahy.

Stres „prospěšný“ a „škodlivý“
Distres
je negativně prožívaný stres. Termínem distres je vyjadřována situace subjektivně prožívaného ohrožení dané osoby, často s negativními emocionálními příznaky[4]. K distresu dochází tehdy, když se jedinec domnívá, že nemá dost sil a možností zvládnout to, co jej ohrožuje.
Eustres je opakem distresu, jde o situace, které se jedinec snaží zvládnout a které mu přinášejí radost, ačkoliv tyto situace také vyžadují určitou námahu. Řešení tedy nepřináší žádný negativní emocionální zážitek[5]. Patří sem např. narození dítěte, svatba, oslava, sázka…, ale také adrenalinové a nadstandardní události, které vyhledáváme sami. V takovém případě se pak jedná např. o bungee-jumping, horolezectví, cestování atd.

Na závěr tedy nezbývá nic jiného, než Vám do dalších dní popřát hodně nadhledu, vytrvalosti a štěstí – a to nejen v období zkouškového. Mějte zajímavý každý den a nezapomeňte, že stres spoluutváří naší osobnost a dovoluje nám být naplno lidmi.


[1] www.ted.com, přidáno 26. 1. 2015
[2] www.ted.com/speakers/kelly_mcgonigal, přidáno 26. 1. 2015
[3] KŘIVOHLAVÝ J. 1994, Jak zvládat stres. vyd. 1. Praha: Grada – Avicenum, 1994.
[4] ATKINSON R. L., HILGARD E. R. Psychologie. vyd. 3. Praha: Portál, 2012.
[5] KŘIVOHLAVÝ J. Psychologie zdraví. vyd. 2., Praha: Portál, 2003.

Share on Facebook0Tweet about this on Twitter0Share on TumblrShare on Google+0Email this to someoneShare on LinkedIn0

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>