Psychorecenze

Gustave Le Bon: Psychologie davu

Davy. Jsou všude. Stáváme se jim součástí (a ony zase nám) každý den hned několikrát. Minimálně v Praze. Jpictureprovider3aké jsou jejich projevy? Na co si dát pozor? Čemu podléháme, ať jsme již povoláním právník, kuchař či prezident? Jsou rozdíly v pohlaví? Jsou davy jen špatné a násilné? Když mám vysoké IQ, tak se mě přece davové chování netýká, ne?

Francouzský sociolog Gustave Le Bon napsal toto dílo koncem 19. století, kdy čerpal převážně z dění Velké francouzské revoluce. Kniha vyšla v roce 1895, ale dle mého názoru rozhodně stále platí dodnes – a možná ještě více, než kdysi. Říká se, že z této knihy čerpal i (ne)slavný Adolf Hitler, který byl známým vůdcem a kultem osobnosti.

Dílo je přehledně rozčleněno do tří knih. První pojednává o tom, jak vzniká kolektivní duše davů, která je, i přes svou dočasnost, velmi mocná. Také se zaměřuje na některé další charakteristiky davu. Je jich mnoho, například malá schopnost uvažovat. Mizí uvědomělá osobnost a člověk se přetváří v jakýsi automat bez vlastní vůle. Podle autora dochází k jevu zvanému deindividuace – tedy dočasné ztrátě vlastní identity a splynutí do jednoho celku s ostatními. Tento celek je potom velmi snadno ovlivnitelný a manipulovatelný. Emoce se v něm šíří rychlostí mrknutí oka. Dalším souvisejícím rysem je konformita, tedy přizpůsobení se převládajícím názorům.

Davem v běžné řeči rozumíme shromáždění jedinců bez ohledu na jejich národnost, pohlaví či povolání. Z psychologického hlediska chápeme pojem dav jako shromáždění lidí s nově nabytými vlastnostmi.

Mezi další charakteristiky, o kterých se lze v první části knihy dočíst, patří stírání intelektuálních schopností, uzpůsobenost k činům (impulzivita), převaha pudového jednání (často označované jako animální, tedy zvířecí chování), mizí pocit zodpovědnosti a nahrazuje ho zdánlivý pocit nepřekonatelné moci. Dále se autor zmiňuje o sugestibilitě, kdy je každé jednání silně nakažlivé. I proto je třeba dávat pozor, na co se dav zaměřuje.

Líbí se mi (pravdivá) věta, že davy nehromadí ducha, ale blbost. Jedince v davu je zrnkem písku obklopené jinými zrnky, kterými zmítá vítr podle libosti. Autor poukazuje na to, že rozumově stojí dav pod úrovní jednotlivce, což je velmi žalostné. Neplatí tedy více hlav, více rozumu. Dav se stává pouze hříčkou vnějších podnětů, které mohou být různé. Zkresluje ihned i nejprostší událost. Co se týče emocí, je dav schopen pouze jednoduchých a přehnaných citů.

Oceňuji, že autor dodává řadu konkrétních případů. Čtenář si tak udělá lepší představu, i když je to někdy až těžko uvěřitelné. Le Bon například varuje před hromadnými výpov13062657_1704631949796241_1117110359_oěďmi a hovoří o kolektivních halucinacích.

Druhá kniha nastiňuje mechanismus formování názorů a přesvědčení v davu. Je zásadní si uvědomit, že jedinec snese nesouhlas a připustí diskuzi. Dav ovšem nikdy. Předkládané názory považuje buď za absolutní pravdu, nebo za absolutní omyl. Nic mezi tím pro něj neexistuje. Má tendence ihned podrobovat své víře všechny, kteří smýšlí jinak. Řeší se zde i otázka mravnosti davů. Pokud tento termín chápeme jako trvalou úctu ke společenským zvyklostem, pak dav mravný rozhodně není. Pokud ho ale definujeme jako chvilkový projev oddanosti nějaké vizi, pak dav dosahuje vysokého stupně mravnosti. Dokonce může dojít i k chvilkovému umravnění jedince davem. U davů je zřídkakdy hlavním motivem osobní zájem, u jedince téměř jediným.

Třetí kniha davy klasifikuje a popisuje různé druhy. Le Bon je dělí na různorodé (anonymní  – pouliční a neanonymní – poroty, parlamenty) a stejnorodé (sekty, kasty, třídy). Také zde hovoří o tématu vůdcovství. Pokud byste chtěly davy vést, určitě doporučuji tuto kapitolu nevynechat.

Chceme-li být obdivováni, musíme si masy vždy držet od těla. Vše je nám dovoleno, pokud máme dostatečný stupeň prestiže a také nutnou schopnost si ji udržet. Dav bude fascinován, což ho naplní úžasem a úctou. Je velmi snadné vzbudit v duši davů pomíjivý názor, ale obtížné vštípit mu nějaké trvalejší přesvědčení.

Na davy nepůsobí ani tak události jako takové, ale spíše způsob, jakým jsou jim předkládány. Ideje jako celek buď odmítají, nebo přijímají. A pro ně jsou pak schopny se obětovat. Je také třeba si uvědomit fakt, že jejich sympatie se rychle mění ve zbožňování, ale stejně tak i počáteční lehké antipatie v čistou nenávist. Je to chůze po tenkém ledě.

V knize jsou představeny i rozličné faktory působící na davy – vzdálené (ty připravují půdu pro nové myšlenky, jež zformují následná přesvědčení, spadá sem tedy rasa, tradice, čas, intuice, vzdělání) a bezprostřední, které vdechují přesvědčení život a mění ho v jednání.

Dav nezajímá pravda a skutečnost, která se jim často nelíbí. Raději miluje klam, který je oslňující. Proto jen mistr iluze je smí ovládat. Neapelujte na racio – budete za cvoky.

Davy potřebují vládu pevné ruky, proto mají sympatie k tyranům. Jsou jako splašené stádo, které potřebuje svého pána, protože bez něj je ztraceno. Podléhají otrockému jednání. Vůdcem se může stát jen muž (nebo žena, dodávám já) činu. Musí mít silnou vůli a víru. Je dobré, když jsou jeho tvrzení co nejvíce stručná. Jsou přijatá za dokázanou pravdu a zbaveny jakýchkoli důkazů a výkladů. Tak roste autorita.

13081958_1704631996462903_378344216_n

Jen velmi málo psychologů se zabývalo chováním davu. A když už tak činili, tak pouze z hlediska jejich zločinnosti. Le Bon jako první poukázal na to, že dav je schopen vraždy či žhářství zrovna tak jako oddanosti a nezištnosti.

V doslovu se můžeme dozvědět více o problematice davů v 21. století. Líbí se mi, že tato část je doplněna i o stručný přehled dalších osobností, které se zabývaly souvisejícími tématy (např. Freud, Arendtová, Canetti či Broch). V případě zájmu tedy čtenář ví, kam dále pokračovat.

Autorovi bylo vytýkáno, že dav popisuje jako statický fenomén, který má stále stejné charakteristiky v čase. V praxi tomu však tak není. Jeho teorie dnes bývají považovány za zastaralé a překonané. Přesto jeho myšlenky byly důležité pro rozvíření zájmu ohledně problematiky davů a davového chování. Pro 20. a 21. století je to velmi aktuální téma – davy se mění pod vlivem masmédií, rozrůstají se stávky, protesty a demonstrace, vzrůstá násilí.

Kniha je určena nejen všem psychologům, sociologům či sociálním psychologům, ale i nejširší veřejnosti. Zkrátka každému, kdo by chtěl proniknout hlouběji do dění davů. Rozhodně knihu doporučuji jak odborníkům, tak laikům. Je čtivá a představuje aspekty, které zažíváme každý. Může nám pomoci se lépe orientovat v okolním prostředí i v lidech. A to je zcela jistě její veliký přínos.

Share on Facebook0Tweet about this on Twitter0Share on TumblrShare on Google+0Email this to someoneShare on LinkedIn0

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>