Psychorecenze

Karel Starý, Veronika Laufková a kol.: Formativní hodnocení ve výuce

Čtenářům, kterým jsou blízké názory C. R. Rogerse asi již při přečtení názvu s pojmem „hodnocení“ naskakuje husí kůže. Ve školách se hodnocení nevyhneme. pictureprovider-10 Ale lze to dělat dobře a špatně. A tahle kniha je o tom, jak na to, abychom to dělali dobře.

Formativní hodnocení je hodnocení žáků, které obsahuje informaci, kde se v současnosti žák nachází, a také to, co má žák dělat, aby se zlepšoval. Autoři Karel Starý, Veronika Laufková a kol. nezpochybňují celý systém známek, jaký dnes na školách funguje, ale ukazují, jakým způsobem je možné do známkování zapojit formativní zpětnou vazbu. Kniha se věnuje tomu, jakým způsobem formativní hodnocení poskytovat, jaké je možno využít nástroje a metody v hodnocení učebních výkonů i chování. Zároveň poskytuje krátký přehled, jak je využíváno formativní hodnocení v dalších evropských zemích v praxi. Na závěr shrnuje poznatky výzkumu z několika vybraných českých škol, kde se formativní hodnocení snaží uvést do praxe. Kniha je obohacena o řadu příkladů z praxe včetně rozsáhlých příloh, kde člověk přesně vidí, jak některé metody v praxi vypadají.  Kniha je psána především pro praxi (ve smyslu jak konkrétně formativní hodnocení uvést do praxe), ale naleznete zde i odkazy na významné výzkumy a způsoby aplikace v zahraničí.

Autoři člověka přivádí k zamyšlení, co vlastně ve škole děláme. K čemu děti do školy chodí. Je to jen proto, aby se naučily číst, počítat, fakta? Nebo je to i proto, aby se naučily schopnosti pracovat sám se sebou, stanovovat si cíle, motivovat se, učit se dávat a přijímat zpětnou vazbu apod.?

Pro ty, kteří souhlasí s druhým názorem, je určena tato publikace. Může se jednat o zájemce o školní psychologii, ale dle mého názoru je kniha určena především učitelům. Přestože ve školách není prostor pro předměty, které by se věnovaly práci se sebou samým, autoři ukazují způsob, jakým je možné děti vést ke zvládnutí učiva tak, aby byly motivovány, snažily se, aby se naučily učit se apoeducation-creative-commons-3d.

Po knize jsem sáhla z toho důvodu, že pracuji jako lektor primární prevence. Chtěla jsem se dozvědět něco pro praxi. Bohužel je kniha určena především pro ty odborníky, kteří pracují se žáky  dlouhodobě, tj. např. učitele. Formativní hodnocení totiž musí být systematické, nikoliv nárazové. Kniha čtenáři přinese mnohé podněty ke změně v práci s dětmi. Může například vést k zamyšlení, jakým způsobem hodnotíme aktivitu a chování dětí, a zda je námi poskytovaná zpětná vazba pro dítě obohacující, či nikoliv.

Velice mě zaujalo zpracování literatury – na konci každé kapitoly čtenář nalezne okomentované doporučené publikace, které se konkrétní problematikou zajímají. Člověk si tak snadno vybere, po jaké další publikaci sáhnout, pokud ho něco zaujme.

Domnívám se, že schopnost formativního hodnocení by měl mít každý učitel. Pokud bych svůj názor na knihu měla vyjádřit jednou větou, pak bych napsala, že by ji povinně měli číst všichni lidé dlouhodobě pracující s dětmi.

Share on Facebook0Tweet about this on Twitter0Share on TumblrShare on Google+0Email this to someoneShare on LinkedIn0

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>