Rozhovory

O balóncích, duších a o tom, jak je nevypustit

download

Zdroj: https://www.psyhub.cz/studentske-projekty/

Během uplynulého akademického roku zřejmě nejeden student psychologie narazil na logo fialového balonku se záplatou, doprovázené poutavým mottem „Nevypusť duši“. V případě, že jste se s ním zatím nesetkali, popřípadě dále nepátrali po jeho původu a poselství, vězte, že se jedná o původně studentskou kampaň, v současné době už neziskovou organizaci, na podporu zlepšení informovanosti České republiky ohledně duševního zdraví. Autorky, mezi něž patří převážně studentky psychologie, neurověd a příbuzných oborů, se tak „snaží využívat sociální sítě k šíření faktů, boření mýtů a zlepšení prevence v oblasti duševního zdraví“. Od počátku dělají to, na co mají dosah – shromažďují a sdílejí informační materiály týkající se duševních onemocnění a jejich prevence, vytváří memy a youtube videa, překládají povedená videa a komiksy ze zahraničí a celkově podporují osvětu v této oblasti. Nutno však dodat, že se jejich možnosti čím dál více rozšiřují – v současné době spolupracují s několika proslulými organizacemi a připravují nové projekty.

Se zakladatelkami kampaně, Terezou Růžičkovou a Marií Salomonovou, jsem se setkala v kavárně Národního ústavu duševního zdraví. Místo, jak se brzy dozvíte, nebylo zvoleno zcela náhodně.

Agora: Jak vlastně celý projekt vznikl?

Tereza: Věci, co k tomu vedly, přicházely z mnoha různých směrů, u nás obou hodně podobně, ale vlastně nezávisle na sobě. Měly jsme podobné zkušenosti a inspirace. Pak jsme se sešly a zjistily, že máme vlastně stejný nápad, a tak jsme ten projekt začaly. Ty jednotlivé inspirace pramenily z toho, že obě máme zkušenost s nějakým duševním onemocněním, nějakými potížemi, které jsme musely víc řešit, a obě máme zkušenost se zahraničním studiem, což nám prostě dalo určitou perspektivu na psychologii a klinickou psychiatrii. Navíc díky tomu víme, že v zahraničí se hlavně na školách o duševním zdraví mluví mnohem víc. Mnohem víc projektů už tam existuje proto, aby se problémům víc předcházelo, aby se nějak školy staraly konkrétně o studenty, aby potom i ti studenti vyšli ze škol vybavení nějakými schopnostmi nebo nějakými nástroji, které jim případně pomůžou se s nějakými duševními problémy vyrovnat. Obecně tam byla mnohem větší osvěta. Navíc obě studujeme něco ve spojení s duševním zdravím, Maruška studovala neurovědy, já studuju experimentální psychologii, která je také spíše neurovědecká. A tak jsme si říkaly, že by bylo fajn mít něco takového v Česku a že jsme nikde nic něco takového nenašly. A pak jsme zjistily, že se máme a že to můžeme dělat spolu.

download1

Zdroj: http://www.greendoors.cz/cs/galerie/nevypust-dusi/

Marie: Přidalo se k nám pár dalších lidí a tak vznikl ten název. Ten vymyslel přítel naší kolegyně Lucky, jen tak na gauči večer.

Tereza: Takže chceme na dálku poděkovat Lucčině příteli. Rozběhlo se to tak, že jsem napsala spoustě různých organizací, jestli jim to přijde jako dobrý nápad a jestli by to případně nějak zaštítili. Protože jsem dostala dobrou zpětnou vazbu, včetně organizací jako je třeba NUDZ nebo Linka bezpečí, tak jsem se rozhodla, že s tím něco udělám. Napsala jsem do různých skupin studentů psychologie na Facebooku a tam jsem řekla, že mám tenhle nápad, ať se mi lidi ozvou, pokud mají chuť. Ozvalo se hodně lidí, takže nejdřív byla taková velká skupina, kterým jsme posílaly e-maily, postupně se to nějak vyfiltrovalo, jak měli čas. Nakonec nás zbylo pět až osm, teď momentálně jsme čtyři hlavní, ještě jedna slečna, která pomáhá s organizačními věcmi, a Zuzka, která dělá naši grafiku, ta je hrozně důležitá. A pak jsou tam ještě další holky, které občas s něčím pomůžou.

Agora: Jsou nějaké konkrétní organizace nebo osobnosti, které vás inspirovaly?

Marie: Organizace to byly hlavně britské, a to například Student Minds, což je poměrně nový projekt., původně se jmenoval se různě na různých školách, pak to sjednotili pod větší organizaci. Ve škole jsme pak měli Mental Wealth, ta funguje na univerzitách a vytváří jak osvětu, tak sdružuje studenty ke svépomoci. U nás jsme třeba měli skupinu, která se scházela. Nechodili jsme chlastat, protože jsme třeba nemohli, ale hráli jsme třeba deskové hry a k tomu jsme dělali různé osvětové věci. Ta skupina si vytváří program, který oni cítí, že potřebují, podle toho, jak se sejdou lidi, takže je to takový otevřený projekt. Je primárně zaměřený na duševní zdraví, ale jsou tam i různý standardizovaný kurzy, který si lidi můžou dělat, aby mohli pomáhat dál, dělat fundraising a tak dál. A pak jsou větší projekty, jako je Mind, která není studentská, ti mají třeba charitativní obchody, a Time to Change. Time to Change je krásná kampaň, která jednou za rok vyjde do ulic a rozdává lidem papírky, na který pak lidi píšou příslib, co budou dělat pro to, aby se víc mluvilo o duševním zdraví, aby se snížilo nebo zaniklo stigma. To jsme taky měli ve škole, takže jsem pro ně takhle jeden rok stála s papírkama. A dostala jsem hezký tričko. Pak je ještě Depression Alliance, to jsou takový zaměřený organizace, ale já jsem si říkala, že by bylo fajn mít v Čechách něco, co by zastřešovalo právě celkově duševní zdraví. Vždycky jsem věděla, že bych něco takového hrozně chtěla dělat v Čechách a bylo mi vlastně jedno, jestli bych něco takového založila nebo jestli to už existuje, že bych se přidala. Ale prostě jsem pátrala a nic neexistovalo. Pak se ozvala Terka, že má takovej nápad, a já jsem si říkala, výborně!

Tereza: Já bych ještě zmínila It gets brighter, to je novej projekt, krátký videa, kde někdo, kdo má zkušenost s nějakou duševní nemocí, řekne nějakou pozitivní zprávu tak do 3 minut. Měl jsem tyhle problémy a tohle mi pomohlo, it gets brighter, to je ta message. A to chci zmínit, protože mě to hodně inspirovalo v tom formátu těch videí, protože jsme zkoušely dělat nějaká videa, která by se mohla dostat k více lidem naráz, třeba přes Youtube.

Agora: Jaké jsou cíle projektu?

tumblr_o8ppl3ncjk1ulwqkso3_1280

Zdroj: http://www.nevypustdusi.cz/

Marie: Prvotní cíl byl jiný, než kam se to vyvinulo. Chtěly jsme být zaměřený hlavně na studenty, já osobně jsem chtěla mířit hlavně na střední školy, i když jsme se pohybovaly ve vysokoškolském prostře
dí. Pak se to ale přetransformovalo a teď chceme informovat celou českou společnost. Ono to tu chybí a v současné době je nejdůležitější edukovat generaci, která přijde, protože jim to může pomoci do života a budou těmi, kdo už nebudou rozšiřovat stigma.

Tereza: Prvotně to mělo být na školách, ale vlastně cokoli, na co jsme měly kapacitu, což na začátku nebylo moc. Tak jsme se zaměřily na sociální média, což má poměrně velký rozsah. Měly jsme kolem sebe dost lidí, kteří byli ochotni to podpořit, když jsme tu stránku založily. Hodně našich kamarádů nás sdílelo a propagovalo. Chtěly jsme vyzkoušet, jak na to lidi budou reagovat, jestli o to bude nějakej zájem, a potom, kdyby se nám podařilo navázat nějakou rozsáhlejší spolupráci, třeba i s nějakými sponzory, tak bychom to chtěly brát víc do reálnýho světa. Měly jsme asi 1000 liků během prvního týdne, což bylo šílený, podpořila nás spousta našich kamarádů. Tak jsme si řekly, že na to lidi mají asi nějaký pozitivní náhled, že tady taková věc asi chybí. Potom nás občas někdo pozval na nějakou akci, byly jsme dvakrát s workshopem v Bratislavě, jednou jsme dělaly přednášku v Bakalově nadaci, zkoušely jsme víc různých věcí. Začali nás sledovat také lidé mimo věkovou skupinu 25-35, takže lidi, které jsme nečekaly, že zaujmeme. Středoškoláků tam moc není.

Marie: Takže další cíl je dostat se do středních škol, jezdit tam, nabídnout jim nějaké materiály. Na tom teď pracujeme, vytváříme databázi organizací, které jim mohou pomoct. Bylo to jasné od začátku, ale nemyslela jsem na to, že když založíme podobnou stránku, začnou nám lidé psát o svých problémech. Chtějí pomoct, ale my na to všechny nejsme kvalifikované, často ani nevíme, s jakým problémem, když nám jen napíšou. Rády bychom je mohly na něco odkázat, na nějaká konkrétní místa po celé republice, nejen na internetu. To je další cíl. Vzala jsem si kontakty i do jiných krajů, jinak jsme totiž dost Pragocentrici a Brnocentrici.

Tereza: A Třebíč.

Marie: Třebíčocentrici.

Tereza: Teď se naše cíle tedy dají rozdělit do tří kategorií. První kategorií je osvěta, kde jsou informace o duševních nemocech, duševní péči, a mělo by to pomáhat lidem, kteří už něčím třeba trpí a chtějí, aby se o tom víc mluvilo, a zároveň informovat ty, kteří nic nemají, kdyby se to stalo někde kolem nich, aby bylo větší povědomí. Potom máme každodenní kategorii, kde sdílíme věci, které si myslíme, že by se mohly hodit komukoli, ať už je na spektru duševního zdraví kdekoli, ať už to jsou články o duševní hygieně, dechová cvičení, která pomáhají při stresu, tedy věci, které jsou takové popisnější. A třetí kategorie je pomoc, kde píšeme, kam napsat, jaký služby se dají vyhledat, jaký léky a terapie existují a takový věci.

tumblr_o8ppozjc5w1ulwqkso2_1280

Zdroj: http://www.nevypustdusi.cz/

 

Marie: Teď je nová kategorie, a to jsou osobní zkušenosti, kde bychom měly časem rády něco, jako It Gets Brighter, nebo jenom popis toho, co se honí člověku s takovou nemocí hlavou. Nebo třeba, co mu pomáhá to překonat. Aby to bylo takový osobní. Osobní příběhy mají velký potenciál.

Agora: Co podle vás přesně společnosti chybí? Co byste chtěly změnit?

Marie: Mně by úplně stačilo, kdybychom dokázaly lidi přesvědčit, že fyzické a psychické zdraví, kromě toho, že spolu strašně souvisí, jsou úplně stejně důležité. To je něco, co si myslím, že společnost u nás potřebuje.

Agora: Co je váš dosavadní největší úspěch?

Tereza: Asi NUDZ. Ten mi velmi vstřícně odpověděl na e-mail, konkrétně Petr Winkler, když jsem na začátku obepisovala kontakty, což se následně spojilo s tím, že jsem tu měla nabídnutou stáž, což se postupně změnilo v práci. To, že zde můžeme komunikovat s lidmi, kteří tu pracují, protože je tu spoustu lidí, kteří stigmatu duševních onemocnění rozumí, bylo velmi užitečné. Plus to, že teď pracuju na studii, která shrnuje informace z různých destigmatizačních projektů, což je dobré proto, že ty informace máme. NUDZ nám také poskytl záštitu. A pak práce s Green Doors, což je organizace, která poskytuje sociální rehabilitaci osobám s duševním onemocněním, kdy jim dávají možnost u nich pracovat, když mají nějaké těžké období. To, že se o nás dozvěděli a dali nám možnosti s nimi spolupracovat a zviditelňovat se v jejich prostorách, zatímco oni začali využívat naše materiály, aby informovali své zákazníky o duševním zdraví.

Marie: To bylo první zfyzičtění toho, co jsme měly v elektronické podobě, takže máme velkou radost z toho, že jsme si mohly sáhnout na ty letáčky.

Tereza: A pak máme radost z toho, že nás podporuje samotná Bakalova nadace, což neříkám jen proto, že jsme jejich stipendistky, ale také proto, že jsou zaprvé vstřícní ohledně duševního zdraví obecně a snaží se u svých studentů dělat osvětu, zadruhé nám dali prostor ve svém StudentHubu a šíří naše materiály na Facebooku. Žádnou celebritu jsme ale do toho zatím nezatáhly.

Marie: Teď v létě jsme také z Nevypusť duši udělaly neziskovku, která by sezabývá stejným tématem. Díky tomu se nám podařilo navázat spolupráci i s přednostou dětské psychiatrie FN Motol a ředitelem Bohnic Martinem Hollým a začaly jsme s fakultami dohadovat možnost uznávaných stáží pro studenty psychologie. Za čtrnáct dní také proběhne náš pilotní workshop. Neziskovka by tak mohla získat větší podporu a umožnit nám dělat větší projekty na osobní bázi, nejen na internetu.

Tereza: Kampaň je totiž dobrovolnická, všechno děláme ve svém volném čase, včetně Zuzky, která dělá grafiku, což je ta největší práce. Proto bychom rády získaly finance na projekty, na cestovné, abychom mohly dojíždět do škol, nebo na techniku, abychom mohly točit videa.

Agora: Je možnost, jak se do vaší kampaně zapojit?

tumblr_o8ppl3ncjk1ulwqkso5_1280

Zdroj: http://www.nevypustdusi.cz/

Tereza: V současné době sháníme dobrovolníky z řad studentů psychologie na výpomoc. Občas taky zjistíme, že potřebujeme někoho na nějakou konkrétní roli, a to pak vyhlásíme konkurz. Nejlepší bude sledovat nás, podporovat nás, sdílet materiály, pokud vám přijdou užitečné, šířit informace do svého okolí, protože to je to, o co nám nejvíc jde. A pokud má člověk osobní příběh, který by chtěl anonymně sdílet, může napsat, že by chtěl o něčem mluvit a můžeme se domluvit, že něco napíšeme nebo natočíme. Inspirace na vlastní tvorbu je ale nejlepší způsob, jak nás podpořit. Kdyby nás chtěl ale někdo sponzorovat, tak určitě může. (obrací se na Marii) Jak nás jinak můžou podpořit?

Marie: Nevypustit duši.

A kde můžete holky v dohledné době vidět?

Například 10.11. (Čtvrtek) od 19 hod – Podzimní sbírání ve Studentském klubu Celetná 20 (kde můžete kromě Nevypusť duši, z.s. potkat zajímavé hudebníky či spisovatele, prezentující vlastní tvorbu)

Další informace najdete na stránkách:

http://www.nevypustdusi.cz/

https://www.facebook.com/nevypustdusi/?fref=ts

http://www.time-to-change.org.uk/

http://www.itgetsbrighter.org/

https://www.blurtitout.org/

http://www.studentminds.org.uk/

http://www.depressionalliance.org/

http://www.mind.org.uk/

Share on Facebook0Tweet about this on Twitter0Share on TumblrShare on Google+0Email this to someoneShare on LinkedIn0

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>