Kniha přináší vtipnou a zároveň praktickou formou spoustu užitečných tipů a postřehů z oblasti mezilidské komunikace. Autor se zaměřuje zejména na komunikaci v partnerských vztazích a pro člověka znalého přístupu Erica Berneho nebo některých dalších poznatků z oblasti komunikace nebo partnerského poradenství nebude kniha velkou novinkou. Zároveň může sloužit jako praktický průvodce nejen pro čtenáře hledajícího tipy jak zlepšit a zefektivnit svou komunikaci, ale také pro terapeuty či partnerské poradce.

Umím si představit, že si v knize najde užitečné postřehy téměř každý, a to už proto, že kniha obsahuje jak stručný výklad některých principů, které mohou komunikaci komplikovat či naopak usnadňovat, tak i příklady konkrétních situací z každodenního života. Modelové příklady, na kterých je vždy znázorněna komunikace neefektivní a často stereotypní, ukazují také, proč právě uvedený způsob komunikace není tou nejšťastnější variantou. Následuje vždy vhodnější alternativní scénář, který by umožnil zdárnější průběh i výstup komunikace. Autor navrhuje využití knihy tak, aby se čtenář dopředu naučil scénář a byl tak na danou situaci připravený. Osobně se domnívám, že není nutné (a možná ani vhodné) učit se scénáře slovo od slova. Rozhodně však může být velmi přínosné se nad postřehy z daných situací zamyslet a zkusit si je v představě aplikovat na vlastní, důvěrně známé situace z každodenního života.

Čtenář se tak může díky podnětům v knize rozvíjet nejen v oblasti komunikace v počátcích partnerských vztahů, ale může také úspěšně rozvíjet vztahy dlouhodobé. Kapitoly v knize se věnují i některým situacím, které mohou nastat při výchově dětí, na pracovišti, v komunikaci s přáteli nebo v jiných každodenních situacích. Čtenář se tak postupně v praktické i teoretické rovině může seznámit se základy péče o své potřeby, vlastní hranice nebo získat základní informace o vedení konstruktivního konfliktu.

Kniha vychází z terapeutické praxe autora a jeho zkušeností. Velmi oceňuji nadhled, se kterým jsou jednotlivé situace předkládány, a které jsou voleny tak, že se v nich může čtenář skutečně poznat. Mnohdy si může uvědomit absurditu některých situací, se kterými se v životě setkává. Sám čtenář tak může získat nadhled a podněty pro to, jak efektivně změnit svůj zaběhlý způsob komunikace v situacích, kdy tento způsob nepřináší žádoucí výsledky. Ocenila bych, kdyby byly v knize konkrétní odkazy na autory teorií, ze kterých postřehy uvedené v knize, vycházejí. Kniha by tak mohla přinést hlubší propojení s dosavadními poznatky o mezilidské komunikaci a ještě hlubší pochopení zásad efektivní komunikace.