Pokud jste se učili o Piagetovi s dovětkem, že některé jeho objevy jsou překonány, nyní si můžete přečíst, o které se jedná. A to v knize Psychologie myšlení a řeči.

vygotskij

Vygotskij v ní podrobuje Piagetovu práci precizní kritice. V knize můžete sledovat celý proces, jak nad tématem myšlení a řeči Vygotskij uvažuje. Kniha umožňuje nahlédnout do hlavy výzkumníka a společně s ním projít myšlenkové mapy a argumenty, jak vést výzkum na dané téma. Jeho myšlenky jsou stále aktuální a pokrývají široký záběr.

Seřazení kapitol působí místy chaoticky, přímé překlady Vygotského díla se překrývají s poznámkami profesora Jana Průchy. Ocenila bych delší úvody, vysvětlení řazení kapitol, jakož i kontextu vzniku Vygotského myšlenek. Bylo by určitě i přínosné zmínit limity Vygotského díla a srovnat jeho myšlenky s aktuálním vývojem v oblasti výzkumu. Pro zájemce o tuto oblast profesor Průcha nicméně v doslovu alespoň uvádí podrobnou rešerši autorů a aktuálních výzkumů, které na Vygotského dílo navazují. Zároveň čtenáře seznamuje se životem L. S. Vygotského.

Zajímavé jsou odkazy na známé výzkumy (např. Köhlerovy výzkumy se šimpanzy), kde Vygotskij analyzuje postup výzkumníků a kriticky se zamýšlí nad jejich závěry. Podstatné poznámky má i k výuce na školách, kde kriticky zkoumá zavedený systém výuky, který podle něj zcela neodpovídá výzkumným zjištěním vývoje myšlení a řeči.

Knihu by neměli minout psychologové, pedagogové, lingvisti, kulturní antropologové a další zájemci, kteří se chtějí věnovat tématu myšlení a řeči.