Psychorecenze

M. Scott Peck: Lidé lži

Morgan Scott Peck byl americký psychiatr, jenž ve světové literatuře proslul především svým dílem Nevyšlapanou cestou. Peckovy úvahy jsou ovlivněny jak jeho dlouholetou praxí psychoanalytického terapeuta, tak studiem psychiatrie a psychologie, ale i křesťanským vyznáním, které knihám propůjčuje nedílnou součást jeho úvah. Kniha Lidé lži, psychologie lidského zla předkládá bezpochyby další dílo hodné pozornosti nejen odborníkům, ale i lidem, kteří chtějí blíže pochopit, co se skrývá za stinnou stránkou lidské osobnosti.

lidélži

Autor v začátku své knihy upozorňuje na úskalí tohoto díla spojené s nebezpečností uplatnění poznatků proti dalším lidem. Samotné čtení není pro čtenáře jednoduchou záležitostí, jelikož se seznamujeme s těmi nejstinnějšími stránkami lidské psychiky, se kterými se autor za svoji dlouholetou terapeutickou praxi setkal. Z jednotlivých stránek čtenář postupuje společně autorem spletitou cestou lidského zla, aniž by získal jasnou a přesnou odpověď na otázky po jeho původu a projevech. Autor knihy se především zamýšlí nad tím, co doposud sám objevil, a vše podrobuje kritickým úvahám. S mnoha vyjádřeními je možné souhlasit, u dalších nás budou napadat kritické otázky. Jelikož ale sám autor zpochybňuje, že by existovala vědecky podložená základna psychologie zla, je na nás samotných, jak budeme o tématu uvažovat a k jakým závěrům sami dospějeme. Autor knihy se snaží upozornit především na to, že lidské zlo je přítomné a měla by mu být věnována pozornost, abychom s ním uměli co nejlépe zacházet.

Jak již bylo naznačeno, kniha není jednoduchým čtením. Čtenáři se vynořují značné emoce při setkávání se s konkrétními příklady z praxe. Zpočátku jsou příběhy zaměřené na jedince, nenápadné osoby ve světě, které projevují chování na první pohled možná logické a pochopitelné. Při bližším seznámení však dospíváme k závěru, že jednají proti lidské přirozenosti vůle k osobnímu růstu. Od příběhů jednotlivců autor knihy pokračuje dále ke kolektivním projevům zla a diskutuje nad otázkou důležitosti boje proti lenosti a narcismu, které mohou být jedním z možných vysvětlení přítomnosti tohoto fenoménu.

Mimo vlastní terapeutickou praxi se autor dále zabývá otázkou exorcismu, uvádí své vlastní zážitky z přítomnosti u tohoto procesu a nastiňuje možné vysvobození lidí od posedlosti zlým duchem. V danou chvíli se však snaží udržet i vědeckou stránku poznání, a jeho úvahy tak nejsou pouze subjektivní zkušeností.

Jistou životní moudrostí autora zůstává poslední kapitola, ve které spatřuje naději, že se zlem se dá bojovat. Naší šancí, jak se vypořádat se zlem, je dle autora láska. Díky velké otevřenosti závěrů autora, zůstává především na čtenáři, jak pojem lásky uchopí a naloží s ním v rámci svého osobního života.

Kniha stojí za povšimnutí mimo jiné terapeutům, kteří se setkávají s lidmi, u nichž pociťují velký odpor. Je možnost připuštění lidského zla jako samostatné diagnózy tím možným náhledem na práci s těmito klienty? Kniha Lidé lži může v těchto úvahách poodkrýt nový pohled, který můžeme dále podroboval vědeckému zkoumání, jak to i sám autor zamýšlel.

Share on Facebook0Tweet about this on Twitter0Share on TumblrShare on Google+0Email this to someoneShare on LinkedIn0

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>