Sbalíme si batůžek, hlavně pořádnou svačinu, nazujeme si pořádné boty a vyrazíme na dalekou a dobrodružnou pouť do říše emocí i hlubokých citů. Čeká nás obtížná cesta plná vrcholů i údolí, tajemných lesů i záhadných oceánů, mystických jezer i nevyzpytatelných pohoří, plná barev i černobílých chvilek. A teď už nastavme své kompasy do hlubin svého nitra a pojďme prozkoumat své blahodárné nebo možná i podivné pocity.

Zdroj: Nakladatelství Portál

Takhle nějak by mohla začínat kniha Mapy mých pocitů, pokud by se Bimba Landmann rozhodla své čarokrásné obrazy doplnit o pár řádek textu. Autorka se však rozhodla dát naprosto volný průběh naší fantazii, a proto v této knize najdeme slov jen poskromnu. Do rukou se nám tak vlastně dostává barevně ilustrovaný atlas základních emocí a pocitů se všemi zeměpisnými úrovněmi a pojmy. Procházíme zde přes hrady, zámky, paláce, vyhlídky, propasti, přístavy, zátoky, kopce, města, ostrovy, souostroví, moře, země a kontinenty. Průvodcem je nám po celou dobu malé dítě, které se na své cestě setkává s nejrůznějšími bytostmi a obyvateli jednotlivých končin. Jedná se o dobrotivé tvory, které jsou dítěti nápomocni na jeho cestě, i o temné příšery, jež se mu naopak snaží plán trasy překazit.

Úchvatná, vzrušující a dechberoucí výprava začíná v zemi Naděje, pokračuje přes země Strachu, Znechucení, Radosti, Hněvu, Studu, Úžasu, Žárlivosti, Smutku, a končí na ostrově Lásky. Pochopitelně by se zde dalo najít mnoho metafor, poučení, i příběhů. To však závisí na kreativitě a představivosti každého z nás a nerada bych vás ovlivnila svou obrazotvorností. Publikace probouzí smysly a vnímavost. Oceňuji, jak si autorka hraje s názvy jednotlivých pocitů, jak nás citlivě provází po celou dobu a zároveň ponechává dostatek prostoru pro „domýšlení“. Mnohé výjevy by jistě bylo možné použít k různým druhům imaginace či jiným terapeutickým technikám. Pokud bych měla najít nějakou slabinu tak snad jedině, že tuto knihu do kabelky jen tak snadno neschováte (pokud tedy nenosíte obr brašnu).