„Cestou k větší životní spokojenosti je sebepřijetí.“

Toto je hlavní myšlenka knihy, která nás provází od začátku až do konce. Aby však bylo možné dosáhnout sebepřijetí, je nezbytné podstoupit cestu sebepoznání. A přesně tuto možnost nám autorka nabízí. V každé kapitole, na každé stránce a v každém odstavci nalezneme menší či větší krůčky, jak je možné poznávat sám sebe a dosáhnout tak větší životní spokojenosti a vnitřního klidu. 

Kniha začíná mnoha otázkami a nejinak je tomu i v nadcházejících stránkách. Otázky jsou zde jako jeden z hlavních nástrojů sebepoznání a čtenář by si  měl vyhradit dostatek času na jejich zodpovězení. Právě otázkami a nejrůznějšími drobnými cvičeními se autorka snaží co nejvíce se přiblížit čtenáři, čímž se kniha stává velmi interaktivní. Udržuje pozornost čtenáře a neustále podněcuje chuť pokračovat v poznávání sebe samého. 

Většina textu je protkána teoretickými koncepty z psychologie osobnosti. Začíná to již úvahou, jak nás ovlivnila výchova a prostředí a do jaké míry nás ovládají vrozené dispozice. Jsou zde vysvětleny pojmy jako je temperament, charakter, vývojová stádia, obranné mechanismy; ze slavných jmen jsou tu jmenováni (i s jejich teoriemi) Freud, Fromm, Erikson, Beck, Rotter a mnoho dalších. Je to v podstatě takové „letem světem psychologií“. Vše je však vztaženo k hlavnímu cíli – sebepoznání, sebepřijetí. Autorka citlivě provází čtenáře krok za krokem, aby dotyčný o sobě zjistil co nejvíce informací (například jak smýšlí o světě, o sobě, o druhých; jak vypadají jeho vztahy, životní role; apod.). Teorie jsou často prokládány konkrétními příklady a příběhy z praxe, které předkládané koncepty názorně demonstrují. 

Přijde mi trochu škoda, že není věnováno více prostoru tomu, jak se s tím vším vypořádat, jak s tím naložit, jak to přijmout,  případně jak to změnit, abychom byli více spokojeni. Těmto skutečnostem je dán prostor zhruba v poslední čtvrtině knihy, kde jsou probírány především techniky z pozitivní psychologie, mnohé relaxace a meditace, důležitost smíchu a zejména detabuizace psychoterapie. Nicméně autorka povzbuzuje a motivuje ke změně průběžně, promlouvá ke svému čtenáři, plně ho respektuje a věří mu, že tuto cestu za sebepoznáním zvládne. 

Líbí se mi, že kniha směřuje člověka k hledání pozitivních věcí na sobě sama (namísto negativních, což děláme často zcela automaticky). Hledá odlišnosti, kterými je člověk výjimečný. Knihu bych doporučila všem, kteří se zajímají o seberozvoj a osobní růst, ale zároveň chtějí zůstat u ověřených psychologických metod, namísto zabřednutí do esoterických vod.