Jak již mnozí z praxe známe, nestačí trénovat pouze tělesné svaly. Ty přeci jen příliš nepomohou, když se nám hroutí osobní vztahy, práce či jiná oblast našeho života. Téma psychické odolnosti neboli resilience vůči negativním, neočekávaným či jinak krizovým událostem v našem životě je v psychologii velice aktuální – a to nejen v rámci terapeutických procesů.
Kniha pojem v samotném začátku vysvětluje, následně čtenáře seznamuje i například se souvislostmi mezi lidskou odolností a traumatem. Autorka ve své publikaci odpovídá na otázky jako například: K čemu je nám vlastně psychická odolnost dobrá? či Jak jí můžeme podpořit?
Kniha je přehledně členěna do osmi kapitol, které v sobě integrují vždy jedno zásadní téma související s odolností, jako například odpovědnost, orientace na řešení či optimismus. K těm se pak váží i jednotlivá cvičení. Na začátku každé kapitoly je krátce vysvětleno, proč je právě tato oblast s reseliencí spojena. Každá kapitola je pak koncipována tak, že se započíná jakousi niternou inventurou. Ta nám pomůže si uvědomit a zmapovat, jak jsme na tom, jak si stojíme, kde se právě nacházíme.
Kniha je plná technik a praktických tipů, jak posilovat svou duši vůči náročným vnějším vlivům. Je vhodná pro lidi, kteří preferují konkrétní postupy při řešení nějaké nepřehledné životní situace. Techniky pomáhají ke zmapování situace či pocitů, napomáhají i k uklidnění mysli a emocí. Podporují samostatnost, vědomou koncentraci na sebe a práci se sebou. Často vycházejí z principů imaginace či z arteterapie.
Kniha je napsána velmi srozumitelnou formou. Velmi mě oslovila technika s afirmacemi, která ponechává prostor k tomu, aby si čtenář vytvořil i své vlastní věty, které mu budou nejlépe vyhovovat, a které budou co nejvýstižněji odrážet jeho aktuální situaci. Princip afirmací je ten, že dodají člověku tolik potřebnou sílu a povzbudí ho, když už svůj boj s nepřízní osudu chce vzdát.
Kniha může pomoci řešit obtížné životní momenty co nejefektivněji a zábavnou formou, při které se člověk o sobě nejen více dozví, ale zároveň už pracuje na opětovném nalezení své vnitřní rovnováhy. Do toho se člověku často vlastně ani nechce, obává se mnoha věcí. Při čtení této knihy je to nenásilné, jde to samo. Za mě tedy kniha naplnila svůj cíl.
Kniha je řazená přehledně. Čtenář v ní zpracovává různá klíčová témata postupně. Každá kapitola logicky navazuje na předchozí. Dá se říci, že se při jejím čtení dostanete do čím dál tím větší hloubky svého Já. Je možné v ní načerpat inspiraci, posílit svou motivaci a vůli na sobě pracovat. Knihu bych označila za dobrého rádce při nelehké cestě životem.
Jak jsem již zmínila, kniha je praktickým průvodcem při sebereflexi. Je jistě skvělou inspirací pro různé těžké životní situace a „záseky“, kdy nevíme kudy kam. Může pomoci se postupně pomalu rozhýbat a jít dál. Jen je dobré dát si pozor, aby člověk do něčeho „nešlápl“, neboť některé techniky mohou otevírat i hluboká traumata. Knihu bych doporučila v kombinaci s psychoterapií či alespoň s přítomností blízkého člověka, s kým by bylo možné v případě potřeby své pocity a dojmy sdílet.
Publikaci bych rozhodně doporučila lidem, které baví i nepříjemné zkušenosti zpracovávat kreativní cestou. Je jistě první pomocí při situacích, kdy se ocitnete na mrtvém bodě či si potřebujete o něčem více popřemýšlet. V takovém případě funguje jako mocná dávka acylpyrinu při chřipce. Kniha nabízí různé cesty, jak si zvýšit svou vnitřní sílu, což je jistě žádoucí v kterémkoli věku či ročním období. Každý si v ní může najít to své, co mu nejvíce vyhovuje a co odpovídá jeho životnímu stylu, preferencím či situacím, se kterými se snaží právě nyní vypořádat. Technik je nabízeno opravdu celá řada, takže se nemusíte bát, že když například neradi píšete, nebudete moct s touto knihou pracovat.
Určitě bych jí doporučila terapeutům, pedagogům i psychologům či dalším pracovníkům v sociálních oblastech. Její využití je opravdu všestranné.
aké jsou jejich projevy? Na co si dát pozor? Čemu podléháme, ať jsme již povoláním právník, kuchař či prezident? Jsou rozdíly v pohlaví? Jsou davy jen špatné a násilné? Když mám vysoké IQ, tak se mě přece davové chování netýká, ne?
ěďmi a hovoří o kolektivních halucinacích.