Archiv rubriky: Psychorecenze

Jak překonat strach, úzkost, paniku, fobie

Napsat komentář

Bojíte se? Máte někdy strach z různých věcí, míst, událostí, zvířat, z budoucnosti, ze samoty, z nemocí, ze smrti, z opuštění nebo třeba strach ze strachu? Prožíváte někdy úzkost?

Pokud jste si na cokoliv z uvedeného odpověděli ano, nemusíte se proto obávat, menší či větší strach prožívá ve svém životě téměř každý. Psycholožka Doris Wolf, autorka knihy Jak překonat strach, úzkost, paniku a fobie, upozorňuje na to, že prožívání strachu a úzkosti je normální a je důležité si jej připustit a přijmout na určitou dobu jako součást sama sebe. To je první krok na cestě k odstranění strachu.

Doris Wolf je psycholožka a psychoterapeutka, má vzdělání v oblastech psychoterapie rozhovorem, behaviorální terapie a racionálně emoční terapie. Při psaní knih vychází ze své praxe a snaží se pomáhat širšímu okruhu lidí, kteří trpí psychickými problémy, pomáhá tak čtenáři lépe porozumět sám sobě a dosahovat u sebe požadovaných změn, které vedou k nalezení duševní rovnováhy.

Kniha je rozdělena do pěti částí. První část je čistě teoretická, je v ní vysvětleno, jak strach vzniká, jak se projevuje u jednotlivých lidí a je zde zdůvodněno, proč vlastně strach existuje, k čemu může být dobrý.

V druhé části se čtenář začíná učit, jak se svým strachem bojovat, jak ho odbourat, jsou zde popsány konkrétní techniky a kroky, podle kterých postupovat při zbavování strachu a úzkostí.

Zdroj: Nakladatelství Grada

Zdroj: Nakladatelství Grada

Třetí kapitola přibližuje základní formy strachu a diagnóz (např. agorafobie, panická, porucha, sociální fobie) a konkrétní strategie, pomocí kterých se dají jednotlivé obtíže zmírnit, popř. s nimi postupně skoncovat.

Strach často souvisí s negativním postojem k sobě a okolí, proto je čtvrtá kapitola věnována novému životnímu postoji.

V poslední části jsou sdíleny zkušenosti a příběhy autorčiných pacientů i čtenářů, kteří popisují svá úskalí i konkrétní kroky, které u nich vedly k úspěšnému překonání strachů a úzkostí.

Zdroj: Nakladatelství Grada

Zdroj: Nakladatelství Grada

Autorka se zabývá také užíváním léků, které s léčbou úzkostí často souvisí, a upozorňuje na možná rizika s tím spojená. Velmi pěkně popisuje, jak se může během léčby měnit postoj člověka k léku: ‚Na začátku zaujímali tento postoj: „Snad bych si mohl ten prášek pro jednou vzít, třeba mi pomůže. Jinak si už nevím rady.“ Potom si pomysleli: „Tableta mi udělala dobře, vezmu si ještě jednu, bude mi pak lépe.“ A nakonec jsou posedlí myšlenkou: „Bez tablety to nezvládnu.“‘ V tu chvíli už se jedná o psychickou závislost, na kterou většinou nasedá i závislost fyzická.

Kniha je velmi dobře a srozumitelně napsaná, určena pro laickou veřejnou. Je věnovaná všem, kteří se potýkají s jakýmkoliv druhem strachu či úzkosti. Obsahuje cenné techniky, které jsou velmi dobře využitelné v praxi. Může sloužit jako manuál pro ty, kteří bojují s nepříjemnými strachy. Pro lidi, kteří trpí silnými úzkostmi nebo jejich strachy zasahují do každodenního fungování, je ale vždy nutná také pomoc odborníka (psychiatr, psycholog). Kniha tuto pomoc nemůže suplovat.

Tma: O hvězdách, strachu a pěti nocích na hoře

Napsat komentář

Světelné znečištění, samota, neopomenutelná role tmy v našich životech, to vše jsou témata rozvíjená v knize norské novinářky Sigri Sandberg, která se vydala pobýt pět nocí ve Finse, kde její rodina vlastní chatu, aby mohla o samotě zažít pravou tmu a její působení na lidskou psychiku.

První věc, která vás na knize uchvátí, je její jednoduchý, ale krásný přebal zobrazující malou chatu v horách. Když se poté kniha otevře, tak člověk objeví velice stručný jeden a půl stránkový úvod představující hlavní témata knihy, což mi osobně přijde jako výborný nápad – čtenář tak rychle zjistí, co jsou konkrétní myšlenky knihy, a může se rozhodnout, zda kniha stojí za přečtení.

Po úvodu následuje hlavní obsah knihy strukturovaný do pěti částí, každá zachycující jeden ze strávených dní – pondělí až pátek – a téma či témata s ním spojená, na něž bylo poukázáno v úvodu.

Knihou prochází paralelní příběh o ženě, Christiane Ritterové z Karlových Varů, která před druhou světovou válkou navštívila svého muže v Antarktidě, který zde pracoval coby polární lovec. Tento text se objevuje v každé kapitole několikrát v podobě krátkého odstavce v uvozovkách a ocenil jsem, že byl vždy nadepsán, takže se v textu neztrácel. Autorka zde porovnává vlastní zkušenost se zkušeností této ženy a paralely, které z těchto dvou vyprávění vystupují, jsou velkou předností knihy.

Zdroj: Nakladatelství Portál

Zdroj: Nakladatelství Portál

Každá z kapitol je ilustrovaná krátkou básní, které mně osobně moc neříkaly, ač mám poezii rád. Toto však může být pouze otázkou vkusu, přesto se neumím ubránit dojmu, že některé z nich zde byly uvedeny pouze, aby vyplnily místo. Na rozdíl od básní, jsou použité fotografie zobrazující zasněženou krajinu, velice dobře zvolené a krásně ilustrují atmosféru knihy.

Je zde nastíněno mnoho témat z psychologie, medicíny, neurologie a astrologie. Jsou zpracovány výstižně a přehledně, přesto se jedná spíše o obecné poznatky, které jsou však v souladu s autorčinou profesí coby novinářky a nějaký hlubší/odborný vhled jsem ani nečekal, zato je poznat přehled nad rozličnými tématy.

Kniha velmi pěkně plynula, ale není to text, který by vás knihu nechal přečíst během jednoho sezení, což může být způsobeno snahou autorky být stručná a výstižná; někdy působí poněkud strojově. Na druhou stranu musím vypíchnout velice lidské epizody zachycené, kdy se autorka nestydí zmínit tělesnou potřebu, která se zdá být pro většinu autorů tabu.

Všechno sečteno, tato kniha je velice krátká, dobře se čte, ale postrádá hloubku, kterou by od takovéhoto tématu člověk očekával. Přesto je to zajímavé čtení o lidské zkušenosti, kterou je dnes těžké zažít, s několika zajímavými myšlenkami. Pro mnohé může sloužit coby nenáročný úvod do témat, jako je spánek, světelné znečištění a důležitost tmy pro vývoj člověka i lidstva.

Jakou otázku máte nejradši?: Jednoduché i rafinované způsoby ptaní v seminářích, trénincích a workshopech

Napsat komentář

Zamysleli jste se někdy nad tím, kolik otázek denně vyslovíme? A především jakým způsobem je pokládáme? Otázky jsou neodmyslitelnou součástí každodenního života snad všech lidí na naší planetě. Někdo bádá nad otázkami smyslu života, jiný chce jen vědět, co bude k obědu. Autoři se zaměřili na otázky, jimiž je vhodné prokládat průběh workshopů, seminářů a tréninků.

„Otázka patří k nejmocnějším nástrojům. Otázka může věc podpořit – nebo také poškodit.“

Jak už název napovídá otázky a otazníky v této knize najdeme na každém rohu, tedy na každé stránce. Proto je důležité počáteční vysvětlení, proč právě otázky. Autoři jsou přesvědčeni, že otázky mají bezprostřední poselství, ale i obsáhlejší podtext, že jsou ústředním nástrojem působení na druhé lidi i vnější situace, rovněž věří, že otázky jsou projevem procesu hledání. Vzpomeňme například na tříleté děti, jejich nejčastější slova jsou „A proč..?“. Zkrátka:

„Na počátku je vždy otázka – na konci stojí nějaké VÍC: víc poznatků, víc jasnosti, víc jistoty, víc životní kvality, víc štěstí.“

Otázka je v podstatě aktivní výzva. Je těžké zůstat pasivní, když se nás někdo ptá. A jedna dobře položená otázka může nastalou situaci posunout kupředu daleko snáz než duchaplný, leč zdlouhavý proslov. Z toho důvodu nám autoři předkládají celou řadu tipů, jak klást otázky a učí nás, že při kladení otázek je nejdůležitější mít neustále na paměti cíl, resp. co si přejeme jejím položením vyvolat.

První část knihy se zaměřuje na konkrétní situace a k nim přikládá vždy jednu vhodnou otázku. U každé otázky pak zodpovídají několik bodů: kam otázka patří; cíl otázky; půvab otázky; tipy jak zacházet s odpověďmi; co otázka nedokáže. Díky této struktuře je publikace velmi přehledná. Na druhou stranu každá otázka je rozepsána přibližně na stránku a malý kousek k tomu, čímž dochází k tomu, že zbytek stránky je prázdný a nevyužitý. To znamená, že platíte za 199 stran, ale ve skutečnosti si jich přečtete o něco méně.

Zdroj: Nakladatelství Portál

Zdroj: Nakladatelství Portál

Druhá část knihy je v podstatě takové shrnutí a zopakování první části, protože se jedná o „otázkové kombinace“ pro různé příležitosti. Autoři chtějí sdělit, že jiné otázky se používají na rozjezd, jiné na zakončení a další třeba s cílem překvapit či rozbít zajeté struktury. Třetí část je potom vyhrazena komunikačním a sociálním hrám vhodných pro oživení workshopů a seminářů. Tyto hry se zaměřují například na to, jak otázky fungují či na nácvik kladení otázek.

 

 

 

 

 

Za mě je sympatické, že se autoři řídí praxí a jsou si vědomi, že je mnoho dalších efektivních otázek. Upozorňují na to, že o účinnosti otázky rozhodují nepatrné drobnosti (odlišná formulace, tón otázky, apod.). Vhodně položená otázka podle nich dveře otevírá, nevhodná je přibouchává. Nicméně za sebe podotýkám, že jsem občas nad vhodností formulace otázek autorů poměrně dost přemýšlela. Na můj vkus byly některé příliš vyzývavé (např. „Co mi tím chcete říci?“) a u mě by se dveře docela jistě zaklaply. Interpretace však může být zkreslena nekvalitním, občas nelogickým překladem a množstvím překlepů.

Pedagogická psychologie pro učitele: Psychologie ve výchově a vzdělávání

Napsat komentář

Interakce mezi učiteli a žáky, výchovný a vzdělávací proces působící na rozvoj celé osobnosti dítěte patří mezi předmět pedagogické psychologie. Teoretické poznatky tohoto oboru mohou sloužit v praxi odborníkům, kteří se věnují pedagogické činnosti.

Předkládaná kniha obsahuje hluboký teoretický vhled do problematiky pedagogicko-výchovného působení z hlediska psychologie. Text je přehledně členěn, je doplněn medailonky významných teoretiků, kteří měli vliv na myšlenkové proudy v této oblasti. Významným přínosem knihy je ocenění a představení jak zahraničních, tak především českých odborníků, kteří obohatili svými příspěvky a vlastním aktivním působením podobu našeho vzdělávacího systému.

Úvodní část knihy patří historicko-kulturnímu vymezení pedagogické psychologie a seznámení se se základními sociálně-psychologickými teoriemi, které jsou platné v pedagogické praxi. Samostatná kapitola je věnována základním druhům učení. Celému procesu vyučování (zahrnujícího účastníky výuky, nastavování a hodnocení cílů, metody výuky, formy a prostředky výuky, plánování a reflexi vzdělávacího procesu) je věnována podrobná kapitola věnující se novým teoretickým modelům s dopadem pro praxi.

Zdroj: Nakladatelství Grada

Zdroj: Nakladatelství Grada

Psychologické aspekty výchovného působení v rámci výuky a možnosti jeho přínosu jsou zpracovány v samostatné kapitole. Tato kapitola poskytuje i teoretický vhled pedagogickým pracovníkům na působení výchovy v primární rodině a možné dopady na pozdější chování dítěte.

Závěrečná kapitola se věnuje podrobně výzkumným metodám a diagnostické činnosti uplatňované v pedagogické psychologii, přínosem je uvedení speciálních diagnostických metod vyžadující hlubší přípravu pedagogického pracovníka.

Kniha je vystavěna na odborných publikacích, jejichž soupis je k dispozici na konci knihy společně s přehledným rejstříkem. Knihu ocení především ti, kteří se ve výchovně-pedagogické praxi chtějí opírat o vědecky podložená fakta a svoji praxi rozvíjet na podkladu kvalitního teoretického zázemí. Publikace vedle vymezení základních pojmů a teorií přináší také vhled na možná úskalí jednotlivých oblastí pedagogické praxe. Text je příkladem učebnicového výkladu, avšak přehledně graficky členěn, součástí kapitol je souhrn klíčových slov a shrnutí. Text je doplněn odlehčujícími ilustracemi a zajímavými poznámkami k životopisným charakteristikám teoretiků tohoto oboru.

Aktivity pro starší děti s PAS aneb Jak budovat sebevědomí, vnitřní klid a vztahy

Napsat komentář

Nabízená kniha vychází z několikaletých zkušeností dvou psycholožek, které se věnují dětem s poruchami autistického spektra. Ve své praxi staví na principech mindfulness, které se snaží představit i v útlé praktické knížce věnované především dospívajícím dětem s poruchami autistického spektra. Kniha je psaná jednoduchou a přehlednou formou, nabízí krátký úvod, jak knihu efektivně využít, ale především množství konkrétních a jednoduchých cvičení na obtíže, se kterými se nejen děti s poruchami autistického spektra mohou setkat.

Kniha je členěna do tří částí. Kapitoly jsou uvedeny konkrétními příběhy, které popisují obtíže, se kterými se dospívající může potýkat. Příběh je velmi názorný a slouží jako dobrý prostředek pro přiblížení, v čem mohou dále uvedené techniky dítěti pomoci.

Zdroj: Nakladatelství Portál

Zdroj: Nakladatelství Portál

První část knihy se věnuje zklidnění těla a mysli, zaměřuje se především na práci s dechem, která stojí v základu všech cvičení mindfulness. Postupuje se od základních cvičení pozorování dechu, až ke složitějším cvičením pracujícím s uvolněním těla pomocí imaginace.

Zdroj: Nakladatelství Portál

Zdroj: Nakladatelství Portál

Druhá část knihy se věnuje hlubšímu sebepoznání hlavně z hlediska rozpoznání a práce s vlastními pocity. Konkrétní cvičení přináší návod, co dělat při pocitech smutku či návalech vzteku. Hlouběji se věnuje práci s vlastními myšlenkami, jak se vypořádat s těmi negativními a zlepšovat tak i své sebepojetí.

Třetí část publikace staví na předchozích získaných kompetencích a využívá je při navazování kontaktu s druhými lidmi. Přináší konkrétní možnosti, jak se nebát navazovat vztahy s druhými i přes obtíže, které s sebou mohou poruchy autistického spektra přinášet. Povzbuzuje dospívající v tom, aby se nebáli navazovat vztahy a nabízí provázení po celou dobu této snahy.

Kniha se velmi dobře čte, je přehledně členěná, jednotlivá cvičení jsou jasně popsána. Název knihy působí lehce zavádějícím dojmem, jelikož cílí na skupinu dětí s poruchami autistického spektra. Avšak vzhledem k zaměření na úzkostné pocity, budování sebevědomí a vztahů s druhými, může být přínosná i pro další dospívající, kteří si v těchto oblastech nejsou sami jistí. S knihou mohou pracovat jak rodiče či učitelé, tak samotné děti a dospívající. Velmi užitečná může být pro všechny v pomáhajících profesích, kteří ocení rychlá a efektivní cvičení pro děti a dospívající se zmíněnými obtížemi nejen z oblasti poruch autistického spektra.

Přehled psychoterapeutických technik pro práci s dětmi a rodinou

Napsat komentář

Manželé Cabyovi si zajistili přízeň čtenářů již po napsání knihy Příručka psychoterapeutických technik pro práci s dětmi a rodinou. Na tento úspěch navazují nyní knihou Přehled psychoterapeutických technik pro práci s dětmi a rodinou, která je rozšířením první knihy, je doplněna o další metody a způsoby, jak řešit problémové situace, nově se objevují také techniky vhodné pro práci se somaticky nemocnými (např. chronická tělesná onemocnění, bolesti). Při psaní obou knih vycházeli Cabyovi především z vlastní bohaté praxe s dětmi i jejich rodinami v pobytových a ambulantních podmínkách.

Dr. Andrea Caby vyučuje sociální pediatrii na několika univerzitách a zabývá se dětskou terapií, systemickou terapií a koučinkem. Její manžel, Dr. Filip Caby, pracuje jako psychiatr a vede psychiatrickou kliniku pro děti a dospívající v Papenburgu. Oba při své práci vycházejí ze systemické terapie (směr, který se soustředí na systém, tím může být rodina, pracovní skupina atd.) a jejich přístup je orientován na řešení a zdroje (silné stránky člověka).

Zdroj: Nakladatelství Portál

Zdroj: Nakladatelství Portál

Kniha je rozdělena do pěti částí, přičemž nejvíce prostoru je věnováno prvním třem počátečním kapitolám. První je věnována obecným informacím a teoretickému zakotvení, druhá jednotlivým intervencím a konkrétním technikám, třetí kapitola přibližuje indikace, tedy to, kdy jaké techniky nejlépe využívat (např. specifika při diagnóze ADHD, adoptivní a pěstounské konstelace, krádeže, sebepoškozování apod.). Čtvrtá, nazvaná Pokud už to nejde dál… aneb Představte si, že existuje problém, a nikdo o něm nechce hovořit!, popisuje složitější situace, které se v každodenním terapeutickém životě často vyskytují a příliš se o nich nemluví, a možné návrhy, jak takové konkrétní případy řešit. A nakonec v páté, pouze třístránkové kapitolce, je vylíčena kazuistika jedné původně krátkodobé terapie, která se ale protáhla na šestnáct let. To ilustruje, jak těžké je stanovit potřebnou délku terapie. A i když k nějakému stanovení dospějeme, může být všechno jinak.

Za nejpřínosnější část považuji ‚Intervence‘, které nabízejí mnoho skvělých tipů pro každodenní užívání. U každé intervence je udržována stejná struktura, což usnadní orientaci a hledání. Vždy je popsána základní myšlenka, proč je vhodné intervenci použít, dále je popsán postup konkrétní metody, nějaké tipy, jak s metodou pracovat nebo pro koho se hodí, dále indikace, kdy metodu vhodně použít, ale také kontraindikace, např. ne všechny intervence lze užít v jakémkoliv věku klienta, kontraindikací mohou být také nějaké diagnózy jako je deprese či psychotická porucha.

Trochu obtížněji se mi četla počáteční část knihy, občas jsem se nevyznala v tom, jakou souvislost mají předkládané informace s následujícím obsahem, ale teoretické zakotvení je určitě na místě. Naštěstí i tato část, stejně jako zbytek knihy, je prokládána názornými příklady z praxe, které dotvářejí celkový obraz toho, jak jednotlivé „návody“ lze aplikovat do reálných situací.

Nejedná se o knihu, která by měla být přečtena a odložena do knihovny. Její místo je bezpochyby na pracovním stole, kde bude stále po ruce, protože nabízí užitečné techniky a metody, využitelné v mnoha každodenních situacích. Kniha je primárně určena těm, kteří pracují s dětmi, ať už se jedná o pedagogického pracovníka, pracovníka v sociálních službách či psychologa/psychoterapeuta. Knihu však mohou prakticky využít všichni, kteří pracují s lidmi, některé techniky se hodí také do rodinné či párové terapie, jiné je možné použít i v pracovním kolektivu.

Psychodiagnostika v řízení lidských zdrojů

Napsat komentář

Spolupracujete ve vaší firmě s psychology v oblasti výběru zaměstnanců a chtěli byste lépe porozumět tomu, jak to vlastně je s těmi psychologickými testy? Chystáte se na přijímací pohovor a chcete se dozvědět více o tom, co vás tam možná potká? Studujete psychologii a zajímáte se o oblast personalistiky? Nebo už máte po studiu nějaký ten pátek a chcete si připomenout nejen specifika užití psychodiagnostiky v praxi personalistiky, ale také obecné zásady a principy psychodiagnostiky?

Pokud jste na některou z těchto otázek odpověděli kladně, troufám si tvrdit, že by vás kniha Psychodiagostika v řízení lidských zdrojů mohla zaujmout a být vám užitečným průvodcem světem psychologické diagnostiky v této oblasti.

Velmi přehledně vás kniha seznámí se základními zásadami a principy psychologického testování, dozvíte se, jak se pozná kvalitní psychologický test od méně kvalitního a jak mohou být testy konstruovány. Pro odborníky – psychology kniha přináší také velmi praktický přehled metod, které mohou být vhodné pro účely diagnostiky v praxi personalistiky, ale dočtou se zde i to, jak má vypadat a co má obsahovat zpráva z takové diagnostiky, aby byla co nejpřínosnější pro zadavatele testování. Dozvíte se například, které osobnostní charakteristiky jsou nejvíce vypovídající s ohledem na uplatnění člověka v organizaci, nebo jak zhodnotit, zda je v dané situaci konkrétní test užitečný a přínosný.

Zdroj: Nakladatelství Portál

Kromě psychologických testových metod zaměřených na hodnocení v oblasti výkonu nebo osobnostních charakteristik obsahuje kniha také kapitolu zabývající se tzv. klinickými metodami – tedy pozorováním, rozhovorem a referencemi a jejich specifiky – přínosy a limity vzhledem k výběru či rozvoji zaměstnanců.

Kniha je psána velmi srozumitelně a je přehledně členěná. Jedná se však spíše o odborný text, který by šlo využít i jako příručku, ke které se lze opakovaně vracet pro vyhledání konkrétních informací. Domnívám se, že by kniha mohla skvěle posloužit také studentům pro utřídění a rozšíření znalostí z oblasti psychodiagnostiky – ať už obecně nebo vzhledem k diagnostice v personální a organizační oblasti.

Zázrak tří květin – Terapie zaměřená na řešení s dětmi a dospívajícími

Napsat komentář

Na tuhle knihu jsem se těšila už dávno předtím, než vyšla. Vyhlédla jsem si ji v edičním plánu Portálu. Nezklamala, spíš naopak příjemně překvapila. Věnuje se přístupu zaměřenému na řešení (SFBT – solution focused brief therapy) v oblasti terapie s dětmi a dospívajícími. Se SFBT jste se mohli setkat již v knihách Steva de Shazera a Insoo Kim Berg, kteří patří k průkopníkům terapie zaměřené na řešení.

Leoš Zatloukal a Daniel Žákovský, autoři této knihy, zde navazují především na model práce s dětmi nazvaný Kids’ Skills Bena Furmana a Tapani Aholy (jejich kniha Nikdy není pozdě na spokojený tým vyšla také v Portálu a recenzi najdete zde).

Zázrak tří květin na model Kids’ Skills navazuje a obohacuje ho o další prvky. Tři květiny jsou metaforou základních principů práce s klientem – naděje v to, že změna je možná, spolupráce a tvořivost. Autoři na jednotlivých stránkách popisují způsob, jak se může terapeut ke klientům připojovat a rozvíjet s nim spolupráci, jak se domlouvat na tom, na čem budou společně spolupracovat, popisují nástroje, které mohou pomoci hledat zdroje klientů a aktivizovat jejich využívání, a jak může terapeut pomoci klientovi začít pracovat na změně a podporovat ho v jejím udržení.

Autoři zmiňují, že nepopisují do detailu přístup zaměřený na řešení, protože se mu věnuje již publikace Koučování zaměřené na řešení (Portál, 2016) od Leoše Zatloukala s Pavlem Vítkem. Pro ty, kteří by se chtěli dozvědět více, jsou tedy doplňující informace k dispozici tam. Zázrak tří květin je však kniha velmi srozumitelná a nepřítomnost některých informací v její použitelnosti a užitečnosti nevadí.

Na knize se mi líbí, že je jasná, stručná, občas zmíní nějaký výzkum, ale nezabíhá do odboček, které nejsou důležité (což vlastně odráží celý přístup zaměřený na řešení). Je přehledná a dalo by se říci, že poskytuje kroky, kterých se může terapeut v procesu držet. Nicméně nelze se jich držet otrocky, a ač se zdají velmi jasné, ne vždy jednotlivými fázemi snadno projdeme (nebo alespoň já ne..:-)). Pro mě osobně je zásadní, že autoři mluví konkrétně – uvádí konkrétní příklady vět, úryvků z konzultací, případů. Kapitoly jsou doplněny i o techniky, které je možné s klienty využít.

Zdroj: Nakladatelství Portál

Zdroj: Nakladatelství Portál

Jedná se o užitečnou publikaci pro ty, kteří pracují s dětmi, a to nejen z pozice terapeutů, ale i z pozice školních psychologů a pedagogických pracovníků. Může být nápomocná i těm, kteří třeba ještě nemají výcvik, protože alespoň trošku budou tušit, co se dá dělat – zároveň si myslím, že kniha není samospásná a je potřeba mít širší rozhled a zázemí.

Chcete-li se dozvědět více o autorech, jejich práci, výcviku v přístupu zaměřeném na řešení a hlavně výcviku Kids Skills, pak navštivte stránky Kids skills a výcvikového institutu  Daletu.

Nic mi není! Pomoc nepotřebuju! aneb Jak pomoci duševně nemocnému, který odmítá léčbu

Napsat komentář

,,Nic mi není!‘‘ je fráze, se kterou se lidé, jejichž blízký se nechce léčit s psychotickým onemocněním, setkávají velice často. Xavier Amador, autor knihy, si v mládí zažil to stejné. Jeho starší bratr Enrique byl schizofrenik. Amador se tedy s touto problematikou setkal již v mládí a zabývá se jí následně i ve svém profesním životě.

Tento fakt se dozvídáme již v úvodu, pro někoho to může být důvodem, proč číst dál. Díky tomu totiž dr. Amador není jen zkušený odborník, ale je do problematiky i osobně zainteresován. Vytvořil LEAP Institut, kde vyučuje svoji metodu a spoluúčastnil se revize části DSM-4, konkrétně týkající se schizofrenie a s ní související poruchy jako je například anosognózie, které se věnuje. V předmluvě zároveň odkazuje ty čtenáře, kteří knihu čtou kvůli akutnímu problému, na konec své knihy, kde je popsán postup práce s osobou v psychóze v rychlém návodu.

Pozitivní věcí je, že autor čerpá ze svých zkušeností, například zmiňuje poznatek, že doktoři neumí moc dobře mluvit s pacienty, a co je možná ještě pozitivnější a není tak časté u odborníků, bez jakéhokoliv ostychu píše o chybách ze své praxe i ze vztahu se svým bratrem.

Obecně je publikace rozdělená na 4 části:

  • První ukazuje nejnovější výzkumy o psychotických onemocněních, u nichž je autor často jedním z výzkumníků, dozvídáme se zde i o problematice anosognózie, tedy nedostatečného náhledu na svoji nemoc.
  • Druhá část se zaměřuje na již zmíněnou metodu LEAP/4P, která používá aktivní naslouchání, prožívání s empatií, práci na shodě a pěstování partnerství, jsou zde popsány postupy krok po kroku.
  • Třetí část se zaměřuje na možnou pomoc, na kterou se můžeme obrátit, pokud metoda nepomůže, druhy léčebných zařízení, nedobrovolném umístění, reformě psychiatrické péče v Americe i u nás.
  • V poslední části se dozvídáme o teoretických východiscích metody LEAP/4P.

Kniha mi v každé své části dala mnoho nových poznatků, je velice čtivá a obsahuje poutavé kazuistiky, na nichž ukazuje to, o čem píše v teoretické rovině. Obsahuje nespočet praktických rad a mnoho dalších.

Abych zmínila i nějakou negativní věc, první část knihy byla bez zdrojů informací, bála jsem se, že to tak bude celou knihu, ale nakonec byla asi od dvou třetin do konce přehledně zdrojována. Zároveň je pravdou, že se objevují části, které jsou psány až moc odborně na to, aby je pochopila laická veřejnost.

Přesto si ale myslím, že pozitiva výrazně převažují negativa, a proto bych ji doporučila širokému spektru osob. Není vhodná jen pro blízké nemocných, ale pro všechny v problematice zainteresované osoby, obzvlášť pak může obohatit všechny, kteří pracují v pomáhajících profesích.

Na konec své recenze přidávám odkaz na TEDtalk, kde můžete pochopit, jak se osoba postižená psychotickým onemocněním cítí, uvidíte malou ukázku metody LEAP/4P, dozvíte se pár zajímavých faktů a možná vás, pokud se tak ještě nestalo, naladí na přečtení knihy. 😊

Odkaz zde:  I’m Not Sick, I Don’t Need Help! Dr. Xavier Amador | TEDxOrientHarbor

Úvod do minimalismu aneb Zbavte se zbytečností

Napsat komentář

Když jsem si vybírala tuto knihu k přečtení, čekala jsem od ní víceméně stručný úvod do minimalismu, protože se o tento životní styl v poslední době zajímám, ale spíš jen tak po povrchu, tak jsem se chtěla dozvědět více o tom, co to minimalismus je a jak k němu přistupovat.

Knížka s názvem Minimalismus do kapsy je skutečně kniha malého formátu, což má být zřejmě analogie právě s minimalismem a naplnila moje výše zmíněné očekávání.

Na začátku se dozvíme, jak autor pojímá definici minimalismu. Podle něj je to takový způsob života, který se obejde bez zbytečných věcí, které nepoužíváme, a je naopak plný jiných věcí, které člověka naplňují a vyvolávají v něm pocit štěstí. Protože co si budeme povídat, spousta hmotných věcí vás šťastnými neudělá. Na druhou stranu, ani nedostatek či nepřítomnost věcí vám radost nepřinese.

 

Zdroj: Nakladatelství Portál

Kniha byla pro mě přínosná z více důvodů. Během čtení jsem si několikrát řekla „no jo vlastně“ a měla pocit, že právě teď hned musím začít konat. Například autor se na začátku zamýšlí nad tím, proč vlastně hromadíme věci, a pokládá si několik vysvětlení. Není však vůbec dogmatický ve svém uvažování, naopak nabádá čtenáře, aby si sami odpověděli na otázku, proč si věci neustále pořizují. Zaplňují prázdnotu? Chtějí se přiblížit nějakému ideálu?

Dále autor mluví o hojnosti. Hojnost pro něj není mít spoustu věcí, nýbrž mít život plný hojnosti v oblastech, které jsou pro člověka důležité, ať je to cokoliv. A zde se čtenář opět zastavuje, aby si sám promyslel, jak je to u něho. Co je pro mě v životě důležité? Autor v knize navrhuje některé oblasti, ale odpověď opět nechává na čtenáři.

Pro autora je minimalismu o tom, že se zbavíte všeho nepodstatného, abyste si vytvořili více prostoru pro to podstatné, ale nemusí se jednat jen o věci. Díky minimalismu získáte více energie, zdrojů, financí a času. Zjistíte, co je to pravidlo 80/20 a postupně se můžete naučit, jak změnit svoje uvažování skrz negativní vizualizaci, všímavost či vděčnost.

I když je to knížka útlá, tak jsem jí četla delší dobu, protože jsem se po každé kapitole potřebovala zamyslet, jak to mám já.

Kniha nabízí i některé praktické kroky, jak mít minimalistický život. Líbí se mi na autorově přístupu to, že si tento minimalistický způsob života může každý upravit podle sebe na základě principů, které nám autor vysvětluje. Základní premisou je, že minimalismus nás může osvobodit od zmatku a chaosu, který je v dnešní době všudypřítomný.

Zdroj: Nakladatelství Portál

Zdroj: Nakladatelství Portál

Knihu doporučuji všem, kteří se chtějí dozvědět základní rámec minimalistického myšlení, který staví na tom cítit se uvolněný a osvobozený.

Umění dostat v každé debatě za pravdu podle Schopenhauera

Napsat komentář

Artur Schopenhauer je nejznámější pro své dílo „Svět jako vůle a představa“, ale v jeho celoživotní práci se dá najít něco, čemu se říká „Eristická dialektika“. Jedná se o počin, který byl sepsán roku 1822 a ačkoliv se nejedná o Schopenhauerovu ústřední myšlenku, tak je i tato kniha prostoupena jeho pesimistickou spolu s voluntaristickou filosofií. Hlavní zde rozvíjenou myšlenkou jsou Schopenhauerem vypozorované a promyšlené principy a úskoky používané v dialektice.

Samotný název by mohl být matoucí pro ty, co nejsou seznámeni se jménem či dílem Artura Schopenhauera. Sám jsem – než jsem si přečetl jméno autora – myslel, že se bude jednat o příručku k vedení diskuse, o tu zde však vůbec nejde, ač by se z ní i pro tento účel dalo leccos vyčíst a zužitkovat.

Začátek knihy je věnovaný pojmům logika, diskuse a dialektika. Schopenhauer začíná s logikou, poukazuje na její rozdílná pojetí spolu s jejím zaměňováním s dialektikou u některých starých filosofů (Aristoteles, Seneca…) a dobírá se k jádru celé knihy, jíž je Eristická dialektika. Úvod pokračuje vysvětlením, proč tato praktika mezi lidmi funguje, co je nutné míti na paměti pro její pochopení a končí určením, jak by měla být dialektika definována.

Zdroj: Nakladatelství Portál

Zdroj: Nakladatelství Portál

Druhá část nazvaná „Základ veškeré dialektiky“, začíná určením dvou módů možného vyvrácení – ať protivníkem či námi a pokračuje určením přímého/nepřímého vyvrácení, přičemž v rámci nepřímého určuje dva poddruhy. Toto nazývá „kostrou“ každé debaty načež se pouští do zbytku věnovanému jednotlivým „úskokům“, jichž je celkem 38. Jsou to principy, jak dostat za pravdu v debatě, a to bez ohledu na objektivní pravdu. Jsou zde uvedeny situace, které pozná každý, kdo kdy sledoval prezidentskou – nebo jakoukoliv jinou – debatu; útok na osobu protivníka, jelikož zdiskreditováním oponentova charakteru je zdiskreditován i jeho argument; představovat svůj argument zpřeházeně aby soupeř nemohl předpovídat naše další kroky; přílišné zobecnění oponentova argumentu, aby se zařadil pod nějakou nelichotivou kategorii (Horlivost ve víře = fanatismus…).

Zdroj: Nakladatelství Portál

Zdroj: Nakladatelství Portál

Na úplném konci jsou Schopenhauerovy poznámky k tématu a velice povedený doslov, který krátce pojednává o okolnostech napsání tohoto textu a posunu autorova myšlení v pozdějším věku spolu se shrnutím jeho reflexe právě na tuto práci.

Na první pohled by se mohlo zdát, že se jedná o krátkou útlou knížečku, což je pravda, ale její obsah je velice složitý, přesto bych jí nehodnotil jako něco, co se špatně čte. Autor používá mnoho cizích pojmů, většinou z latiny, a tak se nejednou stane, že poznámky pod čarou jsou obsáhlejší nežli text na oné straně. A nakonec je nutno přiznat, že ač se čte dobře, tak pochopit jejích sto stran se mi zdá složitější nežli u jiných knih o rozsahu tří set stran.

Každý z úskoků nabídnutých Schopenhauerem postrádá název či jakékoliv zařazení do podkategorie a všech třicet osm je prostě dáno hned za sebou s občasnou referencí jednoho k druhému, s nímž sdílí nějakou podobnost. Toto rozložení spolu se stručností jednotlivých úskoků působí matoucím dojmem a úskoky často splývají; při pátém se mi zdálo, že první jsem ani nečetl.

Eristická dialektika je obtížné čtení, ale užitek v ní najde každý, kdo se našel v debatě poražen, nikoliv na základě faktických informací představených protivníkem, ale jeho uměním vést debatu k vítězství za použití všech prostředků, jenž byly k dispozici – Schopenhauer předkládá i možnost obrany proti jím popsaným úskokům; znát protivníkovy zbraně je stejně důležité, jako mít své vlastní.

Lidové písničky a hry s nimi pro osobní rozvoj, sebevyjádření a komunikaci

Napsat komentář

Kniha přináší méně tradiční pohled na práci se zpěvem a hlasem a tuto práci posouvá do roviny osobního rozvoje, podpory sebevyjádření a zároveň komunikace a interakce s ostatními jinak než obvyklou verbální formou. Kniha klade důraz na propojení pohybu, dechu a zvuku a přináší náměty na řadu aktivit, které lze s dětmi využít jak v domácím prostředí, tak i při hudební výchově ve škole, či v rámci dramatické výchovy či terapeutické práce s jednotlivci či skupinami.

Úvod knihy představuje teoretická část, která více přibližuje přístup k práci se zpěvem a hlasem z pohledu autorů knihy, jejich zkušenosti a představuje také široké spektrum možností využití zpěvu pro radost a zábavu i jako nástroj hlubší komunikace mezi lidmi. Kniha je zaměřená na práci s dětmi, ale řadu informací z teoretického úvodu lze uplatnit i v rámci terapeutické práce jako určité východisko pro práci s prvky muzikoterapie. Svým přístupem je kniha velmi blízká také přístupům divadelní improvizace, dramatické výchovy nebo dramaterapie.

Stěžejní část knihy pak představují známé i méně známé lidové písničky nejen z českého prostředí, ale najdeme zde třeba i čardáš. Vždy je u dané písničky notový zápis a text písně a následně nápady na to, jak lze s danou písničkou pracovat. Někdy se jedná o aktivity, při kterých se děti zamýšlí nad tím, co se v písni vlastně odehrálo, jak se aktéři příběhu v písni cítili nebo co si děti o příběhu myslí. U některých písní se může objevit dětem méně známé slovo – děti se s ním tak mohou seznámit a rozšířit si tak slovní zásobu – například se mohou zamyslet nad tím, co to je pýcha, zrada, vděčnost, upřímnost apod.

Zdroj: Nakladatelství Portál

Sami si pak mohou v rámci scénky zahrát chování, které ději písně nebo významu nového slov odpovídá. Někdy aktivity také nabádají k tomu, aby si děti mohly sdělit jak situaci, která se objevila v písničce, vnímají kluci a jak děvčata nebo zda jim situace z písničky připomíná něco z jejich života. Některé písničky jsou nahrány i na CD, které je součástí knihy a je tak možné realizovat i aktivity, při kterých se mohou děti více soustředit na poslech nebo se seznámit i s méně známými písničkami. U některých písní je na CD zařazená nahrávka doprovodu bez zpěvu a je tak možné ji využít jako podklad pro zpěv dětí.

Kniha představuje hravou a troufám si říci, že i pro děti atraktivní formu, skrze kterou se mohou seznámit s lidovými písněmi a kulturou, která se jejich prostřednictvím předává. Jedná se také o hravou formu, jak se děti mohou učit vyjadřovat více způsoby, než které jsou pro ně běžné. Mohou se také nenásilnou cestou dostat k diskuzím nad tématy, jako jsou různé obřady, rituály, tradice, svoboda, mezilidské vztahy a řada dalších.