Archiv štítku: Alferia

Do přírody. Od displejů k vědomému propojení se svým okolím

Tak tato kniha je přesně to, co potřebujete, pokud už jste během nouzového stavu příliš zakoukaní do telefonů, sociálních sítí, do sledování Netflixu a chcete se nadechnout vzduchu.

Je to vlastně příručka do terénu. Nabízí rady, na co se venku zaměřit a různá cvičení, díky kterým se s přírodou můžeme propojit. Taky jste měli rádi hry v přírodě, kdy jste procházeli třeba lesem a plnili úkoly? Tak takhle nějak si to můžete s touto knížkou zopakovat. Vzít knížku, tužku a jít ven. Cílem knihy je čtenáře vědomě propojit s přírodou a v mém případě se to povedlo.

Zdroj: Autorka textu

Zdroj: Autorka textu

A ten design je naprosto úchvatný. Pokud jste stejně jako já milovník všeho, co nabízí papírnictví a rádi si píšete, malujete, vybarvujete, tak budete nadšení.

Načerpala jsem spoustu inspirace. Například vytvoření vlastního přírodního koutku doma. Stejně tak aktivita Naboso mi ukázala, jak vnímat vlastní pocity z různých povrchů – sundat si boty a vnímat. Uvědomila jsem si, že pro děti je to mnohem přirozenější, častěji je necháváme bez bot třeba na písku nebo na trávě na zahradě, tak proč to neudělat taky?

Zdroj: Autorka textu

Zdroj: Autorka textu

Myslím si, že na tomto místě bude lepší příliš se nevypisovat a raději se zaměřit na přímou ukázku, která vám dá více než slova a už při prvním listování dokáže čtenáře vtáhnout. Doporučuji zajít do knihkupectví a chvíli s touto knihou pobýt. 

Cesta osvobození: 21 dní v plné přítomnosti

Zajímáte-li se o meditaci, pak tato kniha jistě stojí za pozornost. Jejím autorem je zenový mistr a mírový aktivista Thich Nhat Hanh. Mimo jiné je i velmi plodným autorem. V češtině už vyšlo mnoho jeho knih, u nás v Agoře jste si mohli přečíst recenze Bez bahna lotos nevykvete a Štěstí…co pro ně můžeme udělat od Kristýny Maulenové.

Thich Nhat Hanh byl jedním z prvních lidí, kteří přinesli učení buddhismu a mindfulness na Západ. Poté, co mu bylo vládou znemožněno vrátit se do rodného Vietnamu, v roce 1982 založil ve Francii centrum pro praktikující – Plum Village, které je v současné době největším buddhistickým klášterem v Evropě. Centrum je velmi aktivní, buduje komunitu lidí, kteří se mindfulness věnují, nabízí možnost retreatů a šíří učení svého učitele dál.

Na stránkách Cesty osvobození máme možnost nahlédnout do dění  jednadvacetidenního meditačního soustředění, které se uskutečnilo v roce 1998 v USA. Kniha obsahuje promluvy, které Thich Nhat Hanh na tomto setkání přednesl. Některé kapitoly obsahují i dotazy účastníků a odpovědi, kterých se jim dostalo. Buddhistické učení, které je v knize obsaženo, se týká využívání energie plného vědomí.

“Energie plného vědomí je jako slunce. Když se něčeho dotkne, spustí proces transformace. Tak jako jsou rostliny citlivé na světlo, je každý mentální obsah citlivý na plné vědomí. Je-li v nás radost, plné vědomí radost umocní. Je-li v nás zármutek, plné vědomí jej uklidní a zmírní. Plné vědomí je buddha, energie, kterou potřebujeme všichni.” (str. 95)

Četba pro mě byla inspirativní v tom, že s laskavostí přivádí k zastavení a zkoumání sebe sama. Obsahuje spoustu zajímavých vhledů a podobenství, z nichž některé jsou úsměvné (dokud nám nedojde, že platí i na nás…:-), a některé nám nebudou nic platné, pokud se sami nebudeme meditaci pravidelně věnovat.

“Stěžujeme si, že nemáme čas žít, ale přitom se snažíme ubít svůj volný čas tím, že se nevracíme k sobě samým.” (str. 107)

Kniha mi také trochu objasnila proces využívání plného vědomí a rozkryly se mi další souvislosti meditace, které mi s mou minimální praxí (MBSR a občasné cvičení doma) unikaly. Tato kniha pro mě byla cenná ještě z jednoho důvodu, a to, že se Thich Nhat Hanh vztahuje také k psychoterapeutické praxi. Přináší důležitou myšlenku, že “pouhá” plná přítomnost je pro druhé léčivá. A tudíž že jednou z cest, jak se stát dobrým terapeutem, je učit se meditaci.

Nezbývá než poděkovat nakladatelství Alferia, že díky němu můžeme číst mnoho takových knih. A pokud se chcete dozvědět víc, navštivte stránky centra Plum Village. Můžete také využít aplikaci Plum Village App, kde jsou nahrané meditace a různé přednášky od autora a jeho následovníků (v angličtině a francouzštině). Přijde mi, že stojí za to.

Vědění pro nejisté časy: Průvodce věkem úzkosti

Titul nese podnázev “průvodce věkem úzkosti”. Kdybych si nepřečetla, že první vydání vyšlo už v roce 1951, asi by mě nenapadlo, že kniha není reakcí na současnou dobu, nýbrž na dobu před sedmdesáti lety. Její autor Alan Watts žil v letech 1915 – 1973 a byl duchovním učitelem, který přinášel myšlenky východních filosofických proudů na Západ.

V této knize se zamýšlí nad naší potřebou jistoty a stability, která vychází z toho, že se vše kolem nás neustále proměňuje. Watts říká, že pevné body, o které se můžeme opřít, si budujeme ve formě víry nebo vědy v naivní snaze vytvořit z reality něco pevného, stabilního a neměnného. Jenže tento způsob vyrovnání se s nejistotou je podle autora jen cestou do dalšího trápení.

A tak nabízí cestu jinou. Místo snahy vybudovat si životní jistoty, které vlastně neexistují, se můžeme naučit žít s nejistotou. Tu lze přijmout a dokonce ji i vítat. “Můžeme se naprosto vzdát veškerých snah věřit a začít brát život opravdu takový, jaký je. Takový výchozí bod nám otevírá cestu životem, na které se nemusíme opírat o mýtus, ale ani nám nehrozí pád do hlubin zoufalství. Tak upřímná cesta však vyžaduje úplný obrat našich všedních zaběhlých vzorců myšlení a vnímání.”

Alan Watts prezentuje myšlenky, o kterých se možná nedá říct, že jsou nové, zajímáte-li se o filosofii Východu. V určitém smyslu mi připomínají i postmoderní myšlení, které také hovoří o tom, že neexistuje objektivní realita a které tak boří společností vybudované “jistoty” skrze tvrzení, že nic není univerzálně platné.

Nicméně způsob, jakým své postřehy autor představuje, je pro mě jedinečný. Byl skvělým pozorovatelem, který dokázal názorně uchopit a pojmenovat věci, a chystá tak mnohému čtenáři spoustu aha-momentů. Nicméně jak asi víte, jednou věcí je něco logicky chápat, druhou věcí je to žít. A tak se pro vás může tahle kniha stát jakýmsi intelektuálním cvičením, nebo vás může dovést k jinému způsobu prožívání a pohledu na život…je to na vás. Alespoň do jisté míry. Pro mě, a myslím, že pro mnoho lidí, bude kniha takovým hlavolamem, a nepřestaneme se sami sebe ptát, jak to autor vlastně myslel, a jestli jsme to skutečně pochopili… nojo, ale to je vlastně možná ta nejistota, se kterou musíme žít. 🙂

Co říct závěrem? Zaujme-li vás tato kniha či autor, pak je možné nalézt některé překlady jeho děl zde (http://www.makon.cz/dilo.html). Zároveň stojí za povšimnutí nakladatelství Alferia (https://www.alferia.cz/), které je značkou Nakladatelského domu Grada, a které vydává mnoho knih spojených s východní filosofií, seberozvojem, zdravým životním stylem.

Ájurvéda: Život v rovnováze

Když si vyhledáte heslo ájurvéda v naší studnici moudrosti (Wikipedii), zjistíte, že překladem ze sanskrtu dostanete výraz vědění o životě. Pokud se podíváte na obsah knihy, dozvíte se, že se jedná o staré (více než 5 000 let) indické učení, formu medicíny i prevence.

Tento článek vznikl z pera (respektive klávesnice) člověka vychovaného ve světě, kde převažuje přístup takzvané západní medicíny, a který měl jen velmi vzdálené povědomí o bylinkářství, józe, masážích a dalších odvětvích ájurvédy. Je proto napsaný v duchu seznámení – lidského setkání s dalším pohledem na svět a způsob života.

Vy, milí čtenáři, kteří máte blíže k ájurvédským mistrům, a v této tématice jste již jako doma, si budete muset v tuto chvíli vystačit s mým postřehem, že kniha je velmi obsáhlá, a najdete v ní tedy i ty informace, které jste možná ani původně nezamýšleli hledat, napsaná uznávanou odbornicí v této oblasti a stojí za přečtení. Ale pěkně popořádku…

Jedná se o první díl Ájurvédy: Život v rovnováze, který vás na více jak tři sta stranách provede ájurvédskou výživou a tělesnými typy. Grada pak připravuje vydání pokračování, ve kterém budou recepty. Osobně mě zaujal milý přístup knihy, který se nestaví do omnipotentní a neomylné role – hned na úvod vymezuje, že se jedná o jakýsi „informační návod“. Text má popisovat a doplňovat profesionální lékařskou péči pomocí různých technik a přístupů. Rozumím tomu tak, že nás publikace vybízí k vlastní zodpovědnosti, selskému rozumu, i umění vhodného hledání a vybírání informací, což mi přijde sympatické a potřebné.

Za sebe mohu říci, že bývám citlivá na neověřené informace a ostýchám se čehokoli, co má punc jakéhosi ezoterična. Pro čtenáře, kteří mají podobné nastavení, by snad mohla být tato četba místy poněkud komplikovaná. Mně osobně se čtou lépe taková díla, kde se uvádějí spíše validovaná fakta, umím si ale představit, že lidé, kteří nad knihami rádi polemizují, filozofují, a jsou otevřeni výrokům začínajícím: „Věřím, že…“ přičemž následuje subjektivní názor autora, mohou být spokojení.

Odrazují mě texty, ve kterých se na prvních stranách vyskytne úsloví „kosmická inteligence“ atp., říkám to ale s pokorou a vědomím toho, že každý máme jiné nastavení a někomu může být jazyk knihy sympatický a bude s ním umět pracovat. Patřím spíše k lidem, kteří si výklady znamení zvěrokruhu vysvětlují Forerovým efektem, a snad i proto mi kniha nebyla příliš blízká. Každopádně vnímám, že řada osob v tom jistě bude umět číst a vytáhnout si informace, které potřebují.

Česká verze publikace vyšla za dob koronavirové pandemie. V takové době bychom měli o sebe a druhé pečovat snad ještě pozorněji než obvykle. Je-li vám tedy blízké učení véd, smýšlení východních náboženství,… bude vám kniha nejspíše přínosným průvodcem. Chcete-li se dozvědět o své sexualitě, kariéře, somatotypu a jiných oblastech skrze indické učení, a jste zvyklí v tomto duchu uvažovat, vybrali jste si ty pravé stránky. Nejste-li, může se jednat o dobrý zdroj, kde začít. Pokud se totiž chceme k něčemu vyjádřit, ať už v pozitivním, či negativním duchu, měli bychom to předně znát.

Revoluce jednoho stébla slámy

Hledat jehlu v kupce sena, je možný název knihy japonského zemědělce, ale i spisovatele Masanobu Fukuoky. Ve své knize se zaobírá pěstováním plodin v Japonsku. Mohlo by tedy být zřejmé, že je určená zejména pro zemědělce, což je chyba lávky, neboť každý (např. matematik, technik, aj.) si v ní něco najde a i z ní odnese. Dá se říct, že je to současně zamyšlení nad společností a opětovný návrat ke kořenům. Autor prezentuje metodu pěstování plodin, které sám říká nicnedělání. Dokazuje to svými výnosy, které jsou stejně vysoké jako u tradičního pěstitele plodin. Rozdíl je pouze v tom, že Fukuoka nevyužívá žádnou chemii a většinu nechává na přírodě.

Středoevropanovi se to může jevit jako sci-fi, neboť myšlenka, že získá plody, aniž by zoral pole, či jiným způsobem opracoval, je naprosto nepředstavitelná. Nicméně idea návratu ke kořenům a pěstování plodin bez použití herbicidů a jiných chemikálií je v současné společnosti velmi populární a čím dál více lidí se snaží na ekologickou metodu přejít. O to víc zarážející je, že první vydání knihy vyšlo již v sedmdesátých letech minulého století, ale českého překladu se kniha dočkala až nyní.

Masanobu Fukuoka, který se dožil 95 let, byl japonský zemědělec, filosof a propagátor přírodního farmaření. Vystudoval patologii rostlin a pracoval jako inspektor zemědělských produktů. Po nějaké době se rozhodl vrátit do rodné vsi a tam si vyzkoušet metodu přírodního hospodaření, která je založená na pěti principech: nehnojení, neorání, neužívání pesticidů a herbicidů, nepletí a neořezávání.

Zdroj: Nakladatelství Grada

Zdroj: Nakladatelství Grada

Ač je to kniha o zemědělství, je i tak prošpikována filosofickými myšlenkami, podpořenými zen-buddhismem a taoismem. Líbí se mi kompaktní vydání knihy, které se vyjde do kapsy a v neposlední řadě i to, že byl užit recyklovaný papír, který celku dodává punc opravdové ekologické revoluce. Čtenář má k dispozici důkaz, že to bez chemie opravdu jde, neboť jeden pán v Japonsku to zkusil a dokázal, že to funguje.

Masanobu Fukuoka napsal neuvěřitelně zajímavou a poměrně čtivou knihu o tom, jakým způsobem se dají pěstovat plodiny a zároveň, jak obohatit lidskou mysl. Každý, kdo tuto knihu přečte, bude mít jistě nutkání si jí přečíst znovu, neboť napodruhé nevkročí do stejné řeky, ale objeví v textu zase něco nového, pro sebe zajímavého.

Knihu rovněž objevil i Jaroslav Dušek, který v rámci svých besed představil jednu kapitolu knihy Revoluce jednoho stébla slámy.