Archiv štítku: vedoucí

Ben Furman, Tapani Ahola: Nikdy není pozdě na spokojený tým

V této recenzi bych vám ráda představila knihu Nikdy není pozdě na spokojený tým od finských autorů, kteří se zabývají koučováním. Díky svým zkušenostem s prací ve firemním prostředí vytvořili příručku, kterou je možné využít ke zlepšení atmosféry na pracovišti. Je tedy určená pro všechny, kteří by se rádi dozvěděli, jaké faktory hrají důležitou roli ve spokojenosti pracovníků v týmu, a jakým způsobem tyto jednotlivé oblasti rozvíjet.

tym

Autoři představují tzv. Model dvojité hvězdy. První čtyřcípá hvězda představuje oblasti rozvoje týmu, druhá potom oblasti efektivního zvládání potíží. Základní filosofie, která stojí za celou představenou teorií, vychází z přístupu zaměřeného na řešení. V podstatě by bylo možné ji shrnout tak, že nemá smysl moc dlouho se “rochnit” v problémech, ale snaha o řešení smysl má. Je tedy žádoucí přesunout soustředění týmu od rozebírání problémů k rozebírání cílů, kterých by chtěli dosáhnout, a možností, jakými jich dosáhnout lze.

U první hvězdy, tedy v možnostech rozvoje, můžeme nalézt témata Oceňování, Zábava, Úspěch a Péče. Ve druhé hvězdě (oblasti efektivního zvládání) se pak nachází kapitoly Problémy, Zranění, Překážky a Kritika. Každému z těchto témat je věnována samostatná kapitola, ve které jej autoři rozebírají, popisují, v čem jsou jednotlivé faktory důležité, jak fungují, jak se projevují na pracovišti, jak je lze zlepšit. Kniha je také proložena mnoha tipy a příklady z praxe. Na konec každé z kapitol zařadili autoři otázky k diskusi. Domnívají se totiž, že pro rozvoj týmu  je diskuse o jednotlivých faktorech důležitým nástrojem. K rozvoji navrhují autoři metodu diskuse nad jednotlivými body z hvězdy. Na závěr knihy uvádí autoři stručně také něco o své metodě tzv. reteamingu. V kraťoučkém desateru konkrétních kroků popisují, jak lze pracovní kolektiv rozvíjet.

Díky modelu, jak jsem již psala, můžeme rozvíjet spokojenost členů týmu, což se odrazí na celém pracovním kolektivu a jeho atmosféře. Kniha je skutečně útlou příručkou. Uvádí mnoho věcí, které se člověku zdají “jasné”, když je čte, ale je dobré si je připomínat, protože jsou často považovány za  automatické, takže se na ně zapomíná.

Knihu bych doporučila všem vedoucím pracovníkům, kteří by u sebe v práci rádi něco změnili a svůj tým podpořili, ale neví, kde začít.

Jana Peclová: To je ono! Praktická psychologie pro manažery

Autorka knihy To je Ono! MUDr. Jana Peclová se ve své individuální praxi zajímá o možnosti aplikace psychologických poznatků v oblasti vedení a řízení lidí. Svoji pozornost zaměřuje především na zkoumání chování a myšleni lidí z hlediska pracovního prostředí. Ve své praktické knize se snaží přiblížit psychologické poznatky, které čtenářům mohou poskytnout nový náhled na jejich schopnost vést tým lidí.

ono

Kniha zaujme především neobvyklým grafickým zpracováním, které odpovídá dynamice samotného tématu. Čtenář není zahlcen množstvím textu; informace jsou stručně a jasně uvedeny včetně barevného odlišení nejdůležitějších myšlenek. Odstavce jednotlivých kapitol na sebe pevně nenavazují a umožňují tak náhled na provázanost jednotlivých doporučení i jejich proměnlivost.

Je na čtenáři, jak se získanými poznatky z knihy naloží. Nejedná se o konkrétní návody od A po Z, díky nimž bychom přicházeli do praxe vybaveni jasnými instrukcemi jak vést a řídit svůj tým. Naopak kniha podporuje nové pohledy při zamýšlení se nad vedením lidí, přivádí k novým možnostem komunikace s lidmi v pracovním prostředí a snaží se podpořit vlastní kompetence v kontaktu s dalšími spolupracovníky.

Autorka knihy v předmluvě zdůrazňuje, že jde o knihu, kterou píše „přímočaře a provokativně“, což má za následek omezení teoretických pasáží, ve kterých bychom mohli nacházet hluboké odpovědi na otázky ohledně vedení lidí. Kniha se drží stručnosti a demonstrováním základních obecných poznatků psychologie a vysvětlením teorií v jejich základních charakteristikách. Tyto teorie jsou právem označeny za „důležité a užitečné“ přímo na obálce knihy, nicméně v současném expanzivním vývoji poznatků v oblasti personální psychologie, jsou považovány spíše za základní. Předkládané teorie pocházejí z pera psychologů z období, které bychom si mohli dovolit označit za klasické spíše než za moderní. Autorka nicméně teorie psychoanalýzy, kognitivně-behaviorální terapie či transakční analýzy převádí do možností praktické aplikace v praxi vedení lidí s ohledem na současnost.

Zjednodušené představení psychologických teorií je možné nahlížet ze dvou hledisek. Z jednoho úhlu pohledu je kniha pro manažery základním průvodcem poznatků psychologie a jejich možností aplikace v praxi. Ve chvíli prvotní orientace v základních psychologických poznatcích ve vedení lidí tedy kniha představuje vhodnou příručku. Z druhého úhlu pohledu budou (nejen) studenty psychologie jistě napadat kritické poznámky k možným zjednodušením teorií a typologií či uváděným interpretacím, které mohou být v praxi zavádějící. Neopominutelným omezením knihy je práce se zdroji, jelikož kniha nijak po celou dobu neodkazuje na odbornou literaturu, na které autorka staví. S ohledem na záměr autorky vytvořit přehledovou knihu je to sice částečně pochopitelné, je ovšem vhodné mít tato omezení jak při čtení, tak především při případné aplikaci do praxe neustále na paměti.