Disociace – rozštěpení, rozplývání, rozpad. Tak zní vysvětlení významu tohoto slova podle slovníku cizích slov. Jeho význam je však v oblasti duševního zdraví mnohem obsáhlejší. Popisuje rozdělení osobnosti na části, jednotlivosti, jež se od sebe oddálily z rozličných důvodů. Dnes má nádech negativní konotace. Tak nějak tušíme, že je to něco, co by nám mohlo škodit. Jiný názor má ale autor knihy Tohle všechno jsem já Richard Schwartz. 

Původně rodinný psychoterapeut vzdělaný v systemickém psychologickém paradigmatu je považován za autora tzv. modelu systémů vnitřní rodiny (Internal Family Systems, IFS). Na rozdíl od jiných psychoterapeutických směrů se odvrací od konceptu monomysli, jak sám nazývá jednotné já. Místo toho v knize charakterizuje strukturu mysli jako ústřední skutečné já, okolo kterého jsou další části uspořádané. Domnívá se tedy, že lidská psychika je dělená jako rodina na části, kde každá má svou specifickou funkci. Některé nás mají ochraňovat před city, jiné před nebezpečnými myšlenkami, další organizují naše chování k co největší produktivitě. Mezi těmito částmi přepínáme podle situace. Pokud některá z nich začne ovládat naše já, dochází podle doktora Schwartze k tzv. vmísení částí. Abyste si to dokázali lépe představit, převahu částí nad samotným já najdeme například u žen a mužů trpících poruchami příjmu potravy, jedinců s posttraumatickou stresovou poruchou nebo u úzkostných lidí. Ti všichni mohou těžit z terapie stojící právě na systému vnitřní rodiny.

Kromě teoretického backgroundu knížka obsahuje i kazuistiky klientů autora. Čtenář si tak krásně může představit, jak terapie probíhají, co se na nich řeší, i jak může sezení s terapeutem klienta ovlivnit. Mimo to si můžete při čtení vyzkoušet i některé techniky na sobě. U každé kapitoly se nachází nějaké cvičení, nejčastěji forma meditace, v němž nás autor vede k poznání vlastního já a práci s našimi částmi. To mi přišlo v dnešní uspěchané době opravdu skvělé, i když trochu náročnější na soustředění.

Vzhledem k tomu, že byla kniha psaná odbornějším jazykem a odkazovala na některá filozofická díla a komplexnější myšlenky, nebylo její čtení snadné. Domnívám se, že se zvlášť vyplatí dát jí čas, věnovat se menší části každý den a popřemýšlet si o ní. Věřím, že pak bude objevem pro každého z nás. Můžeme s teorií IFS Richarda Schwartze souhlasit i nesouhlasit, každopádně něco si určitě odneseme. Lepší poznání sebe sama.