Kultura / Ze života studentů

Evita

Místo: Studio DVA divadlo, Palác Fénix, Václavské nám. 802/56, Praha 1

Nejbližší termíny: 24.1., 19.2., 20.2., 11.3., 12.3., 13.3.

Čas: 15:00, 19:00

Vstup: 250 – 1500 CZK

Hodnocení: ***

Není malých rolí, říká se u divadla. A co se týče Evity, není ani malých divadel, ani malých orchestrů. Zato někdy je velkých soust.

Andrewa Lloyda Webbera zřejmě netřeba představovat. Jeho Jesus Christ Superstar se jen v Praze dočkal dvou provedení, o něco méně úspěšné Cats cestují po republice a od příštího roku se chystají dobýt i divadla našich nejbližších sousedů a po letech čekání si od loňska můžeme vychutnat i na výpravu náročného Fantoma Opery. Teď se na pražské pódium vrátila Popelka Webberovy spolupráce s Timem Ricem, Webberovým dvorním libretistou, Evita.

Ačkoli byl muzikál uveden na všech kontinentech vyjma Antarktidy, výraz „Popelka“ není rozhodně nadsázkou, neboť postupem času se z muzikálu stala spíše fanouškovská záležitost zastíněná výše uvedenými díly. Toto označení je ovšem rovněž stručným shrnutím děje – mladá dívka odjede z rodné vesnice do velkoměsta, proklestí si cestu do vyšší společnosti, vezme si politika a stane se první dámou a brzy i jednou z nejmocnějších žen světa. Protože jde ale o skutečný život a ne pohádku od bratří Grimmů, muzikál popisuje i to, co se stane po svatbě. Hlavní hrdinka se aktivně zapojuje do politického dění, rozdává peníze potřebným, potlačuje odpůrce režimu a nakonec umírá ve třiatřiceti letech po vleklé neléčené nemoci. Zkrátka spoustu příležitostí pro srdceryvné árie, rockové balady a spousty latinskoamerických rytmů, protože se to celé náhodou odehrává v Argentině.

Jelikož je příběh Evy Duarte, později Evy Perón, natolik archetypální, dočkal se i Oscarem oceněného filmu Alana Parkera s Madonnou a Antoniem Banderasem v hlavních rolích. Na české scéně se pak objevil na otočném pódiu divadla Spirála na pražském Výstavišti, kde zazářila mladičká Radka Fišarová, která se tak stala nejmladší představitelkou Evity na světě. Nyní uvádí Studio DVA divadlo provedení v režii Ondřeje Sokola, v němž se opět Fišarová objevila.

Studio DVA pojalo Evitu vcelku maximalisticky, bereme-li v úvahu velikost divadla i počet herců. Kapela, umístěná přímo na pódiu, je zakryta poloprůhlednou oponou, která slouží i jako projekční plátno, herci pak využívají i uliček mezi sedadly, lóží a někdy i prostoru nad diváky, což z představení činí dech beroucí podívanou. Oceňuji rovněž živou hudbu, protože ačkoli je počet hráčů původního orchestru notně snížen, na kvalitě produkované hudby to rozhodně není poznat. Stejně tak mne uchvátil výborný výkon sboru, který v osmi osobách zvládl zazpívat to, co třicetihlavý dav, a dále pak dětská část obsazení, jejíž herecký a pěvecký projev dosahoval kvalit ostatních členů ansámblu.

Na druhou stranu však někter12349405_10206913575976871_161824740_oé kroky, které režisér podnikl, stále zůstávají z mé strany nepochopeny. Rozum mi zůstával stát nad edukativními „vložkami“ mezi písněmi, kdy Che, vypravěč příběhu, trpělivě vysvětloval historické pozadí muzikálu. Dle mého názoru by naprosto stačilo uvést rok a místo první scény a zbytek nechat na textech písní. Tříminutový rozhovor mezi vypravěčem a sboristkou na téma „A teď si povíme, jak vypadalo město Buenos Aires v roce 1934“ je skutečně zbytečný, už proto, že město Buenos Aires vypadalo v roce 1934 více méně stejně jako každá větší aglomerace v té době, možná až na to, že jejich chudoba byla trochu větší chudobou. Naopak vyřazení písně „The Lady’s Got Potential“ je v tomto smyslu kontraproduktivní, protože zrovna tato píseň vysvětluje (za doprovodu vynikající hudby) společensko-politickou situaci Argentiny počátku třicátých let více než cokoli jiného. Stejně tak příliš nefungují titulky běžící na projekčním plátnu (už kvůli tomu, že jsem v nich zaznamenala minimálně dvě gramatické chyby).

Opětovné obsazení Radky Fišarové do hlavní role nebylo špatným marketingovým tahem. Já sama bych se zdráhala zakoupit si vstupenku na představení, kde by v roli Evity vystupoval někdo jiný. Přesto byl její výkon, ač přirozený a stále na vysoké úrovni, tak nějak šitý horkou jehlou, neboť zpěvačka měla čas od času problémy s rozsahem árií. Peter Strenáčik v roli vypravěče vynikal skvělým pěveckým i tanečním výkonem, jeho role však měla silné rádoby komické prvky, díky nimž nový Che nedosahoval původních kvalit přitažlivého cynika, kterého ztvárnili třeba Banderas nebo Dan Bárta ve Spirále. Opravdový krok vedle byl však výběr hlavních protagonistů do role diktátora Peróna. Režisér Ondřej Sokol do ní totiž obsadil vynikajícího herce Karla Rodena, v alternaci pak sám sebe. Oba tito pánové jsou jistě mistry svého oboru, z vlastní zkušenosti však mohu říci, že do toho Sokolova skutečně zpěv nepatří (a dle recenzí ani do toho Rodenova ne). Kupodivu však Perónova árie „She is a Diamond“ nedopadla vůbec zle. Bezchybný výkon pak podala Veronika Vyoralová v roli Perónovy milenky.

Prvkem, k němuž nejsem schopna zaujmout jednoznačný postoj, je pak nový překlad původních anglických textů, jehož autorem je opět Michael Prostějovský. V současném přebásnění vychází z toho původního, jeho nové texty však více odpovídají anglickému originálu. Pro nadšence, který umí ty staré nazpaměť, je to však bolestivé.

Muzikál byl poprvé uveden v sedmdesátých letech v Londýně, u nás pak v roce 1998, dva roky po oscarovém snímku Alana Parkera. Adaptace Ondřeje Sokola je tedy pravděpodobně jednou z prvních na světě, která čerpá i z nejnovějších vědeckých výzkumů týkajících se Evitiny smrti. Tento fakt je jedním z největších kladů představení. Abych se nedopustila spoilerů, nadšenci najdou užitečné odkazy pod článkem.

Nové nastudování Evity je tedy příjemnou kratochvílí, setkáním s oblíbenými herci, seznámením se s atraktivním příběhem a vyslechnutím překrásné hudby. Možná ale zažijete to samé, pokud si pustíte album ze Spirály nebo zhlédnete film s Madonnou. Ono se totiž na něčem tak výborném, jako je Webberův muzikál, zase tolik zkazit nedá.

Více:

http://studiodva.cz/evita-2/evita/

http://www.musicalheaven.com/e/evita/

Posse, A. (1996). Evita: příběh vášně a utrpení Evy Perónové. Praha: Nakladatelství Lidové noviny.

http://thejns.org/doi/10.3171/2015.3.FOCUS14843

http://www.dailymail.co.uk/news/article-2022405/Eva-Peron-lobotomy-just-died.html

Zdroj obrázku:

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *