Míváte pocit, že jste zahnaní do kouta, je toho na vás příliš a pak prostě vybouchnete? Setkali jste se někdy třeba s nálepkou poruchy ADD (porucha pozornosti), přestože v dětství jste možná podobné problémy neměli? Zažíváte pocity, že jste přetížení a když zvolníte, tak se zase nudíte? Vnímáte, že někdy reagujete možná až přehnaně?
Určitá část lidí se rodí s vlohou vysoké citlivosti. Tato vloha může být velmi užitečná a přínosná pro fungování ve světě. Tito lidé mohou být nadaní pro profese, kde je žádoucí vcítit se do druhého a vnímat svět jeho očima, nebo tam, kde je důležité vnímat jemné detaily a souvislosti problému a jeho řešení. Někdy však může vysoká citlivost působit rušivě právě proto, že velmi citliví lidé vnímají skutečně všechny podněty, které na ně v danou chvíli působí, a tak může snadno dojít k tomu, že jsou zahlcení a přetížení a v důsledku toho pak reagují z pohledu jejich okolí nepřiměřeně.
Kniha Vysoce citliví lidé mezi námi srozumitelně vysvětluje příčiny a souvislosti toho, co vysoce citliví lidé prožívají. Probírá různé životní okolnosti z dospělosti, ale také z dětství a postupně představuje možnosti, jak se mohou tito lidé více ochránit a naučit se se sebou samými zacházet tak, aby se nedostávali do stavu přetížení, kde pak často „vybouchnou“. Autor se přitom postupně zaměřuje na různé oblasti života – práce, vztahy vrstevnické i partnerské, nebo třeba vlastní životní spokojenost člověka. Text je doplňován řadou praktických cvičení, která mohou čtenáři pomoci názorně pochopit jeho vlastní procesy, které třeba kniha popisuje. Zároveň tato cvičení umožní zamyslet se nad tím, jak by se daly problémové situace řešit jinak, aby v nich byl dotyčný člověk příště posílený a mohl v nich jednat skutečně sám za sebe. Vysoce citliví lidé mají totiž často sklon se až extrémně přizpůsobit svému okolí, a proto se pak mohou cítit zahnáni do úzkých.
Kniha tak může být velmi užitečným průvodcem, pokud jste sami vysoce citliví, nebo třeba pokud podobné projevy a vlastnosti pozorujete u svých dětí nebo jiných blízkých osob. Zároveň i pro terapeuty a jiné pracovníky v pomáhajících profesích může kniha přinést velmi užitečný úhel pohledu. Autor zmiňuje i diagnózy se kterými mohou být rysy související s vysokou citlivostí zaměňovány a propojuje tyto informace s tím, co je žádoucí pro tyto osoby v terapii a na co je vhodné si dát pozor. Může tak pomoci porozumět tomu, že „Vysoká citlivost je nadání, a ne psychická porucha. Být vysoce citlivý naprosto neznamená, že člověk musí trpět. Právě naopak: Ti, kdo se svým zvláštním způsobem přijímání a zpracování podnětů umějí zacházet, mají k dispozici více možností naplnění a vyšší intenzitu pocitu štěstí.“
Závěrem pak autor přináší i konkrétní metody pro úspěšné vyrovnání se se třemi nejběžnějšími problematickými situacemi pro vysoce citlivé lidi – jak sám určovat vnitřní odstup k vnímanému, jak si i uprostřed množství lidí zachovat kontakt sám se sebou a jak zůstat sami se sebou i ve chvíli, kdy jsme v kontaktu s druhými. Celkově tak kniha může pomoci rozšířit pohled na sebe samé, lépe si porozumět a třeba si i odnést konkrétní strategii, která může být užitečná v reálných situacích, které mohou být často zdrojem potíží.