Publikací zabývajících se vězeňstvím z odborného hlediska není tolik jako těch, které toto téma berou senzachtivě. Vězeňství je pro laickou veřejnost tajuplný hrad, a proto je milým překvapením podívat se na tvorbu vězněných osob z pohledu diagnostiky a terapeutické práce.
Kniha je útlá a v první teoretické části vymezuje pojmy z oblasti kriminologie a psychologie osobnosti. Jelikož mám přečtených několik knih z této oblasti, velice jsem uvítala, že teoretický základ obsahuje opravdu jen stručné vysvětlení a neroztahuje se přes 200 stran.
Celkem záhy se tedy dostáváme k praktické části, ve které se dozvídáme, jaká jsou specifika vězeňské populace a jak vypadají výtvarné aktivity ve věznicích, včetně ukázek a krátké části o tetování.
Velmi zajímavá je pak část o použitých metodách práce s vězněnými osobami a následné případové studie. Daný případ je krátce představen, následně doplněn výtvarným zpracováním posuzovaného, které je hodnoceno a interpretováno.
Byl to pro mě zase trochu jiný pohled na vězněné osoby, než jaký na ně běžně ve své práci mám. Inspirativní pro mě bylo číst hodnocení a interpretace výtvarného zpracování – jak některé prvky kreseb ukazují na míru přijetí viny za trestný čin.
Praktická část knihy je tak zajímavá, že bych uvítala další kazuistiky a analýzu resocializačních nástrojů. Je to unikátní publikace s velice specifickým tématem od odborníků na speciální pedagogiku a sociální patologii.