Recenze

Ivalu: Láska v polárních krajinách

Někdy zapomínáme na to, že naše kultura je jen malý střípek toho, jak lidé na světě žijí, přemýšlejí a jak se chovají vůči okolnímu světu a především vůči sobě navzájem. Příběh o inuitské ženě Ivalu nás zavede do krajiny severního Grónska na počátku minulého století. Jak moc odlišná je každodenní realita, kterou zdejší lidé žili, od té naší?

Zčásti autobiografické vyprávění zachycuje zkušenost dánského polárníka Petera Freuchena, který počátkem minulého století vedl obchodní stanici ve městě Thule v severozápadním Grónsku. Zároveň byl velkým kritikem křesťanských misií, které na místě fungovaly. Freuchen poukazoval především na jejich bezohlednost, s jakou pošlapávali tradice a zvyky původních obyvatel Grónska. Jemu samotnému se podařilo přiblížit se způsobu života místních a zapadnout mezi ně.  Našel si zde manželku, se kterou měl dvě děti  a která se stala předlohou pro hlavní hrdinku této knihy. V rámci předmluvy nás její autorka informuje právě o jejich společném životě a o zvyklostech Inuitů, nebo jak je možná známe spíš „Eskymáků“. Jakožto člověk, který doposud neměl téměř žádné znalosti o této kultuře, kromě těch dávno zapomenutých školních, jsem tuto část knihy velmi ocenila. 

Po této teoretické vsuvce jsem se už mohla nechat unášet příběhem o drsných podmínkách, lovu tuleňů, narvalů, ryb a společenství, ve kterém muž je hlavou rodiny a velkým lovcem a žena k němu patří jako takový doplněk. Musím přiznat, že nebylo vždy úplně snadné číst o tom, jaké zacházení se ženami bylo pro tyto lidi běžné a co všechno si ony samy pod vlivem tradic nechaly líbit. V tomto světě Ivalu mezi ostatními vyčnívala. Nejen tím, že byla krásná, ale především proto, že měla v povaze určitou svéhlavost a odvahu, možná v tamějších poměrech až drzost, dělat věci jinak. V době, kdy do inuitských osad začali přijíždět bílí muži s touhou směňovat věci, které jsou pro nás zcela běžné, za vzácné liščí kožešiny, Ivalu se rozhodla, že se jednou chce provdat za jednoho z nich. Její cesta za tímto snem byla dlouhá, plná nepochopení, posměšků od druhých a bohužel i násilí, nakonec se jí to však povedlo. Trochu mě mrzelo, že i když kniha nese podtitul: Láska v polárních krajích, lásce je věnováno pouze posledních pár kapitol. 

Naopak velmi oceňuji to, jakým způsobem kniha vystihuje sepětí s přírodou a respekt vůči okolnímu světu, které bylo pro Inuity naprostou samozřejmostí a které se my v naší kultuře snažíme nyní urputně znovu nalézt. Také mě velmi zaujal způsob komunikace mezi místními obyvateli. Komunity měly jasně daná pravidla chvování, která bylo potřeba dodržovat a při jejich porušení hrozilo, že bude daný člověk skupinou ostrakizován, v nejhorším případě i vyloučen, což se v drsných polárních podmínkách rovnalo v podstatě rozsudku smrti. Velmi důležitý byl i takt a skromnost. Soutěživost a vychloubání loveckými úspěchy byly považovány za nepřijatelné. Napparosto zásadní byla pro Inuity pohostinnost, někdy až vyhnaná do extrému, protože kromě dělení se o jídlo, nástroje a přírodní zdroje bylo typické také sdílení manželek. Hostitelé navíc často označovali sebe a to, co nabízejí, za nedostatečné. Také projevovat emoce na veřejnosti bylo naprosto nepřijatelné, emoce totiž podle Inuitů patří pouze těm, kdo je vyvolali. Vyjadřovali je pouze v drobných náznacích, například zvednutým obočím nebo tónem hlasu. Z toho pak vznikaly různé situace, které působily opravdu vtipným a neobvyklým dojmem. 

Čtení této knihy bylo velmi zajímavým zážitkem. Na jednu stranu příběh vyznívá jako humorné vyprávění z jiného světa, ve chvíli, kdy jsem si však jako čtenář uvědomila, že je kniha inspirována reálným životem lidí před 100 lety, už mi do smíchu moc nebylo. S veškerým respektem vůči kulturním odlišnostem musím přiznat, že i když bychom se ve spoustě věcech mohli od Inuitů inspirovat, jsem ráda, že náš svět je jiný. Také mi v knize chybělo trochu víc té lásky, která byla přislíbená na přebalu, takže pokud hledáte příběh plný romantiky, nedočkáte se. Na druhou stranu pokud se chcete dočíst o životě velmi vzdáleném tomu našemu a nahlédnout pod pokličku eskymáckým zvyklostem, je tato kniha to pravé!

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *