“Těšte se na svůj přechod přes práh smrti. Poprvé tak poznáte nepodmíněnou lásku. Všude bude nekonečný mír a láska a všechny noční můry a bouře, kterými jste v životě prošli, nebudou najednou důležité. Ve chvíli, kdy přecházíte přes přechod, dostáváte dvě základní otázky: Kolik lásky jste byli schopni dát a přijmout? Jak mnoho dobrého jste vykonali? A spatříte důsledek každého skutku, každé myšlenky a každého slova, které jste kdy vyslovili. Poznání, kolik příležitostí jste promarnili, je symbolicky řečeno jako chůze peklem. Také uvidíte, jak se drobná laskavost dotkla stovek životů, o kterých jste neměli ani tušení. A tak se soustřeďte na lásku, dokud jste ještě tady. A učte své děti již od útlého věku nepodmíněné lásce. Pamatujte, soustřeďte se na lásku a těšte se na přechod. Je to ta nejkrásnější zkušenost, jakou si dokážete představit. Jděte s Bohem!” (E. Kubler-Rossová, 2007, s. 35).
Loňský rok přinesl publikaci Psychologie rodiny určenou širokému spektru čtenářů, kteří chtějí více porozumět rodinné psychologii. Vzhledem k tomu, že jsou kapitoly přehledně sestavené, snadno se zorientuje i ne-psycholog. Provedou vás od výběru partnera, přes fungování v partnerském vztahu, těhotenství, bonding, specifika rodinných systémů až ke smrti a truchlení. Ke každé problematice je uvedeno gró tématu a současně i jeho limity, to je doplněno přehlednými tabulkami a příklady z praxe. Proto může kniha dobře posloužit také učitelům, vychovatelům, sociálním pracovníkům, právníkům z oblasti rodinného práva, ale i dalším pomáhajícím profesím. Díky tomu, že se autoři věnují i moderním návazným tématům, která jsou specifická pro naši dobu, knížka dobře poslouží i zběhlému matadorovi v oblasti psychologie rodiny – jedná se například o témata jako odkládání mateřství, vzdělanost a zaměstnanost žen, velmi staří (či velmi mladí) rodiče, gender a jeho pojetí ve škole i v rodině, náhradní rodinná péče, rozchody rodičů a jejich dopady na děti atp.
Moje oblíbená pasáž knihy je její poslední část, ve které dostanete spoustu tipů pro práci se studenty / žáky / účastníky tábora / dospělé, techniky se odkazují na jednotlivé kapitoly. Dostanete velmi konkrétní nápady pro seberozvoj účastníků cvičení, a nabídku toho, jak můžete dále s úkolem pracovat, jak jej rozebrat a komentovat. Často vám přitom k provedení techniky stačí pouze vlastní tělo, či papír a tužka, přičemž kdybyste si nebyli jistí a tápali, techniky jsou úzce propojené s kapitolami v úvodu knihy, a lehce vás navedou na příslušnou stranu, která vám problematiku osvěží. To vám umožní používat knihu i jako takovou kuchařku, kterou nemusíte číst od začátku do konce, ale vyberete si konkrétní oblast zájmu,
Knize bych vytkla pouze místy poněkud méně transparentní formulace, kdy snaha o „odborný jazyk“ je někdy na úkor srozumitelnosti. Druhou věcí je zvolená vazba. Nemohu se zbavit dojmu, že formátu, jak je kniha postavena, by více slušela knižní vazba (ideálně tvrdá), která se také často používá pro učebnice a brožury. Lepená vazba byla z mého pohledu nešťastnou volbou. Byť se jedná zpravidla o nejlevnější variantu, kniha je koncipována tak, že potřebujete relativně často listovat, vracet se, nechat si kapitolu otevřenou, přepsat z ní něco… Což ovšem není dost dobře možné tím, jak se kniha sama zavírá a snižuje to na její praktičnosti. Pokud sháníte knihu s obrázkovými schématy, sáhněte spíše po jiné publikaci (kniha má dva obrázky), pokud se chcete dozvědět o neuro-biologických souvislostech principů, sáhněte po více specializované knize (zde jsou zmíněny spíše okrajově). Psychologie rodiny vám však nabídne dobrý přehled, ke kterému se budete moci vracet i díky tomu, že v rejstříku dohledáte stovky hesel.
Knihu bych doporučila i – řekněme – poučeným laikům. Pokud máte v okolí někoho, kdo by si chtěl přečíst základní přehled nejčastějších osobnostních tendencí partnerů či zapřemýšlet nad očekáváním ve vztazích, Psychologie rodiny by mohla být dobrým odrazovým můstkem. Nemáte dojem, že naskakujete do rozjetého vlaku a začínáte od půlky, a přitom je snadné dostat z knihy nějaký impuls, nový pohled a myšlenku… Témata jsou uchopená tak, aby nebyla příliš banální, ani příliš košatá. Kniha vás současně navede na další odkazy, neboť sama svými 255 stranami si ani neklade ambici spravit vás o všem. Doporučené další zdroje zahrnují jak nejnovější studie a publikace, tak „jádro pudla“ (to, kdybyste se chtěli vrátit ke kořenům teorie).