Archiv štítku: Grada

Štěstí … co pro ně můžeme udělat

Kde štěstí hledat? A kterou z těch mnoha knih v knihkupectví slibující jeho nalezení vybrat?

Tato kniha nabízí, lakonicky řečeno, návod na štěstí. Teď jste se možná, milí čtenáři, zhrozili. Takzvanými návody na štěstí knihkupectví přetékají, přičemž o kvalitě a realističnosti leckterých z nich lze pochybovat. Než se nicméně kvůli mé troufalé větě na začátku tohoto odstavce rozhodnete knihu ani neotevřít nebo ji zahodit, dovolte mi sdílet zásadní bod knihy určující její směřování a realističnost. Jde o odpověď na otázku: Co je štěstí?

Autor knihy, buddhistický mnich Thich Nhat Hanh předkládá západnímu člověku poměrně revoluční myšlenku o tom, kde štěstí hledat: V přítomném okamžiku, tady a teď.

Štěstí je to, že jsme naživu.

Jak snadné, že?

Opak je pravdou. V našem uspěchaném světě, podpoření vědomím stále se prodlužující průměrné délky života ruku v ruce se západní medicínou, jež nás přesvědčuje o tom, že dokáže vše vyléčit, si neuvědomujeme, že jednoho dne, možná dříve, než chceme, žít nebudeme. Zkuste se teď jednou vědomě nadechnout. A vydechnout. „Být naživu je zázrak. Už jen sedět, užívat si nádech a výdech, to je štěstí. Když se nadechujete a když vydechujete, víte, že jste naživu. A to si zaslouží oslavu.“

Tato dvousetstránková knížka velikosti běžné obálky je rozčleněna do 6 kapitol dle zaměření:

  1. Denní praxe
  2. Praktická cvičení během jídla
  3. Fyzická cvičení
  4. Vztahy a praxe v komunitě
  5. Rozšíření praxe
  6. Praktikování s dětmi

Každá kapitola obsahuje od tří do dvanácti cvičení a každé cvičení obsahuje vždy krátký úvod – o čem a proč to je – a takzvanou praxi – popis toho, jak konkrétně cvičení provádět.

Součástí a cílem každého cvičení a praxe je vždy plné přítomné vědomí toho, co děláme. Ať už jde o dech, chuť, vůni, obrazy, zpívání a poslouchání manter, … stále bychom se měli vracet k plnému vědomí. Od myšlenek, které nás zákonitě napadají, emocí, fyzických vjemů nebo všeho dohromady, stále, znovu a zas bychom se měli vracet do tady a teď. Protože, jak říká Buddha, plné vědomí je zdrojem radosti a štěstí.

Thich Nhat Hanh píše s lehkostí a samozřejmostí, kterou dokáže čtenáře (alespoň mě) přesvědčit – ano, dýchání je ta nepřirozenější věc pod sluncem. Nadto užívá nevšední příměry, které praxi velmi usnadňují: „Vědomé dýchání je jako když pijete sklenici studené vody.“ Mně osobně pomohla tato metafora „dotknout se“ nedotknutelného vzduchu a snáze vnímat jeho objem i teplotu při nádechu i výdechu.

Vedle upřímného ocenění knihy chci sdílet i pár výtek. Cvičení Plně vědomý pohyb obsahuje jako jediná podkapitola knihy kresby – návody na pohybová cvičení. Tyto kresby, ke každému cvičeni dvě až tři, se nacházejí vždy po textovém popisu cvičení. Preferovala bych je nad textem (nejdřív obrázek a k nim adekvátní popis), anebo udělat mezery po každém cvičení. Takto mě na první pohled mátlo, co k čemu patří. U devátého cvičení, v němž máte kroužit nohou tak a poté onak, bych kreseb potřebovala víc a nebo pochopitelnější zadání v textu.

Další věcí je plynutí textu. Tím, že jde o knihu návodů a mnoha krátkých cvičení, mi čtení neplynulo tak přirozeně a příjemně jako čtení jiného autorova díla Bez bahna lotos nevykvete. Nicméně, toť vše, co se výtek týče.

Kniha Štěstí obsahuje tolik moudra, napsaného srozumitelně a pochopitelně, že bych nejraději opsala takřka celé kapitoly, abych je s vámi sdílela. Vyberu nicméně ty myšlenky, které mě zaujaly, potěšily či překvapily nejvíce. Může se stát, že takhle vytržené z kontextu pozbydou část své síly a hloubky a čtenář nad nimi mávne rukou, ale vězte, že číst je v jedné knížce jednu za druhou je nevšední a obohacující zážitek.

Péče o hněv a další silné emoce – kapitola Vztahy a praxe v komunitě (s. 123). „Vždy když se objeví bouře, víme, že je třeba se vrátit domů a zavřít všechna okna a dveře, abychom tak předešli tomu, že se do domu dostane déšť a vítr a poničí ho. Silná emoce se podobá bouřce. Může způsobit hodně škody. Musíme objevit způsob, jak sami sebe chránit, jak vytvářet bezpečné prostředí a jak bouři přečkat.

Cítíte-li hněv, nejlepší je zdržet se reakce – nic neříkat, nic nedělat. …

Zlobit se jeden na druhého v nejzazší realitě? Vždyť stačí jen zavřít oči a vhlédnout do budoucnosti. Kde budeš za sto let od dnešního dne a kde asi tak budu já?

Netrpíte proto, že by věci byly pomíjivé. Trpíte proto, že věci jsou pomíjivé a vy nevíte, že jsou pomíjivé. … Nestěžujte si na pomíjivost. Kdyby věci nebyly pomíjivé, jak by se kukuřičné zrnko mohlo proměnit v rostlinu?“

Pomerančová meditace – kapitola Cvičení s dětmi (s. 199). „Jsou lidé, kteří sice jedí pomeranč, ale skutečně ho nejedí. Jí svůj smutek, strach, zlost, minulost nebo budoucnost. … Pokud tu nebude [dítě] plně přítomné, ani pomeranč tu nebude.“

Abych vás, milí čtenáři, už dále nezdržovala a navíc snad trochu nalákala k sáhnutí po knize, napíšu jen názvy mých dalších oblíbených kapitol: Vědomé dýchání (s. 18), Mírová smlouva (s. 112), Systém druhého těla (s. 116), Meditace objetím (s. 118), Odzbrojení jedné ze stran (s. 159), a má snad nejoblíbenější praktika (kterou jsem dosud nerealizovala) Líný den (s. 142).

Vdechuji, usmívám se. Vydechuji, všechno pouštím.“

Uzdravte svou duši: Cesta k vnitřní svobodě a zdravým vztahům

Pocity roztříštěnosti, neúplnosti, odcizení, lhostejný postoj k vlastnímu životu, strach učinit rozhodnutí, pocity prohry a bezmoci, nízké sebevědomí, potíže se sebeovládáním, tendence vracet se do minulosti a touha ji měnit… to mohou být, podle české psycholožky Marty Helingerové, příznaky toho, že trpíte ztrátou některých částí své duše a je třeba ji léčit.

Říkáte si, ‚jak jsem mohl/a ztratit část své duše a nevšimnout si toho‘? Dle autorky dochází ke ztrátám především v raném dětství, v té chvíli ale nejsme schopni s tím pracovat, projeví se to až později v dospělosti, kdy mnoho lidí vyhledá terapeuta a chce pomoct s nedávným bolestným zážitkem. Často jde ale o starý konflikt a nyní se jen opakuje v jiném scénáři. O část své duše můžeme přijít při jakékoliv formě sexuálního, emocionálního nebo mentálního zneužití, při dlouhotrvajícím smutku, v závislých a destruktivních vztazích, při šokující události, při podléhání závislosti, při šikaně či jiných urážkách a znehodnocování naší osoby.

Zdroj: Nakladatelství Grada

Zdroj: Nakladatelství Grada

Autorka nás v osmi kapitolách tenké knihy provází na cestě k uzdravení naší duše. Zdůrazňuje, že je důležité vypravit se do dětství a pochopit, jakým způsobem utvářela naši osobnost naše původní rodina. Právě v ní vidí příčinu většiny potíží, kterým čelíme v dospělosti. Zaměřuje se na témata jako je sebevědomí, citová závislost, vysvětluje rozdíl mezi destruktivními a zdravými vztahy.

Na konkrétních příkladech ukazuje, jakým chováním si můžeme ze zdravých vztahů vytvořit ty destruktivní, ale nabízí také kroky, jak vztahy uzdravit, jak se chovat, abychom se ve vztazích cítili dobře a nezůstávali v těch, které nám nejsou ničím prospěšně, nebo ještě hůř – které nás nějakým způsobem ničí. Upozorňuje na úskalí, která nás mohou potkat na cestě poznávání sebe sama, řadí mezi ně v první řadě závislosti, partnera – manipulátora, ale také sekty, se kterými se člověk může setkat při hledání různých sebepoznávacích kurzů. Vyzdvihuje pozitiva krize, která nás může motivovat ke změně a růstu.

Zdroj: Nakladatelství Grada

Zdroj: Nakladatelství Grada

Zdůrazňuje, jak důležité je mít pořádek uvnitř sebe, ale také kolem nás v prostředí, ve kterém se pohybujeme. Zde čerpá především z velmi uznávané knihy Zázračný úklid od Marie Kondo.

V poslední kapitole nás učí pracovat s našimi vizemi a cíli, stanovování a naplňování cílů nám dává smysl života jak v nelehkých situacích, tak i ve chvílích, kdy se sice cítíme být úspěšní, ale můžeme pociťovat jistou nenaplněnost. Dle autorky je dobré mít cíl, který dává našemu životu směr. Říká, že „jakmile si ujasníme svoji vizi nebo cíle, okamžitě to ovlivní naše chování i činy. Těžiště každodenního snažení se posune jinam. Náš život dostane nový směr, který k nám přitáhne nové lidi, myšlenky i formy energie.“

Často nám v posunu brání navyklé vzorce myšlení, stereotypy, různé psychické bloky, ale také uzamčené třinácté komnaty, ke kterým se nechceme vracet, ale v případě uzdravování duše se jim nesmíme vyhnout.

A co vy? Máte nějakou svoji třináctou komnatu s traumatem z minulosti? Pokud máte chuť ji otevřít a zpracovat, a troufáte si na to sami bez pomoci psychoterapeuta, zkuste si vzít do ruky právě tuto knihu, která vám s tím pomůže. Je psána srozumitelným jazykem, je velmi čtivá a protkaná motivačními citáty a množstvím úkolů, které nutí k zamyšlení a ke změně. Abychom mohli svou duši léčit, je třeba začít aktivně, nestačí pouze číst, důležité je rovnou začít na sobě pracovat a pro tu příležitost jsou úkoly uvedené v této knize skvělým začátkem.

Zbavte se stresu pomocí všímavosti: Program na 8 týdnů pro zvýšení zdraví a vitality

Všímavost, anglicky mindfulness, je schopnost zaměřit svou pozornost na současný okamžik, na to, co se děje právě tady a teď. V posledních letech se stává téma rozvíjení všímavosti velmi populárním jak mezi laickou veřejností, tak jako téma zkoumané odborníky napříč různými profesemi. Kniha Zbavte se stresu pomocí všímavosti je jednou z mnoha knih na toto téma, které v českém prostředí v posledních letech vyšly.

Autorky se v knize zaměřují na představení jednoho z předních programů v oblasti rozvoje všímavosti, MBSR – Mindfulness based stress reduction (na všímavosti založeném snižování stresu). Jedná se o osmitýdenní program, jehož cílem je pomocí různých technik trénujících schopnost všímavosti a reflexe vlastních prožitků dosahovat snížení vnímaného stresu.

V první části knihy nás autorky velmi srozumitelnou formou seznamují s konceptem všímavosti, programu MBSR a jeho souvislosti se stresem. Vysvětlují, v čem může být absolvování programu prospěšné a na jakém principu trénink všímavosti funguje. Již v úvodních kapitolách nás seznamují se základními cvičeními všímavosti, která jsou součástí programu a na jejich příkladě názorně objasňují, co lze od tréninku všímavosti očekávat.

Druhá část knihy pak popisuje průběh osmitýdenního programu MBSR dle jednotlivých lekcí tak, jak jdou v programu za sebou. V každé kapitole tak najdeme popis jedné lekce včetně cvičení, která jsou během ní praktikována, i příkladů zkušeností, o které se účastníci kurzu podělili s autorkami knihy. Tyto příklady jsou užitečným zdrojem typických myšlenek a zážitků osob, které se s tréninkem všímavosti setkávají prvně.

Ačkoliv si myslím, že kniha nemá potenciál nahradit osobní účast na kurzu všímavosti, jedná se o velmi dobrý zdroj informací pro všechny, které trénink všímavosti zajímá, chtěli by se o něm dozvědět více, nebo váhají, zda investovat čas a peníze do účasti v programu.

Užitečná může být i pro ty, kteří již zkušenosti s různými formami rozvoje všímavosti mají, ale chtěli by se blíže seznámit s programem MBSR a jeho specifiky. Věřím, že knihu ale ocení i ti, kdo již kurzem prošli a rádi by si osvěžili některé techniky, které v rámci programu vyzkoušeli. Kniha je velmi čtivá a dá se přečíst jedním dechem, ale větší užitek přinese, pokud se k ní čtenář bude všímavě vracet v průběhu delšího času.

Média, lži a příliš rychlý mozek: Průvodce postpravdivým světem

Kdy jindy než teď a co jiného než tohle? Známe to, všichni teď máme spoustu času a všechny platformy médií nás zahrnují všemi možnými informacemi a my je hltáme a hltáme a vůbec, ale vůbec o nich nepřemýšlíme. Protože když to řekne ten pán v televizi nebo se to píše na internetu, tak to musí být jistojistě pravda! No jo, ale co když není? Umíme se orientovat v tom, jak a jaké informace jsou nám prezentovány a rozlišit pravdu od lži? Pokud už vás ze všech informací bolí hlava a nevíte, čemu věřit dřív, zkuste si přečíst tuhle knížku.

I když je člověk od přírody tvor zvídavý, občas trochu zalenoší a nechce si ověřovat, zda všechno, co slyší, je pravda. Pak přichází na řadu náš plazí mozek a celá staletí vývoje jako by neexistovala. Petr Nutil na začátku své knihy vysvětluje, proč jsme vlastně takoví, jací jsme a jaké důvody a význam toto lenivění vůči verifikování informací má.

První část jeho knihy tedy pojednává o tom, jak funguje naše myšlení, jaké jsou jeho chyby, proč jsme tak poslušní a snadno manipulovatelní, čemu a proč věříme a proč tak snadno podléháme většině. Čerpá z děl psychologů a sociologů a podává ucelený obraz toho, jak snadno si lze s lidskou myslí hrát a ovlivnit naše mínění tak, jak se druhým hodí.

Zdroj: Nakladatelství Grada

Zdroj: Nakladatelství Grada

Druhá část knihy se věnuje médiím a tomu, jak s nimi umět pracovat. Seznamuje čtenáře s mediální gramotností, říká, proč je důležité umět kriticky uvažovat, jak nenaletět všemu, co slyšíme, upozorňuje na propagandu a v neposlední řadě hlavně nabízí návod, jak ověřovat informace. Po každé kapitole následuje seznam použitých zdrojů, takže pokud autor něco málo probral nebo vás něco zaujalo, můžete si najít všechny použité knížky sami.

Nutil umí psát a ve světě hoaxů, médií a falešných informací už se pohybuje dlouho. To potvrzuje i skutečnost, že je zakladatelem a šéfredaktorem webu Manipulátoři.cz, který se věnuje hlavně kontrole faktů a monitoraci dezinformační scény v Česku. Jak bylo vidět v první části knihy, nebojí se ani psychologických témat a také spolupracuje s projektem Jeden svět na školách, kde se věnuje mediálnímu vzdělávání. Zkušenosti má tedy bohaté a je dobře, že se snaží je předat veřejnosti.

Zdroj: Nakladatelství Grada

Zdroj: Nakladatelství Grada

Kniha je čtivá, je rozdělená do několika kapitol a nezahltí vás tedy všemi informacemi najednou. Osobně bych řekla, že by se měla objevit ve všech domácnostech. Zejména starší generace, která není zvyklá být zavalená a bombardovaná každou minutu novou informací, ocení návod, jak se z toho nezbláznit. Poslouží ale i mladším, kteří se chtějí naučit kouzlu kritického myšlení a přestat jen bezmyšlenkovitě vstřebávat každou zprávu a článek.

Zdroj: Nakladatelství Grada

Zdroj: Nakladatelství Grada

 

I když jsem byla zprvu skeptická a nečekala nic světoborného nebo zábavného, nakonec jsem byla mile překvapená, a ještě jsem ji doma vnutila všem, kteří přede mnou nestačili utéct.

Jsem ráda, že v republice máme někoho, kdo se stará o to, aby z nás nebylo jen stádo ovcí, co se pase na všem, co média vychrlí. Takže…Nechci vás nutit to číst, ale měli byste! Času máme všichni dost a alespoň z karantény nevylezeme zavaleni nesmysly.

Technika Mindfulness: Jak se vyvarovat duševní prokrastinace pomocí VŠÍMAVOSTI a BDĚLÉ POZORNOSTI

Pokud už vás nebaví a zbytečně stresuje to jedno jediné téma, které koluje světem, zkuste svoji pozornost obrátit k něčemu lepšímu. Třeba sami sebe překvapíte a zjistíte, že se doma dá dělat víc věcí lepším způsobem. Zkuste dát šanci bdělé pozornosti a přednostem, které nabízí a možná se vám bude zase o něco lépe žít. Minimálně na chvíli uniknete do knižního světa a v nejlepším případě vám autorka ukáže, jak vylepšit ten reálný.

Gill Hasson se živí jako tutor na vlastní noze. Vzdělává a trénuje uvnitř nejrůznějších organizací a také na Universitě v Sussexu, kde studentům pomáhá s hledáním profesního zaměření a tím i naplnění jejich plného potenciálu. Mimo to vede řadu seberozvojových kurzů se zaměřením na zvyšování sebevědomí, sebepojetí, zabývá se asertivitou, rozvojem komunikačních dovedností a resiliencí. Gill Hasson je autorkou řady knih, ke psaní ji inspirují lidé, se kterými pracuje. Jejich problémy a řešení se tedy přímo promítají do obsahu jejích děl. Největší část své práce věnuje motivaci lidí, naplňování jejich potenciálu a snaze jim ukázat, jak mohou žít svůj nejlepší život.

Tématu lepšího života se věnuje i ve své knize o Mindfulness. Tato technika, česky překládaná jako všímavost nebo bdělá pozornost, spadá pod trénink snižování stresu a efektivnějšího žití. Hlavním bodem této teorie je to, že pokud jsme schopni v daném okamžiku vnímat, co se děje tady a teď, lépe pak zvládáme náročné životní situace a cítíme se spokojenější.

Kniha je napsaná jednoduše, autorka píše věcně a přímo. Je rozdělena na dvě části, v první se Hassonová zaměřuje na techniku mindfulness, jaké oblasti pokrývá a stručné rady, jak se můžete stát všímavými i vy.

Zdroj: Nakladatelství Grada

Zdroj: Nakladatelství Grada

Ve druhé části knihy přechází k praktickým příkladům a ukazuje jednotlivé situace a problémy, které lze technikou mindfulness řešit. Teoretické pasáže tedy prokládá příklady z praxe a skoro každou kapitolu doplní o jednoduché cvičení, které má čtenáře donutit na chvíli přestat číst a vyzkoušet si přístup na vlastní kůži.

Zdroj: Nakladatelství Grada

Zdroj: Nakladatelství Grada

 

Kniha se čte dobře, je hezky rozdělená, nemusíte se prokousávat žádnými dlouhými pasážemi suché teorie nebo vysvětlování, spíše má za cíl oslovit čtenáře a přimět ho se zamyslet nad tím, jak žije a vnímá svět kolem sebe.

Některé části působili až úsměvně, například když autorka doporučuje myslet vždy jen na tu činnost, kterou právě děláme. Pousmála jsem se při představě, jak bych pak mohla někdy něco naplánovat, kdybych při každém mytí nádobí myslela jen na to, jak krásně čistou lžičku teď mám.

 

 

 

Vesměs však poskytuje rady k celkovému zpomalení a vnímání toho, co se děje nejen kolem nás, ale hlavně v nás. Jemně podsouvá návody na to, jak přestat spěchat, zastavit se, pořádně prožívat, prohlédnout si problém ze všech úhlů a reagovat přiměřeně k situaci. Konkrétně se zaměřuje na zvládání vzteku, úzkostí, posílení sebevědomí a podpoření cílevědomosti. Také řeší všímavost vůči druhým lidem, tedy jak správně naslouchat, zvládat kritiku, odpustit ale i umět nenásilně přesvědčit. Na závěr se ještě čtenář dozví, jak využít všímavost ve svém pracovním životě, ať už jde o pohovory nebo o mluvení na veřejnosti.

Technika Mindfulness je určená pro všechny, kteří se chtějí naučit něčemu novému. Slouží jako hezký úvod do problematiky všímavosti a poskytuje dobrý základ pro to, aby se čtenář rozmyslel, zda danou dovednost bude rozvíjet nebo ji odmítne jako další výmysl spadající pod meditační techniky.

Knížka dobře poslouží všem, kteří trochu tápou, ať už v osobním nebo společenském životě a chtějí se z tohoto trochu mlžného kruhu dostat ven. Zvláště v oblasti vztahů jsou rady Hassonové asi nejpoužitelnější a čtenář z nich může nejvíce těžit. Protože, buďme upřímní, někdy je lepší napočítat do deseti a plně si prožít celou situaci, než začneme ukvapeně reagovat. Hlavně si v díle ale každý čtenář najde tu svou oblast, se kterou doufá, že mu bdělá pozornost pomůže. A co víc by měla kniha nabídnout než to, že pomůže a odpoví na otázky…

Umění žít pozitivně

Umíte žít pozitivně? Dokážete najít na každé situaci něco příjemného, nebo patříte spíš mezi ty, kteří všechno vidí negativně a odpočítávají dny do víkendu, do dovolené, do důchodu, do smrti?

Pokud se řadíte spíše do druhé skupiny, pak právě pro vás je vhodná kniha Umění žít pozitivně. Musím přiznat, že osobně tomuhle typu knížek příliš nefandím a jsem k nim skeptická, možná proto, že jsem (byla?) součástí druhé skupiny, ale tahle kniha je jiná. Nenásilnou a humornou formou se ve vás autoři snaží zažehnout plamínek pozitivního myšlení, protože každý to v sobě máme, každý jsme toho schopen, jen se k tomu musíme vědomě rozhodnout. To je první krok, který podle autorů, Andyho Copea a Andyho Whittakera, musíme udělat na cestě za pozitivním životem. Být pozitivním není jednoduché, chce to trénink a úsilí, proto to mnoho lidí vzdá, a dál se věnují vybírání situací, na které si mohou postěžovat.

Oba autoři v celé knize dokazují, že jsou nabiti optimismem, humor a nadhled jim nejsou cizí. Andy Cope je odborným školitelem, kvalifikovaným učitelem a autorem mnoha publikací (např. Buďte úžasní, Úžasný život, Hra života). Tvrdí o sobě, že je závislý na vzdělávání a vede kurzy pozitivní psychologie. Andy Whittaker sdílí se svým spoluautorem, kromě křestního jména, také zálibu v pozitivní psychologii. Pracuje jako kouč neurolongvistického programování a zajímá se o osobní rozvoj.

Ukázka z obsahu. Zdroj: Nakladatelství Grada

Ukázka z obsahu. Zdroj: Nakladatelství Grada

Obsah knihy ani názvy kapitol při zběžném přečtení neodhalí, o čem vlastně budou. Jsou vždy uvedeny vtipným citátem, obrázkem a krátkým shrnutím. Ani po přečtení shrnutí vlastně ale pořádně nevíte, co se v kapitole dočtete. Jednotlivé kapitoly jsou poměrně stručné, ale výstižné. Autoři nám v nich překládají šest zásad, které nám zaručeně změní život k lepšímu. Snad každá strana je plná osobních příběhů, moudrosti a humoru. V knize naleznete zásadní otázky a úkoly, které vás donutí se nad nimi zastavit a popřemýšlet nad tím, co na vašem dosavadním životě nebo myšlení bylo špatně, a co byste mohli za pomoci pozitivního myšlení zlepšit.

Autoři upozorňují na důležitost pravidla 90/10, kdy 10 % našeho života tvoří to, co se nám skutečně přihodí, a nemůžeme to nijak ovlivnit (např. rozbitá pračka, naštvaný šéf, červená na semaforu). Celých 90 % se pak odvíjí od toho, jak reagujeme na těchto 10 % událostí. Záleží vždy na tom, jak se ke každé situaci postavíme a od toho se odvíjí další scénáře.

Celou knihu provází důležité upozornění, že pozitivní myšlení není o tom, že „budu myslet pozitivně a dokážu všechno, co budu chtít.“ Ne každý se může stát vrcholovým sportovcem nebo špičkovým chirurgem, ale s pozitivním přístupem se vše dá zvládnout lépe než s přístupem negativním. Nejdůležitější je zjistit, v čem jsou vaše silné stránky a co vám vyhovuje, a pak to dělat častěji.

Zdroj: Nakladatelství Grada

Zdroj: Nakladatelství Grada

Kniha je vhodná pro všechny, kteří cítí, že by na svém myšlení a na svém přístupu k životu mohli něco změnit. Žít pozitivně znamená žít šťastně a přenášet to i na další lidi v okolí. Kniha není psána odborně, naopak velmi jednoduše a srozumitelně, porozumí jí tedy opravdu každý.

„Začnete každý den s úsměvem a prožijte ho naplno.“ W. C. Fields

Jak překonat strach, úzkost, paniku, fobie

Bojíte se? Máte někdy strach z různých věcí, míst, událostí, zvířat, z budoucnosti, ze samoty, z nemocí, ze smrti, z opuštění nebo třeba strach ze strachu? Prožíváte někdy úzkost?

Pokud jste si na cokoliv z uvedeného odpověděli ano, nemusíte se proto obávat, menší či větší strach prožívá ve svém životě téměř každý. Psycholožka Doris Wolf, autorka knihy Jak překonat strach, úzkost, paniku a fobie, upozorňuje na to, že prožívání strachu a úzkosti je normální a je důležité si jej připustit a přijmout na určitou dobu jako součást sama sebe. To je první krok na cestě k odstranění strachu.

Doris Wolf je psycholožka a psychoterapeutka, má vzdělání v oblastech psychoterapie rozhovorem, behaviorální terapie a racionálně emoční terapie. Při psaní knih vychází ze své praxe a snaží se pomáhat širšímu okruhu lidí, kteří trpí psychickými problémy, pomáhá tak čtenáři lépe porozumět sám sobě a dosahovat u sebe požadovaných změn, které vedou k nalezení duševní rovnováhy.

Kniha je rozdělena do pěti částí. První část je čistě teoretická, je v ní vysvětleno, jak strach vzniká, jak se projevuje u jednotlivých lidí a je zde zdůvodněno, proč vlastně strach existuje, k čemu může být dobrý.

V druhé části se čtenář začíná učit, jak se svým strachem bojovat, jak ho odbourat, jsou zde popsány konkrétní techniky a kroky, podle kterých postupovat při zbavování strachu a úzkostí.

Zdroj: Nakladatelství Grada

Zdroj: Nakladatelství Grada

Třetí kapitola přibližuje základní formy strachu a diagnóz (např. agorafobie, panická, porucha, sociální fobie) a konkrétní strategie, pomocí kterých se dají jednotlivé obtíže zmírnit, popř. s nimi postupně skoncovat.

Strach často souvisí s negativním postojem k sobě a okolí, proto je čtvrtá kapitola věnována novému životnímu postoji.

V poslední části jsou sdíleny zkušenosti a příběhy autorčiných pacientů i čtenářů, kteří popisují svá úskalí i konkrétní kroky, které u nich vedly k úspěšnému překonání strachů a úzkostí.

Zdroj: Nakladatelství Grada

Zdroj: Nakladatelství Grada

Autorka se zabývá také užíváním léků, které s léčbou úzkostí často souvisí, a upozorňuje na možná rizika s tím spojená. Velmi pěkně popisuje, jak se může během léčby měnit postoj člověka k léku: ‚Na začátku zaujímali tento postoj: „Snad bych si mohl ten prášek pro jednou vzít, třeba mi pomůže. Jinak si už nevím rady.“ Potom si pomysleli: „Tableta mi udělala dobře, vezmu si ještě jednu, bude mi pak lépe.“ A nakonec jsou posedlí myšlenkou: „Bez tablety to nezvládnu.“‘ V tu chvíli už se jedná o psychickou závislost, na kterou většinou nasedá i závislost fyzická.

Kniha je velmi dobře a srozumitelně napsaná, určena pro laickou veřejnou. Je věnovaná všem, kteří se potýkají s jakýmkoliv druhem strachu či úzkosti. Obsahuje cenné techniky, které jsou velmi dobře využitelné v praxi. Může sloužit jako manuál pro ty, kteří bojují s nepříjemnými strachy. Pro lidi, kteří trpí silnými úzkostmi nebo jejich strachy zasahují do každodenního fungování, je ale vždy nutná také pomoc odborníka (psychiatr, psycholog). Kniha tuto pomoc nemůže suplovat.

Pedagogická psychologie pro učitele: Psychologie ve výchově a vzdělávání

Interakce mezi učiteli a žáky, výchovný a vzdělávací proces působící na rozvoj celé osobnosti dítěte patří mezi předmět pedagogické psychologie. Teoretické poznatky tohoto oboru mohou sloužit v praxi odborníkům, kteří se věnují pedagogické činnosti.

Předkládaná kniha obsahuje hluboký teoretický vhled do problematiky pedagogicko-výchovného působení z hlediska psychologie. Text je přehledně členěn, je doplněn medailonky významných teoretiků, kteří měli vliv na myšlenkové proudy v této oblasti. Významným přínosem knihy je ocenění a představení jak zahraničních, tak především českých odborníků, kteří obohatili svými příspěvky a vlastním aktivním působením podobu našeho vzdělávacího systému.

Úvodní část knihy patří historicko-kulturnímu vymezení pedagogické psychologie a seznámení se se základními sociálně-psychologickými teoriemi, které jsou platné v pedagogické praxi. Samostatná kapitola je věnována základním druhům učení. Celému procesu vyučování (zahrnujícího účastníky výuky, nastavování a hodnocení cílů, metody výuky, formy a prostředky výuky, plánování a reflexi vzdělávacího procesu) je věnována podrobná kapitola věnující se novým teoretickým modelům s dopadem pro praxi.

Zdroj: Nakladatelství Grada

Zdroj: Nakladatelství Grada

Psychologické aspekty výchovného působení v rámci výuky a možnosti jeho přínosu jsou zpracovány v samostatné kapitole. Tato kapitola poskytuje i teoretický vhled pedagogickým pracovníkům na působení výchovy v primární rodině a možné dopady na pozdější chování dítěte.

Závěrečná kapitola se věnuje podrobně výzkumným metodám a diagnostické činnosti uplatňované v pedagogické psychologii, přínosem je uvedení speciálních diagnostických metod vyžadující hlubší přípravu pedagogického pracovníka.

Kniha je vystavěna na odborných publikacích, jejichž soupis je k dispozici na konci knihy společně s přehledným rejstříkem. Knihu ocení především ti, kteří se ve výchovně-pedagogické praxi chtějí opírat o vědecky podložená fakta a svoji praxi rozvíjet na podkladu kvalitního teoretického zázemí. Publikace vedle vymezení základních pojmů a teorií přináší také vhled na možná úskalí jednotlivých oblastí pedagogické praxe. Text je příkladem učebnicového výkladu, avšak přehledně graficky členěn, součástí kapitol je souhrn klíčových slov a shrnutí. Text je doplněn odlehčujícími ilustracemi a zajímavými poznámkami k životopisným charakteristikám teoretiků tohoto oboru.

Imunologie: stručně, jasně, přehledně

Jedna z nejlepších investic za poslední dobu, pomyslíte si možná, až budete listovat Imunologií od doktora farmacie, Petra Jílka. Druhé, rozšířené a přepracované, vydání z roku 2019 je jistě jedna z uživatelsky nejpřívětivějších učebnic imunologie, které jsou na českém trhu dostupné.

„Především očkování zachránilo stamiliony lidských životů, to se nedá říci o žádném jiném zdravotnickém oboru.“

Místy je shodná s „klasickými“ učebnicemi, tedy narazíte i na pasáže, které jsou vám ze studijních let důvěrně známé. Text ovšem nezahlcuje. Co se týče obsahu, dostane se vám plnohodnotných znalostí ze základů imunologie, které by jistě neměly minout nejen studenty medicíny, psychologie, farmacie či jiných zdravotnických oborů. Není ovšem na místě odrazovat od četby jakékoli zájemce o pochopení homeostázy a vůbec základních mechanismů, díky kterým ještě stále existujeme.

Jako byste konečně drželi v rukou skripta, po kterých bažíte již několikátý semestr. Účinné shrnutí, na něž se budete moci spolehnout. Které budete moci kdykoli znovu otevřít, nahlédnout do něj… Shrnutí, jež ve vaší knihovně nesmí chybět, do kterého si můžete vepisovat poznámky, mnemotechnické pomůcky i zoufalé výkřiky do tmy (zkouškové se zase blíží, ale papír to snese).

Až budete například u imunitních dějů vykonávaných lymfocyty T, četbu zpestří barevné nákresy a schémata. Jako příjemné doplnění poslouží modré sloupce na kraji každé strany, poskytující různé zajímavosti a doplnění k právě rozebíranému tématu. Aktualizované vydání čtenáře také seznámí s některými nejnovějšími vědeckými výzkumy.

Nezapomeňme na podtitul knihy, trojice „stručně, jasně, přehledně“ naznačuje, že pro pochopení základních faktů poslouží publikace více než dobře. Zorientujete se v ní nejenom díky barevnému obsahu, systematickému rejstříku a srozumitelně řazeným kapitolám. Doporučuji knihu každému, kdo shání přívětivé imunologické seznámení. Naopak vy, kteří bažíte po „vyšší dívčí,“ sáhněte spíše po rozsáhlejší knížce, která bude více připomínat učebnici a méně poznámky premianta třídy. Imunologii také srdečně doporučuji zájemcům o bližší seznámení s – dnes tolik populární – psychosomatikou. Nezapomínejme na to, že CNS komunikuje s imunitním systémem, který je hormonálně a nervově regulován. Ale o tom více již přímo v knize…

Obsedantně-kompulzivní porucha

Obsedantně-kompulzivní porucha (OCD) je psychické onemocnění, jenž je možné charakterizovat nutkavými myšlenkami (obsesemi), které se proti vůli člověka vtírají na mysl, čímž způsobují výraznou nepohodu. Tu se pak snaží daný jedinec mírnit různými způsoby nutkavého chování (kompulze, rituály). OCD trpí 3 % populace a první příznaky se objevují již v období dospívání a mladé dospělosti. Ukazuje se, že toto onemocnění dobře reaguje na farmakoterapii a kognitivně-behaviorální terapii (KBT). To a mnohem více je popsáno v knize Obsedantně-kompulzivní porucha autorského kolektivu Jána Praška, Aleše Grambala, Miloše Šlepeckého a Jany Vyskočilové.

                Kniha vznikla s ohledem na nedostatek literatury věnující se tomuto tématu na českém trhu a je členěna do tří částí, mezi které patří diagnostika a etiopatogeneze u OCD, léčba OCD a poslední kapitolu tvoří doporučené postupy v léčbě OCD. Jedná se o velmi přehlednou a pro čtenáře dobře strukturovanou publikaci, která umožňuje snadnou orientaci a porozumění problematice. Spojujícím prvkem knihy jsou kazuistiky, které trefně dokreslují zmíněné informace a které vycházejí z velké klinické zkušenosti autorského kolektivu.

                V úvodu se autoři mj. zamýšlí nad tím, kdy už je možné mluvit o OCD. Magické myšlení či rituály jsou běžnou součástí mnoha kultur a v malé míře nemusí znamenat žádnou patologii ani v dospělosti. Klíčovou otázkou je, zda obsese či kompulze činí jedinci potíže či nepříznivě ovlivňují jeho každodenní fungování. Autoři popisují OCD jako spektrum; je mnoho jedinců, kteří mají OCD, ale neléčí se, vždy záleží na míře symptomatiky a na tom, zda projevy onemocnění překáží v životě. Někdy se pak může stát, že se potíže stupňují a volání o pomoc přichází až v krajních situacích (např. když se lidé nechávají zamykat svými blízkými, aby měli jistotu, že nikomu neublíží). Někdy může být iniciátorem léčby právě okolí, pro které se příznaky OCD stávají nežitelnými.

                Nezbytným krokem k léčbě je diagnostika OCD, které se věnuje první kapitola, v níž je mimo základní projevy obsesí a kompulzí popsán průběh neutralizace napětí pomocí kompulzivního chování. Okem psychiatrie jsou uvedeny specifika diagnostických kritérií dle Mezinárodní klasifikace nemocí (MKN-10) a dle Diagnostického a statistického manuálu (DSM-5), spolu s poruchami OCD spektra. Pozornost je dále věnována tématu stigmatizace a sebestigmatizace, etiopatogenezi a neurobiologických aspektů onemocnění. Za velmi praktickou část pro odborníky považuji popis diagnostického rozhovoru a vyšetření OCD (zde např. popis oblastí, které je dobré zmapovat, základní otázky, které slouží ke zjištění stavu klienta) či psychologickou diagnostiku OCD. Spolu s diferenciální diagnostikou a komorbiditou tvoří vodítko užitečné pro stanovení diagnózy a započetí léčby. Uvedeny jsou i nejpoužívanější dotazníky či další hodnotící nástroje.

Zdroj: Nakladatelství Grada

                 Třetí část nabízí krátké shrnutí toho, jak se dá v léčbě OCD postupovat. Léčba by měla být vždy individuální s ohledem na konkrétní projevy a potíže, promyšlená by měla být kombinace farmakoterapie a psychoterapie, jejíž efekt se ukazuje jako vysoký u středně těžké až těžké symptomatiky, nikoliv však u mírných projevů (např. uvedeny jsou příklady léčebných doporučení u OCD). Podrobně je rozepsána část kognitivně-behaviorální terapie (např. příklady expozicí, úkolů, nácviků, práce s jádrovými schématy, kognitivní restrukturalizací ad.) Autoři dále popisují, co může léčbu komplikovat. Kapitola je schematicky shrnuta do grafů a tabulek, kromě kazuistik jsou zde použity i přepisy rozhovorů s terapeuty, které poskytují náhled do možné podoby sezení s klientem. V závěru autoři naznačují důležité kroky do budoucnosti, mezi které patří role rodinných příslušníků v rituálech, hledání terapeutických strategií pro rodinu, párová terapie OCD, internetová psychoterapie či aplikace v mobilních telefonech.

                Ráda bych ocenila zejména názornost, s jakou je kniha psaná – je zde množství kazuistik, tabulek a grafů, které pomáhají větší představě o onemocnění. Zdroje rozpínající se na 60 stranách zdárně ukazují na odborný charakter knihy, jež vychází kromě vlastních klinických zkušeností také z informací založených na důkazech. Knihu lze pro svou odbornost doporučit psychoterapeutům, psychologům, psychiatrům, ale i praktickým lékařům a pro své snadné čtení lze knihu doporučit i lidem s vlastní zkušeností s OCD či jejich blízké.

Interakční psychologický výcvik

Zajímalo by Vás, co to je interakční psychologický výcvik? Nebo jak se liší od psychoterapeutické skupiny? Potřebujete inspiraci, jaké aktivity do výcviku zařadit? Tak na všechny tyto otázky odpovídá kniha Interakční psychologický výcvik od Marka Kolaříka.

Na začátku autor představuje teoretická východiska tématu. Prostor je věnován vysvětlení základních charakteristik IPV (interakční psychologický výcvik), historických kořenů i ukotvení IPV jako součásti vysokoškolské přípravy studentů psychologie v České republice.  V kapitole jsou stručně nastíněny prvky skupinové dynamiky a aspekty práce se skupinou, které je vhodné reflektovat před realizací samotného výcviku. V další části autor rozebírá téma vedení skupiny, jaká je úloha vedoucího ve výcviku, jaké existují styly vedení skupiny, včetně specifik spoluvedení skupiny dvěma vedoucími. Poslední část teoretického vymezení tématu se věnuje popisu vývojových fází skupiny a z nich vyplývajícího řazení témat výcviku dle potřeb skupiny i zaměření a cílů setkání. Autor vysvětluje specifika aktivit zaměřených na seznámení, spolupráci, komunikaci, důvěru nebo sebepoznání.

V druhé, o něco obsáhlejší, části knihy najdeme již výčet technik, které autor sesbíral z mnoha různých zdrojů, knih a vlastní zkušenosti s prací se skupinou. Techniky jsou dělené dle dříve popisovaných kategorií a obsahují vždy informaci o tom, pro kolik osob jsou určené, jaké jsou k nim potřeba pomůcky, jaká je předpokládaná doba trvání, popis samotné realizace, zda a v jaké formě by měla po aktivitě následovat reflexe a případné další poznámky. Soubor her je velmi ucelený a obsahuje opravdu širokou paletu technik zaměřených na rozvoj klíčových osobnostních dovedností.

Velkým přínosem je dle mého názoru možnost využít seznam aktivit nejen pro práci v rámci IPV, ale určitá přenositelnost technik i do jiného kontextu, jako například v rámci programů primární prevence na školách. Určité omezení však vnímám v částečném opakování některých aktivit v seznamu a také místy nedostatečném popisu procesu realizace. V některých případech chybí popis klíčových kroků nezbytných k uskutečnění aktivity a čtenáři tak mnohdy nezbývá, než si domýšlet, případně kreativně upravovat techniky dle svých zkušeností a potřeb skupiny. Ačkoliv si myslím, že by mohla být kniha dobrým průvodcem pro vedoucí, kteří se s prací se skupinou v podobném kontextu teprve seznamují, mohl by tento nedostatek být zároveň velkou překážkou k využití jejího plného potenciálu. S velkou mírou jistoty však mohu knihu doporučit všem studentům psychologie, které zajímá téma osobnostního rozvoje a práce se skupinou, věřím, že v ní mohou najít mnoho inspirace pro svojí budoucí praxi.

Medicínská biofyzika: Přes 400 stran požitku (?, ., !)

Těžko říct, které interpunkční znaménko na konci věty použít, neboť psát recenzi na učebnici může být zavádějící. Pochválíte ji, budete vypadat jako šprt. Nepochválíte, jste za toho, kdo popisovanou problematiku nepochopil. Nezapomeňme uvést (na pravou míru), že se nejedná o recenzi z rukou profesora radiologie, ale studenta, který spolu se svými vrstevníky a soukmenovci hledá kvalitní zdroj, který by ho srozumitelným způsobem seznámil s taji biofyziky. Někdy se stává (kupříkladu ve veřejných diskuzích, častokrát na sociálních sítích), že vydáváme „hejty“ za „kritické myšlení“. Tomu se budu snažit na následujících řádcích vyvarovat. Do jaké míry se mi to (ne)povedlo, posuďte prosím sami o pár odstavců později.

Na jakém terénu se u knihy Medicínská biofyzika pohybujeme? Biofyzika není jen prostředkem k tomu, jak se přiblížit titulu a dostudovat, ale jedná se i o základ klinických oborů. Obsahem nabízí široké množství témat – každý zdravotník, či student, který do klinické praxe v nemocnici směřuje, by se měl s tímto oborem, který propojuje mnohé vědní disciplíny, seznámit. Nakonec, některé to nevyhnutelně čeká ve formě vysokoškolských zkoušek. Nenechte proto knihu utéct vaší podobnosti, co do didaktiky, je opravdu na úrovni.

Není to jednoduché čtení, a po několika kapitolách zjistíte, že se nejedná ani o četbu vhodnou do postele na dobrou noc (samozřejmě, kdo si chce nechat zdát o pryžových leštících nástrojích, nechť vyhledá Obr. 11.2 a ukojí svou touhu), ale pokud se soustředěně a se zájmem začtete, zjistíte, že na různých stránkách si můžete přijít na své. A to ať už jste student technické, filozofické, lékařské, zdravotně-sociální či přírodovědné fakulty. O biofyzice totiž nejspíš ještě uslyšíte.

Pokud je vašim cílem, naučit se komplexní informace, respektive nastudovat obsah publikace plně, přijdou pasáže, které si nejspíše nezískají vaše sympatie. Nezoufejte! Na další straně se to může změnit. Otevřením knihy se totiž otevírá i široká nabídka: půjdete ad fontes, kde vás prameny dostanou až k samotné stavbě atomu a hmoty. Od termodynamiky se přesunete přes historii biomechaniky a vlastnosti tkání až k léčebným využitím mechanické energie. Můžete nastudovat elektrický proud, akční potenciál (psychologové zpozorní) a třeba také mnoho informací o lidských smyslech. V jistých částech, například v kapitole Vlastnosti a interakce ionizujícího záření, narazíte na mnoho vzorců a teorie rovnic. Ale i zde bude text doplněn mnohými schématy, obrázky, grafy, fotografiemi a tabulkami. Dokonce mezi řádky naleznete různé zajímavosti (čti „věděli jste, že…“) a pozadí vzniku právě probírané teorie. V místech, kde byste možná uvítali rozvinutí faktu, popřípadě praktickou ukázku, kazuistiku či video, dostanete od autorů tip na kvalitní doplnění a doporučenou literaturu.

Kniha vzešla z impulzu odborníků, jste tedy v dobrých rukou a snadno nabydete pocit, že není třeba v dalších zdrojích ověřovat pravdivost výroků. Co se v knize nedočtete je to, že se nejedná o jediný titul právě těchto autorů, naleznete i jiné výtisky (mj. taktéž o biofyzice), lišící se zejména v rozsahu a rozpracování témat. Modrobílé vydání je záležitostí letošního roku, doplněné a upravené. Text je smysluplný jak způsobem líčení informací, tak členěním.

Je možné, že je u vás na škole biofyzika obávanou zkouškou, ale znáte ten pocit, když vás něco zaujme natolik, že si to musíte přepsat či překreslit? Když věnujete pár minut googlení, abyste si o tématu přečetli ještě něco dalšího? Ne každý odstavec, možná ne každá kapitola vás osloví (nakonec, to nejspíš ani není účelem odborných učebnic), ale nejedno zvědavé oko a zvídavá duše má příležitost si přijít na své.

Přeji vám, ať si při čtení najdete co nejvíce témat, která vás osobně zaujmou. Na výběr rozhodně je.