Archiv autora: Terezie Zuntychová

Medicínská biofyzika: Přes 400 stran požitku (?, ., !)

Těžko říct, které interpunkční znaménko na konci věty použít, neboť psát recenzi na učebnici může být zavádějící. Pochválíte ji, budete vypadat jako šprt. Nepochválíte, jste za toho, kdo popisovanou problematiku nepochopil. Nezapomeňme uvést (na pravou míru), že se nejedná o recenzi z rukou profesora radiologie, ale studenta, který spolu se svými vrstevníky a soukmenovci hledá kvalitní zdroj, který by ho srozumitelným způsobem seznámil s taji biofyziky. Někdy se stává (kupříkladu ve veřejných diskuzích, častokrát na sociálních sítích), že vydáváme „hejty“ za „kritické myšlení“. Tomu se budu snažit na následujících řádcích vyvarovat. Do jaké míry se mi to (ne)povedlo, posuďte prosím sami o pár odstavců později.

Na jakém terénu se u knihy Medicínská biofyzika pohybujeme? Biofyzika není jen prostředkem k tomu, jak se přiblížit titulu a dostudovat, ale jedná se i o základ klinických oborů. Obsahem nabízí široké množství témat – každý zdravotník, či student, který do klinické praxe v nemocnici směřuje, by se měl s tímto oborem, který propojuje mnohé vědní disciplíny, seznámit. Nakonec, některé to nevyhnutelně čeká ve formě vysokoškolských zkoušek. Nenechte proto knihu utéct vaší podobnosti, co do didaktiky, je opravdu na úrovni.

Není to jednoduché čtení, a po několika kapitolách zjistíte, že se nejedná ani o četbu vhodnou do postele na dobrou noc (samozřejmě, kdo si chce nechat zdát o pryžových leštících nástrojích, nechť vyhledá Obr. 11.2 a ukojí svou touhu), ale pokud se soustředěně a se zájmem začtete, zjistíte, že na různých stránkách si můžete přijít na své. A to ať už jste student technické, filozofické, lékařské, zdravotně-sociální či přírodovědné fakulty. O biofyzice totiž nejspíš ještě uslyšíte.

Pokud je vašim cílem, naučit se komplexní informace, respektive nastudovat obsah publikace plně, přijdou pasáže, které si nejspíše nezískají vaše sympatie. Nezoufejte! Na další straně se to může změnit. Otevřením knihy se totiž otevírá i široká nabídka: půjdete ad fontes, kde vás prameny dostanou až k samotné stavbě atomu a hmoty. Od termodynamiky se přesunete přes historii biomechaniky a vlastnosti tkání až k léčebným využitím mechanické energie. Můžete nastudovat elektrický proud, akční potenciál (psychologové zpozorní) a třeba také mnoho informací o lidských smyslech. V jistých částech, například v kapitole Vlastnosti a interakce ionizujícího záření, narazíte na mnoho vzorců a teorie rovnic. Ale i zde bude text doplněn mnohými schématy, obrázky, grafy, fotografiemi a tabulkami. Dokonce mezi řádky naleznete různé zajímavosti (čti „věděli jste, že…“) a pozadí vzniku právě probírané teorie. V místech, kde byste možná uvítali rozvinutí faktu, popřípadě praktickou ukázku, kazuistiku či video, dostanete od autorů tip na kvalitní doplnění a doporučenou literaturu.

Kniha vzešla z impulzu odborníků, jste tedy v dobrých rukou a snadno nabydete pocit, že není třeba v dalších zdrojích ověřovat pravdivost výroků. Co se v knize nedočtete je to, že se nejedná o jediný titul právě těchto autorů, naleznete i jiné výtisky (mj. taktéž o biofyzice), lišící se zejména v rozsahu a rozpracování témat. Modrobílé vydání je záležitostí letošního roku, doplněné a upravené. Text je smysluplný jak způsobem líčení informací, tak členěním.

Je možné, že je u vás na škole biofyzika obávanou zkouškou, ale znáte ten pocit, když vás něco zaujme natolik, že si to musíte přepsat či překreslit? Když věnujete pár minut googlení, abyste si o tématu přečetli ještě něco dalšího? Ne každý odstavec, možná ne každá kapitola vás osloví (nakonec, to nejspíš ani není účelem odborných učebnic), ale nejedno zvědavé oko a zvídavá duše má příležitost si přijít na své.

Přeji vám, ať si při čtení najdete co nejvíce témat, která vás osobně zaujmou. Na výběr rozhodně je.

Jan Houkal: Mé všechno volá k Bohu

If you want to make God laugh, tell Him about your plans.“ Woody Allen

Upozornění č. 1: Tato recenze nepojednává o morfologii či sémantické analýze, ale ruku na srdce, Vy víte, že na začátku bylo slovo… Při bližším prozkoumání (Jan 1,1) bychom zjistili, že to slovo bylo u Boha, a to slovo bylo Bůh.

Upozornění č. 2: Ministerstvo varuje, četba knih vážně škodí Vaší ignoranci a ignoranci lidí ve Vašem okolí.

Upozornění č. 3: Tato kniha je určená pro všechny, kteří v něco věří. Neboť, jak říkal i zarytý ateista Stephen Hawking: „Remember to look up at the stars and not down at your feet. Try to make sense of what you see. Be curious. And however difficult life may seem, there is always something you can do and succeed at. It matters that you don’t just give up.”

Houkal_přebal

…a pokud jste tedy i Vy zvídaví, zajímáte se o způsoby, jak se postavit k problémům a nepřestáváte věřit, můžete se zkusit začíst do stránek, z nichž lze načerpat mnoho inspirace a odvahy.

Výraz „logos“ v sobě ukrývá hned několik významů, můžeme ho překládat také jako „slovo“, anebo „smysl“. Jan Houkal ve své knize Mé všechno volá k Bohu, píše o sedmi smysluplných slovech, která jsou v každém z nás. A současně v každém trochu jinak, v někom lehce podřimují, v jiném křičí. Každopádně všichni jsme, myslíme, rozhodujeme se, trpíme, vztahujeme se, hřešíme a doufáme. Každému jednotlivému tématu je pak věnována samostatná kapitola.

Publikace mile provází po úsecích Písma, najdete zde mnoho odkazů a myšlenek, přičemž autor přibližuje „nahlédnutí vlastního bytí“ skrze římskokatolickou víru. Slovíčkaření se pro tuto chvíli můžeme vzdát – není důležité, jak budeme říkat tomu, co nám má pomoci naplnit životní poslání.

Nebyla by to pořádná knížka, kdyby se nedostal ke slovu Descartes, anebo jiní klasici: Buber, Akvinský, Exupéry, Newman, či Stoikové… i na ty dojde. Právě Stoici učili o dosažení stavu „nevášnivosti“ (řecky apatheia), která by měla umožňovat pravdivě poznávat realitu. Abychom poznali sebe, Boha, a nakonec i Boha v sobě, bude potřeba se oprostit od všeho zbytečného. Zjednodušení vlastního života ovšem neznamená osekat z něj krásu, užívání si radostí, prožití bolesti, či zbavit se poznávání idejí… Tajemství spočívá v zachovávání střídmosti. Extrémní intenzita a žití extrému zpravidla nevedou ke šťastným koncům. Střídmost nám pomáhá k soustředěnosti, sebereflexi, a v křesťanském pojetí je i předpokladem k nalezení Boha ve vlastním nitru. To ale od nás bude vyžadovat neřešit nedůležité, umět nalézt nadhled, vnitřní klid a rovnováhu.

Pojďme skončit, jak jsme začali, citátem. Tentokrát výňatkem z knihy, která obsahuje sice i spoustu latinských částí, a uznávám, že psát latinské výroky je nebývale cool, (protože latinsky zní důležitě i „kuře na kari s rýží“), ale vraťme se k originálu, tedy češtině: „Ve vztazích žijeme, pohybujeme se, jsme a nemůžeme bez nich být. Proto také vnímáme jejich sílu, krásu, moc, a zároveň křehkost a složitost. A o to přece jde. Proto je láska nejvyšším Božím darem, o který máme usilovat. A tak zůstává víra, naděje a láska – ale největší z té trojice je láska.“

kostel

Kostel Nejsvětějšího srdce Páně, foto: Terezie Zuntychová

Šimonovy pracovní listy 26 – Už se těším do školy

Pokud máte kolem sebe předškoláka, kterému chcete vytvořit co možná nepříjemnější vstup do první třídy, jistě oceníte tento soubor pracovních listů, který připravili dětští psychologové ve spolupráci s učiteli. Zaměřují se na rozvoj dětí od 5 do 7 let.

„Výzkumy ukazují, že značná část předškolních dětí má v tomto vývojovém období nedostatky především v oblasti grafomotoriky a řeči a velmi obtížně se k těmto aktivitám motivují.“

špl

Pracovní listy jsou koncipované tak, aby k rozvoji grafomotorických a percepčních dovedností bylo dítě podněcováno zábavnou, a současně účinnou formou. Publikace je rozdělená dle čtvero ročních období, ve kterých se děti seznámí s jednotlivými svátky a tradicemi. Současně s dítětem procvičíte paměť, rytmus a pravolevou orientaci. Všechny úkoly se nesou v hravém duchu tak, aby (před)školáky namotivovaly.

Cílem je vytvořit pomocí pracovních listů atmosféru, kde by začátek školní docházky mohl být spíše úspěšný než stresující, aby se děti s pomocí dospělého seznámily s procvičováním ruky před začátkem psaní, se soustředěním několik desítek minut, popřípadě aby se seznámily s vedením vlídné i nevlídné autority apod. Listy jsou vhodným doplněním výuky v mateřské škole, stejně tak mohou být kopírovány učiteli v začátcích povinné školní docházky. Na 64 stranách se dozvíte i základní informace o pedagogicko-psychologických poradnách, hrubé i jemné motorice, lateralitě a logopedii.

Na vaše svěřence čekají úlohy jako vybarvování, obtahování, hledání rozdílů, bludiště, počítání apod. Vše je doplněno krásnými ilustracemi. A pokud vás Šimonovy pracovní listy zaujmou, můžete využít i dalších vydání ze série od stejných autorek, které se dále zaměřují na přírodu, rozvinutí slovní zásoby, rozlišování geometrických tvarů a jiných oblastí.

Mohou neurovědci číst naše myšlenky?

Možná vám ta otázka přijde zbytečná. Vždyť myšlenky uměl v televizním zpracování číst pouze Mel Gibson, mohli by tedy snad neurovědci vědět, po čem nejen ženy touží?

neurovědciKniha představuje některé z nejzajímavějších výzkumů z oblasti neuropsychologie, neuropsychiatrie a kognitivní psychofarmakologie, prováděných pomocí funkční magnetické rezonance. Snad vás ta věta příliš neodradila, do rukou se vám totiž může ve skutečnosti dostat velmi sympatická knížka. Právě vývoj fMRI přinesl v posledních letech nové poznatky o fungování lidského mozku. Publikace silná asi jako malíček nabídne i jejich možná vysvětlení, velmi srozumitelným, a přitom profesionálním způsobem, při zachování základních vědeckých faktů. Každý experiment a výzkum má svůj uvedený zdroj a také dodatečné odkazy pro zájemce – do jakých relevantních zdrojů lze nahlédnout, jestliže vás téma blíže zaujme.

Možná oceníte i řadu schémat, obrázků, grafů a barevnou přílohu s fotografiemi a popisky. Zde si dovolím malý spoiler – podrobné čtení myšlenek je (a nejspíš ještě nějakou dobu bude) stále science-fiction, ale je jistě zajímavé zjistit, co už o lidském mozku víme a podívat se na vývoj zobrazovacích metod, postupů a poznatků od jejích počátků dodnes. Pokud jste plavali v tom, na jakém principu radiologie funguje, kniha vám pomůže se v jejich základech vyznat.

Současně ale bude pro většinu z nás lepší si knihu něčím prokládat. Přes veškerou snahu autorek podat ji zajímavě, srozumitelně a čtivě, se pořád jedná o soubor vědeckých výzkumů, a i ty se musí nějak rozumně dávkovat, aby nezahltily. A pro účely letního čtení si dovolím vytknout ještě ty měkké desky. I kvůli nim se úplně nejedná o publikaci k vodě (Zn. záložku s sebou). Naopak, možná dostanete touhu si poznamenat nějakou informaci, anebo knížku oceníte ve své knihovně díky tomu, že se k neuropsychologickým výzkumům budete moci vrátit. Menší nevýhodou může být, že pokud jste absolvovali předmět Obecná psychologie a měli při něm štěstí na kantora, až zase tolik nových informací se nedozvíte, každopádně pro zopakování nebo nahlédnutí z jiného úhlu pohledu, výborné. Vhodná by mohla být i pro prvotní zorientování v tématu.

neurovědci 2

Knihu nejspíše oceníte i tehdy, pokud se zajímáte o hraniční etické diskuse. Kdy máme právo nechat si myšlenky pro sebe, a kdy by měly být použity pro účely vlády/lékařů/bezpečnostních složek/…? Měly by soudy přihlížet na výsledky detektorů lži? Jaké jsou změny na mozku u psychopatických pacientů, a jak se dá taková znalost využít? Dozvíte se mnohé i o designu popisovaných studií a metodologii. Jedná se každopádně o obohacující čtení, po jejímž skončení ale není vyloučeno, že budete mít nutkání si napsat Ježíškovi o scannerové oči, abyste mohli u ostatních pozorovat změny ve ventromediální prefrontální kůře.

Marco von Münchhausen: Nenechte se vyrušit

Kolik vteřin trvá, než dojde Vaše elektronická zpráva příjemci? Klik – a e-mail, esemeska či vzkaz na sociálních sítích je během chvilky odeslaný. A to může vyvolávat dojem, že stejně tak rychle musíme i odpovědět.

. . .

Jeden nejmenovaný velký podnik ve Velké Británii, provedl studii, z níž vyplývá, že 85% zaměstnanců odpoví na e-maily během dvou minut. To je 120 vteřin. Sto dvacet… K tomu si dovolím přidat ještě jeden údaj – po vyrušení nám trvá až půl hodiny, než se dokážeme znovu plně ponořit do rozdělané práce.

vyrušit

Často cvičíme své svaly, ale stejně tak je možné trénovat i svou pozornost a soustředění. Právě tím se zabývá kniha Nenechte se vyrušit. Na první pohled se to nemusí zdát, ale snad ještě nikdy nemělo lidstvo tolik prostředků k vyrušení od rozběhnuté práce. Příval urgentních telefonátů, e-mailů, naléhavých dotazů od kolegy, spolužáci chrlící dotazy, zprávy z televize, rádia, novinky na internetu, hluk sousedů, velkoměsta, vlastní hlasité myšlenky a přemítání o starostech, příspěvky na Facebooku, Instagramu, Twiteru,… Ale tím, že využíváme možnosti, které 21. století nabízí, zároveň čelíme nutnosti vypořádat se s nesoustředěností.

Kniha je určena všem, kteří nabyli dojmu, že by měli každé ráno vstávat mladí, krásní, úspěšní a výkonní. Lépe řečeno, výkonnější. Neboť kniha Marca von Munchhausena se snaží pomoct čtenáři dosáhnout mentální svobody. Autor, vystudovaný právník, který se věnuje koučování, v knize nabízí spoustu praktických rad, jak se lépe koncentrovat. Hlavní mantra, která slibuje zkvalitnění našeho vnitřního klidu, je zapomeňme na multitasking, buďme opravdu v téhle chvíli, tady, teď, celí.

Pragmatičtí čtenáři mohou ocenit spoustu příkladů z praxe a komentář k nim, ti kreativní možná uvítají, že kniha obsahuje mnoho různých testů, místa pro vepisování otázek a aktivizující otázky. A Vy, kteří máte milion věcí k dokončení, hromadu práce a tak dále, a tak podobně, nejspíš oceníte, že kniha je úzká a že ji i díky její čtivosti přečtete za jedno odpoledne. I vědecké typy si přijdou na své, dojde i na biogenní aminy, aminokyseliny a prefrontální lalok. Nakonec Vy, kteří máte zkoušku/státnice z obecné psychologie již úspěšně za sebou, si možná řeknete, že kapitoly o pozornosti a rozhodování nelhaly.

Jak se cítíte po dobře vykonané práci, když splníte, co jste si slíbili? Ano, ve stavu soustředění dobíjíme vnitřní baterie. Ve skutečnosti nás jen málo věcí naplňuje a současně šetří energii tak jako činnost, jenž provádíme soustředěně, s plnou pozorností.

Pozitivní výkřik do tmy na závěr, pro všechny nevěřící Tomáše: Koncentrace je možná!

  1. Než začnete, nastavte si jasné konkrétní zadání, čeho chcete dosáhnout.
  2. Nesmí Vás přetěžovat, ale vyzývat.
  3. Odstraňte všechny možné rušivé vlivy.

A poznámka pod čarou, nebuďte na sebe tak přísní, naučte se i odpočívat.

Iva Nováková: Poznej s námi Česko

Máte doma malého školáka, anebo třeba starší prarodiče? Pracovní sešit Poznej s námi Česko je vhodný pro každého, kdo chce se svými blízkými smysluplně a zábavně strávit nějaký čas.
Čeká na vás 60 stran plných rébusů, hádanek, křížovek, spojovaček a omalovánek. To všechno s tématikou České republiky. Dozvíte se tak základní informace historii, tradicích, geografii, politice a přírodě naší země.

česko

Celým sešitem vás provede žák Jirka Čech, který vám dá příležitost vyřešit úkoly zodpovídající otázky, jaké jsou státní symboly, jak zní česká hymna, co byla Sametová revoluce, atp. Současně se čtenáři dostane i např. tipů na výlety, ať už na hrady, zámky, tvrze, anebo po přehradách, lesích a hájích.

Velkou výhodou pracovního sešitu je i to, že nabyté znalosti můžete procvičovat pomocí kognitivních funkcí – úlohy se zaměřují na pozornost, paměť, fantazii, učení, atp. Z vlastní zkušenosti mohu říct, že některé dvoustrany jsem použila pro seniory na kognitivní trénink v Alzheimer Centru, a setkaly se s velkým úspěchem. Stránky nejsou zbytečně zahlcené textem a ilustracemi, úprava je přehledná, a přesto padne to nejdůležitější ze základních informací.

Raphael M. Bonelli: Mužský narcismus

„Vykašli se na něj, je to narcista.“ Jak banálně by takový výrok mohl znít. Přitom se jedná o poměrně vážnou poruchu osobnosti, v krajních případech vedoucí až k hospitalizaci. Ve svém okolí jste již možná zaregistrovali pár takových diagnóz (i když, pozor, nejčastěji narážky o narcistických tématech ostatních mají právě ti praví narcisté). Pokud vás tedy někdy zajímalo, jak skutečně toto onemocnění rozeznat, pochopit, pracovat s ním a jak ho v neposlední řadě také proměnit, knihu Mužský narcismus velmi oceníte.

narcismus

Rozpracování tématu je velmi srozumitelné, popsané z větší části v kazuistikách – doslovně přepsaných, přičemž ich-forma napomáhá k čtivosti textu – které jsou vždy doplněné odborným komentářem psychiatra. Nechybí jak vědecká, tak praktická obsahová složka, což může pomoci pochopit některé věty a chování různých herců, sportovců, politiků, vašeho nadřízeného, i souseda – zkrátka některých typických pacientů 21. století. Ale nejenom těch! Kniha nabízí i pohled do historie onemocnění a popisuje, jak se diagnóza a pohled na ni vyvíjely. Publikace vám může být nápomocným průvodcem v průřezu empirických studií a teorií narcismu.

Psychiatr Paul Näcke řekl: „Narcismus je případ, kdy se někdo dokáže vzrušit jedině pohledem na své vlastní tělo.“ Jistě, závisí od typu, formy a síly, ve které se narcismus projeví, ovšem různé sociální sítě tvoří jakési podhoubí a ideální prostor pro nacistické sebepředvádění, což může být pokušení i pro běžného a zdravého člověka. I proto je přínosné onemocnění rozumět a orientovat se alespoň v jeho základech tak, abychom neužívali výrazu „narcista“ pouze pro urážení ostatních.

Knihu ocení jak odborná, tak široká veřejnost. Dozvíte se, jak pracovat s člověkem, který oplývá přepjatým pocitem vlastní hodnoty, vyvyšuje se nad druhé a ubírá jim jejich hodnotu. Jak pomoci takovému pacientovi pracovat s následkem vytěsnění všeho negativního na sobě samém, jak mu pomoci vyrovnat se s pocitem ohrožení od ostatních. Profesně může být kniha jistě velmi obohacující, ale doporučuji ji zejména pro první kontakt s narcismem. Pokud jste se doposud dozvěděli pouze povrchové informace, a téma vás zaujalo, může vám být forma a obsah velmi k užitku. U kazuistik jsou popsány symptomy z DSM-5. Pro jiné čtenáře zase může být knížka přínosná v pochopení, proč se váš známý považuje za jedinečného, důležitého, proč potřebuje stálý obdiv? A proč je jedním z běžných výroků Cristiana Ronalda věta typu: „Kdyby mi někdo řekl, že jsem nejlepší na světě, vůbec by mě to nepřekvapilo.“?

Pro jednoho výhoda a jiného nevýhoda může být, že některé pasáže hodně odkazují na psychoanalýzu, dozvíte se tedy mnoho i o obranných mechanismech a protipřenosech v narcismu. V době, která je orientovaná na výkonnost, soutěžení, konkurenceschopnost a sebeprosazení, se dá kontaktu s narcistou jen ztěžka vyhnout. Samozřejmě, mohli bychom se nad tím rozhořčovat a soudit, ale to není naším úkolem. Nakonec, jak uvádí autor reakci pacienta na poukázání, co konkrétně na sobě může změnit: „Nojo, ale vždyť to už bych nebyl já.“ Načež mu psychiatr odpovídá: „Ale zato byste to byl zralejší Vy, který se dokáže povznést nad své pocity.“

Miroslav Orel: A co řeknete teď, doktore?

Chcete se dozvědět vědecká fakta o duševních poruchách srozumitelnou a zajímavou cestou? Omrzely vás již stohy popisných knih, připomínající telefonní seznamy? Pak je kniha lékaře a psychologa Miroslava Orla přesně pro vás.

Publikace vychází jako volné pokračování publikace Na Freuda já nemám čas, doktore, ale navzdory tomu, že se vám dostane do rukou až druhý díl, bude vám jistě dobře srozumitelný a třeba i inspirací pro zakoupení dílu prvního.

orel

Zajímavostí knihy je spojení beletristického a naučného stylu. Faktická část se prolíná s vyprávěním, kdy vás bude postava doktora Porsteina doprovázet základy téměř všeho, co jste si dosud v oblasti populárně-naučné psychologie představovali. Od toho, kdo byl Gandalf (ano), až po možný průběh ischemicko-vaskulární demence.

Z mého pohledu vidím mezery v beletristické části, kdy je text, a zejména pak citace postav, místy poněkud kostrbatý, vyskytuje se časté opakování slov, málo synonym, dlouhé popisné části, mnoho frází, gradací, až teatrálnost.

„Odkud ho znám? Kde jsme se viděli? přemítal doktor Porstein. Proč ho ty oči tak přitáhly mezi stovkami jiných? Nevěděl. Jen vnímal zvláštní pocit. Nemohl se od něho a od těch očí odtrhnout. Pocity nás vždycky k něčemu vedou. Žel jim mnohdy nenasloucháme a přehlížíme je. Mohou však být králem v žebráckém hávu, kterému jsme nevěnovali pozornost. Perlou v šedé lastuře, kterou jsme přehlédli nebo si jí mezi ostatními ani nevšimli. „Madam, dovolí váš slovutný manžel, docent čekatel, abych vás cudně políbil?“ … „Ty jsi pořád stejná šprýmař, Martine,“ usmála se Marta, nechala se políbit a polibek opětovala, „jenom mi prosím tě slib, že se nikdy nezměníš.“

V jistých pasážích Orel naopak nechává krásu českého jazyka vyniknout.

„Pokud se nám podaří zahlédnout smysl našeho života, promění nás to. Budeme titíž – a přesto nezůstaneme stejní.“

Čtenáře publikace z tohoto hlediska nicméně jistě může potěšit, neboť mnoho populárně naučných i odborných témat v této oblasti pochází ze zahraničních zdrojů, a tak je třeba je číst v cizím jazyce, anebo nastudovat jejich překlad. Současně se jedná o jedno z mála pop-psychologických děl tohoto typu a o netradiční způsob zachycení informací.

Na stránkách knihy je také možno najít mnoho zajímavých filosofických úvah.

„Každý okamžik v sobě má dimenzi zisku, ztráty a možnosti poučení. Nakonec k nám přichází vše, co potřebujeme.“

Autor srozumitelně popisuje biologické, anatomické i fyziologické poznatky, vhodně je rozvádí a doplňuje obrázky a schématy. Text je tedy přehledně členěn a naučné části dokreslují románové pasáže. Fakta shrnují základní problematiku a pomáhají tak zorientovat se v úvodech do psychického a z části i fyzického zdraví. Proto primárně nedoporučuji knihu čtenářům, kteří se již o psychologii dlouhodobě zajímají. Najdete zde často parafrázované či citované pasáže z Atkinsonové a dalších „alma mater psychologie“, takže by se mohlo stát, že majorita informací pro vás nebude neznámá. Na druhou stranu je publikace jistě vhodná pro první seznámení a kontakt s duševními stavy, chorobami, jejich léčením a přístupy k nim.

C. G. Jung: Aspekty mužství

Individuace, anima, animpictureprovider (18)us, persona, archetyp,… Nejen to jsou pojmy celosvětově spojované s Carlem Gustavem Jungem. On sám se v žádném díle nezabývá pouze mužskou psychologií jako takovou, a tak se editoři jali vskutku nelehké práce – rozhodli se mužská témata v jeho dílech najít a shromáždit. Jedná se tedy o tématiku porůznu vybranou z Jungovo statí, dopisů, přednášek a rozhovorů, dle mého názoru velmi čtivou a ucelenou. Jung bývá někdy kritizován pro přílišnou abstraktnost myšlenek a složitost teorie. Aspekty mužství však přinášejí informace uchopitelnou a srozumitelnou formou.

Celý příspěvek

Kniha, která mi změnila život – Václav Hrabě: Blues pro bláznivou holku

Bylo to jako být znovlargeu poprvé zamilovaný. Hluboce a opravdově. Spadnete do toho, bezelstně. Necháváte se pohltit polibkem každé stránky, vtáhnout do děje, do myšlenek. Těšíte se a šetříte si každou stranu, která tak krásně voní tím starožitnictvím, vedle kterého bydlela babička. Nálada knihy objímá… A pak je tu ten strach – z toho, že svazek jednou skončí. Že otočíte poslední list a už Vás čekají jenom pevné desky. Zůstane ve Vaší mysli, i když už nebudete spolu?

Celý příspěvek

Robert J. Sternberg: Láska je příběh

Adam a Eva, Romeo a Julie, Henry Higginpictureproviders a Lízu Doolittleová, Brad a Angelina, Alexandr Veliký a Roxana, Alexandr Veliký a Héfaistión,… Tyto a mnoho jiných dvojic cosi spojuje – zamilujeme-li se, začínáme tvořit vlastní dějovou linku. Jedinečnou, osobitou, naší. Takovou, ve které se zas a znova bude vyjevovat (ne)jedna skutečnost, a sice, že: Láska je příběh.

Celý příspěvek

Verena Kast: Závist, žárlivost a jejich smysl

Proč je důležité dopictureprovider-11zvědět se něco o závisti, žárlivosti a jejich smyslu? Jsme těmito přirozenými emocemi obklopeni po celý život, ať už z naší strany, nebo od druhých. Nejedna závist přiměla naše předky k revoluci volající po společenské změně. Nejedna žárlivost už zničila vztah, důvěru, lásku. Jedná se o cyklické procesy, tyto pocity nás neopouštějí, a proto není od věci nad nimi zapřemýšlet a pokusit se najít smysl ve zdánlivě zcela negativních emocích. Nová kniha Vereny Kast je pro vykročení tímto směrem velmi vhodná.

Celý příspěvek