Období těhotenství je pro každou ženu jiné. Některé na něj vzpomínají jako na jedno z nejkrásnějších, jiné jej z nejrůznějších důvodů přirovnávají k procházce peklem. Kniha Co je pro mě dobré s podtitulem Rozhodování v době těhotenství a porodu si v tomto ohledu klade velmi ambiciózní cíl – být univerzálním průvodcem na této cestě nejen pro ženy a pro celou rodinu, která těhotenství společně s budoucí maminkou prožívá.

Autorka Sara Wickhamová posbírala své zkušenosti s předporodní a porodní péčí na různých kontinentech, kdy pracovala jako porodní asistentka ve Velké Británii, v USA a na Novém Zélandu. Nyní se věnuje zejména přednáškové činnosti a snaží se přinášet osvětu dulám, porodním asistentkám, ženám i jejich rodinám. Můžete ji potkat na různých online i živých seminářích, nebo si přečíst některý její článek a publikaci o těhotenství či porodní a poporodní péči.

Kniha popisuje různé momenty v období těhotenství a během porodu, kdy jsou ženy často vystaveny tomu, že musí rozhodovat o životě a zdraví sebe a svého dítěte bez toho, aby jim byly nabídnuty různé možnosti a důkladně vysvětlena všechna rizika a benefity daných intervencí. Sara se svými slovy snaží vzbudit v budoucích matkách chuť o věcech více přemýšlet a zároveň tyto racionální rozhodnutí sladit s intuicí a pocity, které aktuálně prožívají. Za sebe vnímám jako nejpřínosnější, že v knize na několika místech autorka nabízí konkrétní otázky, které by si žena měla položit, než se rozhodne. Navíc je v knize laskavým způsobem zdůrazněno, že tyto a jakékoli jiné otázky má žena právo položit komukoli, kdo do péče o ni a její nenarozené dítě zasahuje. Zároveň bych chtěla také ocenit příklady z praxe, které autorka nabízí v závěru knihy a které ilustrují, že každá žena má právo na svobodnou volbu i to, že se někdo postaví proti běžnému proudu a respektuje své pocity, neznamená nutně katastrofu. 

Přestože to v knize není nikde explicitně napsáno a autorka opakovaně zdůrazňuje důležitost svobody v rozhodování, zůstává ve mně po přečtení knihy dojem, že tou „správnou cestou“ je dle ní porod mimo nemocniční zařízení a žádné lékařské zákroky, pokud to není nezbytně nutné. Chvílemi jsem až měla dojem, že autorka ve víře v to, že tělo a intuice dobře vědí, co dělají, podceňuje rizika, která sice nastanou pouze v malém množství případů, důsledky však bývají o to tragičtější. Doporučila bych tedy knihu spíše alternativně smýšlejícím lidem, kterým je tento způsob uvažování blízký. Dalším limitem této knihy je podle mého názoru odtrženost od české praxe a českého porodnického prostředí. Velmi bych ocenila, kdyby zároveň s překladem vyšly v knize například komentáře vztahující tuto problematiku k běžné praxi na gynekologických a porodnických pracovištích u nás.

Kniha Co je pro mě dobré: Rozhodování v době těhotenství a porodu nepatří mezi nejčtivější knihy, které jsem o této problematice měla v ruce. Je na ní však sympatické to, s jakou laskavou péčí přistupuje autorka ke svým čtenářkám a budoucím maminkám. Jako nejpřínosnější vnímám to, že se snaží v tomto nelehkém období myslet tak trochu „za ně“ a navést je na kritický způsob přemýšlení a na lepší vnímání svého těla a svých potřeb. Konzervativněji uvažujícím lidem může způsob, jakým autorka píše, trochu vadit. Zároveň věřím, že si kniha najde místo v knihovnách těch, kteří potřebují na své cestě plánování rodiny trošku navést a podpořit sebevědomí a víru v to, že každá žena má právo rozhodovat sama o sobě a ne jen slepě podléhat názorům autorit.