Kráčíme po lesní cestě. Kolem se tyčí stromy a svými větvemi částečně zakrývají oblohu, ale sem tam si najde cestu sluneční paprsek, který vytváří v zeleni nádhernou hru světla a stínu. Je tu ticho a klid. Pod nohama šustí listí zbarvené všemi barvami podzimu a občasný zpěv ptáků v korunách stromů připomíná, že všude kolem nás si vše žije vlastním životem. Přicházíme společně ke křižovatce. Není potřeba říct tu otázku nahlas, čekám na rozhodnutí, kudy povedou naše další kroky. 

I takto může vypadat terapeutické setkání. Říkáte si, že terapie přece probíhají v místnosti se dvěma křesly a nebo pohovkou? Adam Táborský, psycholog v Psychiatrické nemocnici v Bohnicích a Centru krizové intervence se ve své knize Terapie mezi stromy snaží ukazat, že to nemusí být pravda. Doba covidu, kdy většina populace byla doslova zavřená mezi čtyřmi stěnami a terapeuti nemohli vykonávat své zaměstnání, byla pro rozkvět venkovní terapie jako stvořená a zájem o ni stále vzrůstá. Autor ale poukazuje na to, že tradice lesní terapie je mnohem delší. Odkazuje se také na mnohé výzkumy, které se tímto tématem zabývají, a popisuje rozdíly mezi ekoterapií, zahradní terapií, eko-arteterapií a lesní terapií. Díky tomu si čtenář – terapeut může rozšířit obzory a vybrat pro své klienty to, co by jim nejvíce vyhovovalo. Zároveň je-li čtenářem klient, může díky tomu lépe vybrat, o který typ služby by měl největší zájem. Množství teoretických informací zejména v začátku knihy však trochu znesnadňuje čtení a pro některé čtenáře může být obtížné se těmito úseky prokousat.

Kniha na mnoha místech připomíná to, že příroda sama o sobě má obrovský terapeutický potenciál. Zároveň nedílnou součástí venkovní terapie je pohyb. Terapeut může využít oboje jako nekonečný zdroj metafor a přirovnání, které nabídne klientovi a společně je spolu mohou rozkrývat a objevovat další. Kromě tohoto poetického rozměru nabízí kniha i zamyšlení nad praktickými otázkami, jako je pojištění, počet a frekvence setkání, ale také počásí a nárok na fyzickou a psychickou stránku jak klienta, tak i terapeuta. Text zahrnuje také mnohé inspirativní kazuistické ukázky toho, jak může práce s klientem v přírodě vypadat a jak může léčebný potenciál okolního světa klient využít pro práci na svých tématech.

V poslední části kniha nabízí cvičení určená jednotlivcům i skupinkám, která mohou terapeuti při práci se svými klienty využít při různých příležitostech. Cvičení vycházejí z mindfulness a relaxačních technik a využívají přírodu, ať už metaforicky jako představu, nebo ve skutečnosti jako prostředek pro uzemění a zklidnění. 

Zároveň s tím, jak se objevují nové technologie a komunikace mezi lidmi probíhá z velké části skrz obrazovky nebo sluchátka, zájem o návrat k přírodě roste. Lidé hledají v uspěchaném životě klid a příroda ho dokáže nabídnout. Kniha Terapie mezi stromy může být skvělým průvodcem pro terapeuty, kteří hledají alternativu ke klasickému uspořádání terapeutických setkání a chtějí svým klientům nabídnout nové možnosti. Může být ale také být rádcem pro všechny, kteří hledají ve svém životě nové zdroje a hledají inspiraci, jak využít přírodu a její léčivý potenciál.