Můj vztah s knihami Torey L. Hayden je komplikovaný. Po každé z vydaných knih toužím, jednotlivé řádky stránek hltám, střídají se ve mně pocity radosti z inspirace a zvědavost, ale taky pochybnosti o etičnosti a profesionalitě stran přístupu autorky k psychoterapii a zlost nad tím, že se mnohdy zdá, že svým klientům ne vždy naslouchá na úkor snahy vnutit jim svůj přístup. V každém případě, patříte-li mezi fanoušky beletristických knih založených na skutečných příbězích terapeutické práce s klienty, knihy Torey Hayden by Vaší pozornosti neměly uniknout.

Torey Hayden pracuje coby speciální pedagožka a rodinná terapeutka ve Velké Británii. Její nejnovější kniha Přehlížená holka stejně jako předchozí bestsellery nabízí skutečný příběh o práci autorky s dívkou označovanou jako dítě s poruchami chování. 

Přehlížená holka (v originále “The Invisible Girl: The True Story of an Unheard Voice”)  je čtrnáctiletá Eloise, která se za svůj krátký život stala obětí týrání, zanedbávání i sexuálního zneužívání. Hlavní hrdinka knihy, Eloise, vyhledá pomoc Torey Hayden poté, co je přesunuta z několikáté pěstounské rodiny mj. pro stalking jedné z dcer pěstounů. Takový příběh čtenáře vtáhne sám o sobě, kdo by nechtěl vědět, jak náctiletá dívka dokázala takovou nepřízeň přežít a dokonce si dojít říct o podporu a pomoc. V kombinaci se stylem psaní autorky, která Vás dokáže udržet v napětí od začátku do konce, pak máte recept na knížku, kterou zhltnete za den, maximálně za dva (podle toho, jak dlouhé pauzy Vám dopřejí každodenní povinnosti, které budete chtít odsunout stranou, abyste zjistili, jak to s Eloise dopadne).

V nejnovější knize terapeutka odhaluje několik poměrně intimních záležitostí ze svého dětství a dospívání, které zřejmě velmi ovlivnily její další profesní směřování. Čtrnáctileté Eloise například popisuje svůj vlastní bohatě propracovaný fantazijní svět, který jí pomohl překonat zatěžující rodinné nastavení a doplňuje, jak to, co z ní dělalo divné dítě, nyní využívá pro své psaní: “Mám v hlavě všechny smysly, jako je mám tady, takže to zapisuju na papír, aby to bylo skutečné”, říká. A opravdu, romány autorky umí čtenáře strhnout, chytit za srdce a bývají nabité mj. tvořivými imaginativními technikami z oblasti mindfulness či práce s tělem a relaxací.

Silnou stránkou Torey Haden bezesporu je, že i komplexní problematiku dokáže popsat jednoduchým, čtivým, odborné i laické veřejnosti přístupným způsobem. Sama působím coby psycholog pracující s dětmi a tak vždy ocením, když má jiný z kolegů tolik kuráže, otevřenosti a literárního nadání napsat knihu o své práci s klienty. 

K řešení řady situací mám výhrady. Nechci prozrazovat děj a tak nabídnu pár vybraných situací (odstavec lze přeskočit, chcete-li ke knize později přijít jako nepopsaná deska). Třeba když při prvním setkání s rozrušenou čtrnáctiletou Eloise najde Torey v její kabelce takové množství léků, které by bohatě stačilo na naplánované smrtelné předávkování se, přesto ji přes jasně nedobré rozpoložení nechá odejít mimo dohled, na toaletu, v situaci, kdy se nabízí, že je Eloise zklamaná a chce jednoduše prchnout. Nebo také když dívka nereaguje dle představ na připravené KBT techniky, napadne autorku, že téhle dívce s hutnou náloží těžkostí z minulosti svěří náročnou funkci spočívající v asistování mentálně postiženým dětem. Jakmile dojde k podezření, že Eloise v nepozorované chvíli ublížila jednomu z dětí, končí to pro ni neskutečnou náloží od dospelých a pořádně prekérní situací, traumatizovaná dívka zažívá opětovně odvržení.

Asi spousta z nás terapeutů se někdy nechá unést představou o genialitě vlastních myšlenek a nápadů, které se snažíme prosadit pracovní alianci s klientem navzdory. Když ovšem Eloise skončí opakovaně po takových zásazích terapeutky v izolaci pro záchvaty sebedestruktivního zoufalství, nabízí se otázka, zda by nebylo lepší naslouchat tomu, co klientka vlastně říká. A mně přišlo, že se Eloise fakt snažila mluvit jasně.

Z výčtu mých výhrad k řešení některých situací by se mohlo zdát, že se mi kniha nelíbila. Opak je pravdou. Co by to bylo za román, který by ve čtenáři nevyvolal celou směs pocitů a myšlenek. Přehlíženou holku jsem zhltla za jediný (pracovní) den a rozhodně ji doporučuji k přečtení. Uděláte si vlastní názor na to, čím se nechat inspirovat, čím ne, a čtení si užijete. Myslím, že knihy od Torey Hayden mohou být inspirativní jak pro profesionály, kteří chtějí nahlédnout kolegovi pod pracovní pokličku, tak i laiky, které zajímá prostředí práce s odvrhovanými dětmi.