Archiv štítku: děti

Mindfulness u dětí a dospívajících: 154 technik a aktivit

Poslední dobou se téma mindfulness objevuje stále s větší frekvencí v laické i odborné komunitě. Na pohled velmi přitažlivé téma tak láká se v hektické době zastavit a být všímavý. Debra Burdick má více jak 25 let praxe, během které pracovala na vlastním přístupu k mindfulness technikám. V čem je její kniha unikátní? Zejména je velmi praktická, založená na vědeckých faktech a hlavně – je věnována dětem a dospívajícím. Vznikla tak ucelená sbírka možností, dalo by se říci kuchařka, díky které je možné v dětech pěstovat všímavý postoj k sobě i světu okolo.

Kniha dělená do pěti základních částí obsahuje celkem 27 kapitol. Na začátek je tak vhodné ocenit strukturu a návaznost, kterou do psaní autorka protkala. Každá kapitola začíná stručným přehledem všech nástrojů, které jsou představeny. Jednotlivé nástroje – kterých je v součtu více jak 150 – jsou doplněny pracovními listy, ve kterých není příliš textu, jsou zde jasné instrukce, co dělat během cvičení, příp. jsou doplněny fotografiemi či obrázky.

Zdroj: Nakladatelství Grada

Zdroj: Nakladatelství Grada

První část je věnována úvodu, ve kterém autorka představuje přínosy mindfulness, mezi které patří např. zlepšení ovládání emocí, zvýšení sebevědomí, snížení úzkosti a zlepšení deprese, snížení výskytu chování souvisejícího s ADHD a mnoho dalšího. Autorka se ve své knize snaží vybudovat u dětí a dospívajících takové nástroje, aby sami byli schopni techniky mindfulness používat doma.

Ve druhé části jsou představeny nástroje k začlenění mindfulness do praxe. Zohledněna je i otázka vývojové a kognitivně úrovně (např. co je vhodné pro dítě ve čtyřech letech a co pro dítě ve 12 letech). Autorka popisuje, jak přizpůsobit techniky mindfulness pro děti a dospívající a jak jim koncept všímavosti vysvětlit, k čemuž často nabádá hravou formou. Cílem knihy je, aby se děti a dospívající naučili více uvědomovat sami sebe, zvláštní prostor tedy autorka věnuje technikám vhodným pro domácí prostředí.

Zdroj: Nakladatelství Grada

Zdroj: Nakladatelství Grada

S metodami pro výuku konkrétních technik mindfulness je čtenář seznámen ve třetí části, která skýtá téma všímavosti v dechu, přítomném okamžiku, naslouchání, pozorování, ochutnávání, pohybu, ale i hlubšího uvědomování emocí, těla, vztahů a dalších oblastí. Každý nástroj a metoda ve svém popisu obsahuje základní informace, konkrétní postup a zpětnou vazbu – tedy to, kam je možné se ubírat s následnou diskusí, aby byla technika adekvátně reflektovaná a dokončená. Některé metody jsou doplněné také příklady z praxe.

Čtvrtá část se obdobně jako předchozí část věnuje nástrojům k používání mindfulness, tentokrát však u konkrétních poruch. Zde se projevuje autorčina velká zkušenost, neboť prostor je věnován poruchám nálady, ADHD, autismu, stresu a somatickým onemocněním (včetně chronické bolesti či poruchám spánku). Poslední část pak předkládá nástroje, kterými je možné sledovat pokrok, což může být užitečný nástroj zejména v klinickém prostředí.

Kniha je psaná lehkým, srozumitelným jazykem. Lze jí v podstatě otevřít na kterékoli stránce a nechat se inspirovat či vyhledat v konkrétním přehledu právě potřebné. Knihu lze doporučit pracovníkům v pomáhajících profesích, ale i rodičům či učitelům, kteří by rádi podpořili duševní zdraví a psychickou pohodu svých dětí a žáků.

Maria Montessori: Londýnské přednášky

Maria Montessori (1870 – 1952) na podzim roku 1946 v Londýně prováděla na výcvikovém kurzu učitele přístupy ke vzdělávání dětí, ve kterých spatřovala naději budoucnosti celého lidského společenství. Autorka přednášek obrací svoji víru k dětem, v době, ve které předchozí vzdělávací a výchovné snahy o vytvoření celospolečenského míru selhaly vlivem světových válek.

Předkládaná kniha je souhrnem celkem třiceti přednášek, které Maria Montessori vystavěla na základě svojí celoživotní zkušenosti získané z různých koutů celého světa. Z jednotlivých kapitol je patrný jasně vymezený názor na důležitost vzdělávání dětí s ohledem na jejich přirozený vývoj a povzbuzení vlastní činnosti dítěte na cestě za rozvojem jeho velikosti.

Sama autorka v prvních kapitolách klade důraz na vědecké metody vzdělávání, které mají být v základu vzdělávacího systému. Maria Montessori se úzce vymezuje proti předem daným osnovám, dle kterých mají být děti vzdělávány a podporuje pedagogy v odhalování potřeb samotného dítěte, které je samo připraveno k objevování světa. Vychází tak z mnohaletých pozorování psychosociálního vývoje samotných dětí. Sama Maria Montessori se klonila k označení tohoto přístupu jako Metody dítěte, protože je to právě dítě, od kterého se odvíjí naše vzdělávací kroky. Kniha tímto předpokladem povzbuzuje k odhození základních předsudků, které máme spojeny s jasně daným kurikulem vzdělávání (možná až s podivem, jak aktuálně tato slova zní i v současné diskuzi o reformách vzdělávání).

V obsahu knihy jsou názvy jednotlivých přednášek uvedeny stručnou anotací. V knize nacházíme i kopii úvodu brožury, která blíže představuje kurz, na kterém dané přednášky zazněly. Obsahuje mimo jiné i poznámku, že účastníci mají tu výsadu být osobně seznámeni s Marií Montessori, což jim budou ostatní závidět – i když záznam přednášek je pouze na papíře, je možné se alespoň této výsadě přiblížit a ponořit se do základních myšlenek vzdělávacího přístupu, který je živý i po tak dlouhé době.

Předkládaný titul je čtivý, čtenář se dobře orientuje v základních myšlenkových pochodech, je vtažen do úvah autorky textů. Teoretická část, která seznamuje se základními východisky ke vzdělávání a podpoře dětí, je doplněna o praktické ukázky přístupu k dětem s podrobným vysvětlením jejich cíle.

Knihu ocení především pedagogové, ale i další zájemci o rozvoj a podporu dětí v jejich samostatném vývoji.

Zvuky probouzení

Autismus – jedna z nejčastěji propíraných diagnóz na veřejnosti. Většina z nás si v hlavě jistě dokáže udělat obrázek, jak daný jedinec vypadá. Co naplat, že autismus je již zastaralý termín a odborná veřejnost hovoří o poruše autistického spektra. Je to právě to spektrum, tedy šíře, v jaké se může projevovat ve společnosti. Tím je definován/rozostřen i pohled společnosti, jak se na toto onemocnění/poruchu dívá. Zvuky probouzení jsou sondou do života jedné rodiny, která zažívá výchovu nízkofunkční autistické dívky.

Petr a Petra Třešňákovi jsou manželé, kteří ve společné domácnosti vychovávají tři dívky, z toho nejmladší Dorotka je postižena nízkofunkčním autismem. Petr Třešňák je uznávaný novinář, toho času působící v redakci časopisu Respekt. Jeho články se zabývají sociálně-zdravotní problematikou. Je držitelem mnoha ocenění, mimo jiné i cenou Ferdinanda Peroutky. Petra Třešňáková působí jako psychoterapeutka a krizová interventka. Společně stojí za vznikem projektu Děti úplňku a homesharing.

To, co se autorům v této publikaci povedlo, je něco neobvyklého. Kniha by se dala označit za sebrané spisy jedné rodiny, aneb jak přišli k prozření díky autistickému dítěti. Autoři se v průběhu vyprávění střídají a navzájem doplňují. Z hlediska časového horizontu je to retrospektivní vyprávění o soužití. Od prvních řádků je čtenář do díla tak ponořen, že není schopen odejít někam jinam. Celek je jako smutná melodie, která vidí lehké světlo na konci tunelu v podobě smíření. Je znát, že autorem je novinář, který má cit pro češtinu a jazykovou skladbu. S jakou sílou popisuje své i manželčiny pocity během péče o dceru je dechberoucí a nemožné odtrhnutí od četby.

V celku popisují, jak se celá situace podepsala na rodinném chodu, a také co to přináší do budoucího života jim a dalším rodinám s autistickým dítětem – práce s asistenty, terapeuty a učiteli, využití neziskových organizací atd. Jako velmi symbolické považuji i výběr barev na obálce a některých pasážích knihy – jsou modré – barva autismu.

Celá kniha je o nepodlehnutí beznaději, ale nalezení smyslu své existence. Nikdo neřekl, že život je lehký, ale život s autisty (ale nejen s nimi – i jedinci se speciálními potřebami) je trnitý.  Dle příběhu manželů Třeštíkových je každá rána posilňující, neboť po noci vždy přijde ráno, a je nutné opět žít. Knihu ať si přečte každý, komu je problematika blízká, nebo i vzdálená, protože si v ní najde něco pro sebe, protože zastavení a zamyšlení se nad svým životem je schopnost a dovednost každého z nás.

ABA pro děti s autismem: Otázky a odpovědi

Jak pracovat s autisty? Jak je podpořit v dalším vývoji, aby v budoucnu byli co nejvíce soběstační? Určitě jakožto rodiče či pedagogové jste se setkali s otázkou, co je to vlastně ABA? V překladu aplikovaná behaviorální analýza. Pro ty z vás, které to také vyděsilo, a nejste si jisti, zda právě tato kniha je vhodná pro vás,  vězte: „Jde o terapii, která se zaměřuje na změnu chování, jež je sociálně významné, čímž se zlepší kvalita jedince a okolí, které s ním spolupracuje.

Autorem knihy je Elle Olivie Johnson – speciální pedagožka, pracující zejména s autistickými dětmi. Věnuje se ABA jak v individuální, tak ve skupinové formě. Během své praxe vytvořila mnoho terapeutických intervencí vystavěné přímo pro dané dítě. Zároveň pracuje jako školitelka pro rodiče i profesionály v této oblasti.

Z hlediska autorčina působení lze tedy jasně vygenerovat pro koho je kniha určena – rodiče, odborníky, zkrátka pro širokou veřejnost, kterou problematika autismu zajímá. Ti jistě ocení, že kniha je psaná ve formě otázek a odpovědí. Je zde jasně představeno, co v následujících odstavcích je napsáno, a čtenář si tak může vybrat přímo úsek, který ho zajímá, což je v dnešní uspěchané době velmi dobrá a rychlá pomůcka. Přejít rovnou k věci a nezabírat se zbytečnou omáčkou.

Zdroj: Nakladatelství Portál

Zdroj: Nakladatelství Portál

Kladně hodnotím i jednoduchý styl jazyka, kterému čtenáři snadno porozumí. Na rozdíl od jiných odborných knih nabízí příklady pro snadné pochopení a uchopení problému. Dalším povzbuzujícím faktorem při četbě jsou kazuistiky, na kterých autorka ilustruje aplikaci ABA. Celku dodávají jasnost a srozumitelnost.

Zdroj: Nakladatelství Portál

Zdroj: Nakladatelství Portál

Obsahově jde od povrchu až ke kořenům. Tedy seznámení se s domácím ABA programem, kdo ho zajišťuje, jakým způsobem funguje, probíhá atd. V druhé části je čtenář seznámen se samotným programem a terminologií. V posledním úseku se autorka zabývá výhledem do budoucnosti – jak se potkávat s lidmi, kteří mají podobné těžkosti/problémy jako já; jaké pokroky lze u dítěte očekávat, jak dlouho ABA program obvykle trvá, co na něj navazuje atd.

Zejména rodiče jistě ocení i stránku, kde jsou vyjmenované přímo organizace, které mají zkušenosti s autismem i ABA, a na které se mohou dále obrátit. Nicméně široká veřejnost se zde může seznámit se samotnou problematikou, případně najít možnost, jak rodinám s autismem pomoci, či se v ABA vzdělávat.

Každého rodiče autistického dítěte, nebo laika z veřejnosti, který se o problematiku pouze zajímá, jistě tato útlá knížečka potěší, neboť zde najde odpovědi na svoje otázky, a pokud ne, tak jistě odkáže, kde je hledat, případně kde se dovzdělávat. Krátké odstavečky neodrazují od četby, a navíc pilného čtenáře, který čte knihu od začátku do konce, nutí mít rozsvícenou lampičku, a prolouskávat se touto problematikou na jeden zátah. Zároveň zapálený uživatel této knihy jistě využije i její dlouhodobý charakter, protože není vhodná pouze na začátek, ale myslí na celý terapeutický proces, takže v každém časovém úseku zde každý najde odpověď na svoji otázku.

Jak se dostat z maléru: Občanskoprávní průvodce pro děti od 8 let

„Kniha je určena všem (zodpovědným) občanům od 8 do 100 let.“

Takto autorka, Petra Štarková, představuje svou novou knihu a nelze s ní než souhlasit. Kniha je plná informací o institucích, zákonech a pravidlech ve společnosti, jejichž znalost je pro dospělého možná samozřejmá, ale nelze pochybovat o tom, že by měla být všeobecná. Cílem knihy je oslovit především školáky, ale i podpořit jejich rodiče a učitele, aby nepodceňovali vzdělávání dětí v občanské a finanční gramotnosti.

Oficiální podtitul, který si přečtete na obálce knihy, slibuje, že se jedná o občanskoprávního průvodce – nenechte se tím odradit či zmást. Kniha se nesnaží převyprávět občanský zákoník pro děti, místo toho se hravě a nenásilně věnuje problematice financí a dluhů, sociálních dávek a sociálních služeb, bydlení, ale i závažnějším tématům jako je fungování police a trestního řízení.

Zdroj: Nakladatelství Portál

Zdroj: Nakladatelství Portál

Spojovacím článkem celé knihy je příběh tří kamarádů, kteří se svojí vlastní nevědomostí dostali do problémů. Problémy však nemíjí ani dospělé v jejich okolí. Příběh je přehledně doplněn základními faktickými informacemi, které jsou podány stručně a srozumitelně. Kniha ale není jen o čtení a snaží se čtenáře zapojit více – každá kapitola je doplněna otázkami k zamyšlení i tipy na různé aktivity, které je možné si vyzkoušet, a to buď na stránkách knížky, na internetu, či ve škole, stejně tak zde naleznete odkazy na další zajímavé knihy a seriály. Z mého pohledu (nejen) tímto kniha reaguje na realitu dnešních dětí, která se často odehrává v online prostoru a poukazuje na to, že i tento prostor je možné využít k dalšímu vzdělávání a rozvoji.

Text knihy je tímto přirozeně členěn tak, aby ani malého čtenáře nenudil. Ze stejného důvodu je doplněn i o spoustu pěkných a jednoduchých ilustrací. Pro mě osobně jsou nejslabší stránkou knihy vtipy, které sice vždy tematicky navazují na příslušnou kapitolu, ale donutily mě se zamyslet nad vlastním smyslem pro humor, neboť jsem se u žádného z nich nezasmála. Nelze však vyloučit, že přístup dítěte i k této části knihy bude odlišný.

Kniha směřuje děti k citlivému přístupu k ostatním lidem, šetrnosti, skromnosti a má potenciál rozvíjet empatii a solidaritu k druhým. Citlivě přistupuje i k tématu trestné činnosti, kdy otevřeným způsobem vysvětluje, že pachatel trestné činnosti nemusí být zlý člověk, ale může se jednat o člověka, který udělal chybu či o člověka v nouzi.

Zdroj: Nakladatelství Portál

Zdroj: Nakladatelství Portál

Knihu bych doporučila všem, kteří chtějí děti seznámit s fungováním státu a společnosti a věřím, že především pro učitele se může jednat o cennou pomůcku k výuce, a to vzhledem k praktickým tipům, jak výuku obohatit o různé hry, či zkušenosti (např. návštěva soudního jednání), které třeba vzbudí větší zájem mladé generace o státní zřízení a podpoří jejich důvěru v instituce.

Pozn.: Na str. 58 je uvedené „existenční a hmotné minimum“, jedná se ale správně o „existenční a životní minimum“, které je vyplácené v rámci dávek pomoci v hmotné nouzi a na str. 82 a 88 jsou uvedené „veřejně prospěšné práce“ jako forma trestu (správně se jedná o obecně prospěšné práce).

Chyba není konec světa

Udělal/a jsi někdy nějakou chybu? Vsadím se, že ano, každý občas chyby dělá, ať chce nebo ne. Dospělí se s tím většinou zvládnou velmi brzy poprat a chybu hodit za hlavu, nebo ji jednoduše napravit. Pro malé dítě to ale může být jiné, mnohem těžší. A přesně proto je tu kniha Chyba není konec světa od autorů Kimberly F. Taylorové a Erica Brauna.

Kimberly F. Taylorová je autorkou velkého množství populárně-naučných knih pro děti, které se zaměřují na důležitá témata, na něž mohou děti během svého vývoje narazit, jsou to např. šikana, rodinné problémy, potíže s přáteli; ale také děti učí, jak zacházet s penězi, jak řešit konflikty nebo právě, jak přijímat a napravovat chyby.

Eric Braun je taktéž autorem mnoha populárně-naučných knih pro děti a mládež, mezi témata, kterými se zabývá, patří např. sport, finanční gramotnost nebo přežití v divočině. Oba autoři i jejich knihy jsou známí především v USA, u nás jim vychází první kniha.

Kniha Chyba není konec světa je rozdělená do 7 kapitol. Již v úvodu autoři zdůrazňují, že dělat chyby je nutné, díky chybám se člověk učí a roste. Když si dítě knihu přečte, neznamená to, že chyby přestane dělat, ale mělo by se naučit, jak se ke svým chybám přiznat a jak je napravit, popřípadě se z nich poučit.

Zdroj: Nakladatelství Portál

Zdroj: Nakladatelství Portál

V první kapitole se dítě dozvídá, jaké všechny pocity on i ostatní mohou cítit poté, co chybu udělají, ale nejen to, zjistí, že pocity mohou být dále provázeny různými negativními myšlenkami a mohou se projevit i na těle (zvednutí žaludku, třesení, pocení…). Na názorných příkladech jsou chyby rozděleny do dvou kategorií – na chyby bezděčné (které vznikají omylem, nedopatřením) a záměrné (např. lhaní, vyhýbání se odpovědnosti). Jsou zde vysvětlené také důvody, proč lidé vlastně záměrně chybují nebo lžou, co jim to může přinést dobrého. Další kapitoly jsou zaměřené na přiznání se ke svým chybám a na jejich napravování. Dítěti jsou na krátkých příbězích ukazovány možné formulace, způsoby omluvy a možnosti řešení různých chyb.

Zdroj: Nakladatelství Portál

Zdroj: Nakladatelství Portál

Jedna kapitolka je věnována pojmu perfekcionismus, který s chybami nesporně souvisí. Nedělat chyby a být vždy úspěšný a dokonalý je sice moc pěkná představa, ale co vše může stát za tím? Perfekcionismus může připravit o schopnost bavit se, radovat se ze samotné činnosti, a ne jen z jejího výsledku nebo ohodnocení, může dítě nutit stanovovat si nízké cíle, aby předcházelo selhání. Může zvýšit pocit vlastní neschopnosti a zintenzivnit sebekritiku. Tipy a rady, jak nebýt perfekcionistou a umět si dovolit udělat pár chyb, dítě v knize najde.

Celá kniha je krásně barevná, obrázky jsou velmi pěkné a vtipné, objevuje se zde i několik jednoduchých testů, které si může dítě udělat. Textu není mnoho, je srozumitelný, pro děti lehce pochopitelný. Kniha je vhodná pro všechny děti školního věku, které občas tápou, jak své chyby mohou napravit, donekonečna si je vyčítají nebo se dokonce bojí jakoukoliv chybu udělat.

Zdroj: Nakladatelství Portál

Zdroj: Nakladatelství Portál

Autoři nezapomínají ani na rodiče a učitele, kterým na konci knihy věnují dvoustranu s radami, jak k chybám svých dětí a žáků přistupovat a jak jim být v takových chvílích vzorem a pevnou oporou. Nechybí ani tipy na další knížky, které mohou být dětem užitečné při řešení dalších nesnází.

100 nejlepších her z celého světa pro interkulturní učení

Zahrát si na sto různých her a při tom se stát lepším světoobčanem? Ano – díky nové knize Wilmy Osuji. Cílem knihy je učit děti a kohokoliv, kdo si rád hraje, jak jednat s lidmi s odlišnou kulturou.

Autorka předkládá způsob, jak k tomuto cíli dojít, a to díky pestré nabídce her pro různě staré děti, které nabízejí prožitky, chování i vnímání lidí různých kultur, které podporují empatii a důvěru, a které skýtají možnost naučit se slova v cizích řečech.

Kniha obsahuje 100 her rozdělených do 10 částí (kapitol) vždy po 10 hrách podle schopnosti či kvality, jež dané hry u dětí rozvíjí (př. zvídavost, cizí řeči, kulturní podobnosti a odlišnosti, empatie, důvěra a pocit sounáležitosti…) anebo dle oblasti a země původu her (Evropa, Blízký a Střední východ, Asie a Austrálie, Afrika a Amerika).

Ocení ji zejména lidé pracující s kolektivy – například ve třídách, vrstevnických skupinách, či volnočasových centrech. Myslím, že motivací k užití her z této knihy bude primárně multikulturní skupina dětí, nicméně věřím, že se v rámci obohacení a probuzení vnímavosti a zvědavosti o jiných kulturách dá kniha použít i ve skupině homogenní.

Mou národní pýchu potěšila přítomnost hry z České republiky, a to „opičí dráha naslepo“. Nutno podotknout, že můžeme být hrdí právem, neb mnoho větších zemí své herní zastoupení nemělo. Autorka pochází z Německa, přesto je rozložení her ze všech částí světa rovnoměrné. Mnoho her uvedených u jiných zemí známe i v naší domovině, například dánskou hru „Rybářko, jak přejdu přes moře?,“ kterou hrajeme u nás v jednodušší formě jako „Rybičky, rybičky, rybáři jedou; a polské hry „Buchy, buchy, brambory,“ a „Baba Jaga“, které u nás známe jako „Meleme, meleme kávu“ a „Cukr, káva, limonáda,…“

Zdroj: Nakladatelství Portál

Zdroj: Nakladatelství Portál

Mně osobně nejvíce zaujaly hry „Porashippa“ z Finska – hra na honěnou odehrávající se na schodech, kdy bezpečný „domeček“ představují oba konce schodiště a stejný schod, na němž stojí ten, který chytá.

Díky knize jsem si připomněla legračně znějící hru, kterou jsem poznala při svém studijním pobytu v Nizozemsku a to hru „Spijkerpoepen“. Autorka zamlčela doslovný překlad této hry – „defekace hřebíku“ 😊 Každý hráč dostane provázek kolem boků dosahující pod hýždě, na něž se připevní hřebík; a prázdnou lahev bez uzávěru. Úkolem je se co nejrychleji trefit hřebíkem do lahve.

Při čtení jsem si kladla otázku, jakými způsoby autorka vybrané hry vyhledávala a podle čeho u her s označenou zemí původu určovala, že jde o hru vskutku prapůvodně vymyšlenou pouze a jen v dané zemi. Tyto informace jsem v knize nenalezla. Také jsem neporozuměla účelu kapitoly her s názvem „hry z různých zemí“, které by mohly být zařazeny do pozdějších kapitol přímo podle daných kontinentů a oblastí. Jediný důvod, který mě napadl, byl ten, že by se narušilo pravidelné rozložení 10 her v 10 kapitolách.

Ačkoliv jsou některé hry určené pro velmi malé děti (od 18 měsíců) a zbylé pro děti starší, představuji si, že i dospělí by si některé jistě rádi zahráli. Tím by rozpohybovali svá přesezená těla a uspokojili svou potřebu soutěžit (a vyhrávat) anebo by mírumilovně rozvíjeli spolupráci při hrách, kde není poraženého. Zkusme to.

44 aktivit pro děti s ADHD: Podpora sebedůvěry, sociálních dovedností a sebekontroly

Kniha aktivit pro děti s ADHD představuje nabídku praktických činností, které mohou být nápomocné při zvládání impulzivních projevů a podporovat zlepšování koncentrace pozornosti. Cvičení dále mohou dítěti pomoci na cestě ke kladnému a stabilnímu sebepojetí a být průvodcem v navazování vztahů s ostatními vrstevníky.

Kniha je výčtem základních hravých cvičení, které jsou strukturované do čtyř hlavních oblastí, do kterých symptomy ADHD mohou zasahovat.

První z oblastí se týká práce se sebekontrolou, na tuto kapitolu navazují cvičení zaměřená na zvládání nároků školního prostředí. Druhá část knihy se zabývá problematikou navazování vztahů s vrstevníky, na kterou navazuje kapitola o vlastním kladném sebepojetí a základní tipy, které mohou napomoci lepšímu pocitu o sobě samém.

Jednotlivé kapitoly jsou uvedeny informací, v čem dítěti může cvičení pomoci, následuje ilustrativní příběh a poté je uvedeno samotné zadání úkolu. Cvičení obsahuje většinou krátké zamyšlení nad vybraným problémem, se kterými se děti s ADHD mohou setkávat a úkol, který má dítě splnit – úkoly se od sebe liší, většinou jsou interaktivní (obsahují například obrázky, vystřihovánky, nápomocné tabulky), mohou zahrnovat i spolupráci rodičů, kteří by měli být dítěti laskavým průvodcem a oporou při procházení úkolů. Starší děti se v úkolech budou umět samy orientovat, u mladších mohou nápady z knihy využít rodiče a hravou formou je předat dítěti.

Zdroj: Nakladatelství Portál

Zdroj: Nakladatelství Portál

V úvodu každého cvičení kniha postihuje jednoduchou formou podstatu problému, se kterým se dítě, případně jeho rodiče mohou setkávat. Vytváří tak konkrétní obraz toho, co se v dětech s diagnostikovaným ADHD může odehrávat, co řeší, v čem potřebují podporu, ale především, co může dítě samo udělat pro to, aby se mu dařilo lépe vyrovnávat se s požadavky okolního prostředí.

Zdroj: Nakladatelství Portál

Zdroj: Nakladatelství Portál

Knihu ocení především rodiče dětí s ADHD, ale i samotné děti, může se také stát oporou probíhající terapie pro psychoterapeuty. Psaná cvičení mohou využít i učitelé či odborní asistenti ve škole, kteří mají ve škole žáka s touto problematikou.

Síla nevysloveného: Příběhy z psychoterapie dětí a dospívajících

Po knížce s názvem Síla nevysloveného – Příběhy z psychoterapie dětí a dospívajících jsem sáhla ve snaze rozšířit si jako psycholožka obzory v oblasti dětské psychoterapie. Publikace mě však k mému překvapení oslovila na několika úrovních. Prakticky hned po přečtení prvních stránek jsem si začala uvědomovat, že její četbu nebudu řadit pouze do kolonky “profesionální růst”, ale vrátím se k ní i v čase vyčleněném na zábavu. Příběhy, které autor otevírá, rozmotává a proplétá jako pět různě barevných vláken, mě totiž pohltily a dojaly i (nebo možná především) na osobní úrovni.

Autorem publikace je Mudr. Peter Pöthe, psychiatr a psychoterapeut působící v Praze. Je autorem mnoha odborných článků a monografií. Mezi nimi jsou například: Dítě v ohrožení nebo Emoční poruchy v dětství a dospívání. Věnuje se psychoterapii dětí a dospívajících, jezdí pomáhat traumatizovaným dětem a rodičům do uprchlických táborů, přednáší na konferencích, organizuje a vede výcvik dětské psychoterapie atd.

V této knize se mu podařilo docílit zdařilého spojení poutavého a poučného. Vyprávění jednotlivých osudů je takřka beletristické. Čtenář se zřídkakdy dozví o jednom charakteru více informací najednou, podobně jako v psychoterapii, hodilo by se možná dodat. S koncem popisu každého sezení se vyprávění přesune k dalšímu příběhu, a tak čtenář napjatě otáčí stránku za stránkou v očekávání, jestli se dozví, jak bude osud jednoho hrdiny pokračovat, jenomže mezitím se začte do dál, a brzy je úplně ponořený do textu, od kterého se nemůže odtrhnout.

Zdroj: Nakladatelství Portál

Zdroj: Nakladatelství Portál

Jako psycholožka jsem velmi ocenila možnost nahlédnout “do dílny” zkušeného odborníka a seznámit se s tím, jak používá psychoterapeutické techniky, staví se k procesu psychoterapie, udržování hranic ve spolupráci s klienty, komunikaci s rodiči, ale i jak nakládá s praktickými záležitostmi jako je zacházení s místem, časem, prostorem i vybavením.

Zdroj: Nakladatelství Portál

Zdroj: Nakladatelství Portál

Ačkoli se v anotaci píše o pěti protagonistech: Honzíkovi, Sandře, Oliverovi, Romanovi a Alici, já osobně jich napočítala šest. Vzhledem k tomu, že je kniha psaná v první osobě z pohledu odborníka, je totiž šestým hlavním hrdinou autor sám, když nám skrz příběhy svých klientů přináší i střípky svého vlastního. Jedním z největších přínosů knihy je dle mého názoru právě autorova ochota sdílet se čtenářem svůj vnitřní svět, ukázat tu tenkou hranici mezi profesionálním a osobním, jenž snad každý pracovník v pomáhajícím oboru hledá jako Svatý grál.

Publikace Síla nevysloveného je velmi pěkně zpracovaná po všech stránkách. Čtenářovu pozornost na první pohled upoutá už barevná obálka, na níž je použitý obraz s názvem Kouzelník malířky Veroniky Holcové. Za sebe musím říci, že nechat se nalákat a zvednout knížku z regálu rozhodně stojí za to. Má potenciál zaujmout, a to jak profesionály z oboru, tak širokou veřejnost. Poskytuje vhledy do procesu psychoterapie a cesty k uzdravení, které, troufám si tvrdit, přijdou k užitku úplně každému.

Třinácté komnaty dětské duše: Tvořivá psychoterapie v duchu gestalt terapie

Kdo by nechtěl porozumět duši dítěte, když se říká, že přece v každém z nás je kus dítěte? Kdo z nás by netoužil se aspoň na chvilku zas navrátit do dětských let? Někteří dospělí už sami sebe nikdy nenašli, pro ně se může tato kniha stát odrazovým můstkem na cestě sebeobjevování, znovunalezení těch částí sebe sama, které zůstaly ztraceny v časech dětských her. Tato kniha je určena též pro ty, kteří vnímají potřeby dítěte a hledají způsob, jak dětem pomoci vyrůst v odolné jedince i přes jejich nepříznivé životní zkušenosti.

Autorka knihy, Violet Oaklander, která vystudovala klinickou psychologii, manželské a rodinné poradenství a též speciální pedagogiku, a je tedy opravdu expertkou ve svém oboru, svou knihu pojala velmi originálním a netradičním způsobem. Kniha je rozdělena do 12 částí, kde se autorka zaměřuje na dětskou fantazii, na vyjadřování dětských pocitů pomocí malování, ručních výtvorů a prací, vyprávění příběhů, dramatizace či terapie hrou. Jedna z obsáhlejších kapitol je též věnována poruchám chování. Kniha je velmi čtivá, obsahuje řadu kazuistik, ukázek obrázků malovaných dětmi a zejména mnoho autorčiných osobních postřehů.

Autorka při terapeutické práci s dětmi podněcuje děti k vyjádření svých pocitů prostřednictvím malby, práce s hlínou či plastelínou, hry s vodou, koláží či vyprávění příběhů. Každá z těchto použitých technik obsahuje řadu kazuistik z vlastní autorčiny psychoterapeutické praxe, a dále též reálné obrázky malované dětmi, se kterými autorka pracovala. Každý takový obrázek obsahuje podrobné vysvětlení, proč jej dítě namalovalo, jak se cítilo, když jej malovalo, atp. U většiny obrázků autorka děti vyzývá, aby se staly něčím ze svého obrázku a mluvily o tom, jak se cítí. Například, když dítě namaluje sopku chrlící lávu, autorka jej povzbudí, aby se vžilo do té sopky, kterou namalovalo a popsalo své pocity. Například: „Já jsem sopka, která má uvnitř lávu. Ta láva je můj hněv…“ apod.

 

Zdroj: Nakladatelství Portál

Zdroj: Nakladatelství Portál

Jednu velmi obsáhlou kapitolu autorka věnuje poruchám chování a postupům, jak s dětmi s poruchami chování pracovat. Velmi zajímavá část je věnována dětskému hněvu. Dle autorčiných slov je pro děti nalezení přímého vyjádření vlastního hněvu jedním z nejtěžších úkolů. Hněv je totiž tou nejobávanější, nejodmítanější, nejpotlačovanější a nejvíce ohrožující emocí, dle autorčiných slov to bývá ta nejdůležitější a nejhlouběji usazená překážka na cestě k celistvosti a zdraví jedince. Velmi čtivě je též pojatá část zabývající se prací s hyperaktivními dětmi či naopak s dětmi uzavřenými, autorka v knize popisuje, jak tyto děti vnímá jejich okolí a jak se ony samy cítí, a proto se tak či onak projevují navenek.

 

 

 

Zdroj: Nakladatelství Portál

Zdroj: Nakladatelství Portál

Kniha je určena nejen odborníkům zabývajícím se dětskou psychikou, ale dle mého názoru i rodičům, kterým kniha přiblíží dětský svět, věřím, že každý rodič si v knize najde kus ze svého dítěte. Nalezne tam vysvětlení a účinné postupy, jak zvládnout a lépe pochopit hněv, strach, agresivitu či hyperaktivitu u vlastního dítěte. Autorka s dětmi při terapiích pracuje velmi nenásilnou a hravou metodou, takže si ke každému dítěti nakonec najde cestu.

 

 

 

 

 

 

Na závěr bych ještě ráda zmínila pár autorčiných postřehů, kterými je hustě protkána celá kniha.

Malé dítě nemá problémy se sebeúctou, prostě je. V plném slova smyslu existuje.

Silné vědomí sebe je dobrým předpokladem pro kvalitní kontakt s okolním prostředím a lidmi v něm.“

Malé děti neobviňují za své problémy rodiče či okolní svět. Myslí si, že samy jsou špatné, že udělaly něco špatně, že nejsou dostatečně chytré, hezké.

Každý z těchto postřehů nutí čtenáře k hlubšímu zamyšlení. Věřím, že nejeden odborník, ale i rodič si z této úžasné a originální knihy vezme ponaučení a zároveň jim kniha napomůže nahlížet okolní svět očima dítěte, což je pro komunikaci s dětmi nesmírně cenná zkušenost.

Pedagogická psychologie pro učitele: Psychologie ve výchově a vzdělávání

Interakce mezi učiteli a žáky, výchovný a vzdělávací proces působící na rozvoj celé osobnosti dítěte patří mezi předmět pedagogické psychologie. Teoretické poznatky tohoto oboru mohou sloužit v praxi odborníkům, kteří se věnují pedagogické činnosti.

Předkládaná kniha obsahuje hluboký teoretický vhled do problematiky pedagogicko-výchovného působení z hlediska psychologie. Text je přehledně členěn, je doplněn medailonky významných teoretiků, kteří měli vliv na myšlenkové proudy v této oblasti. Významným přínosem knihy je ocenění a představení jak zahraničních, tak především českých odborníků, kteří obohatili svými příspěvky a vlastním aktivním působením podobu našeho vzdělávacího systému.

Úvodní část knihy patří historicko-kulturnímu vymezení pedagogické psychologie a seznámení se se základními sociálně-psychologickými teoriemi, které jsou platné v pedagogické praxi. Samostatná kapitola je věnována základním druhům učení. Celému procesu vyučování (zahrnujícího účastníky výuky, nastavování a hodnocení cílů, metody výuky, formy a prostředky výuky, plánování a reflexi vzdělávacího procesu) je věnována podrobná kapitola věnující se novým teoretickým modelům s dopadem pro praxi.

Zdroj: Nakladatelství Grada

Zdroj: Nakladatelství Grada

Psychologické aspekty výchovného působení v rámci výuky a možnosti jeho přínosu jsou zpracovány v samostatné kapitole. Tato kapitola poskytuje i teoretický vhled pedagogickým pracovníkům na působení výchovy v primární rodině a možné dopady na pozdější chování dítěte.

Závěrečná kapitola se věnuje podrobně výzkumným metodám a diagnostické činnosti uplatňované v pedagogické psychologii, přínosem je uvedení speciálních diagnostických metod vyžadující hlubší přípravu pedagogického pracovníka.

Kniha je vystavěna na odborných publikacích, jejichž soupis je k dispozici na konci knihy společně s přehledným rejstříkem. Knihu ocení především ti, kteří se ve výchovně-pedagogické praxi chtějí opírat o vědecky podložená fakta a svoji praxi rozvíjet na podkladu kvalitního teoretického zázemí. Publikace vedle vymezení základních pojmů a teorií přináší také vhled na možná úskalí jednotlivých oblastí pedagogické praxe. Text je příkladem učebnicového výkladu, avšak přehledně graficky členěn, součástí kapitol je souhrn klíčových slov a shrnutí. Text je doplněn odlehčujícími ilustracemi a zajímavými poznámkami k životopisným charakteristikám teoretiků tohoto oboru.

Aktivity pro starší děti s PAS aneb Jak budovat sebevědomí, vnitřní klid a vztahy

Nabízená kniha vychází z několikaletých zkušeností dvou psycholožek, které se věnují dětem s poruchami autistického spektra. Ve své praxi staví na principech mindfulness, které se snaží představit i v útlé praktické knížce věnované především dospívajícím dětem s poruchami autistického spektra. Kniha je psaná jednoduchou a přehlednou formou, nabízí krátký úvod, jak knihu efektivně využít, ale především množství konkrétních a jednoduchých cvičení na obtíže, se kterými se nejen děti s poruchami autistického spektra mohou setkat.

Kniha je členěna do tří částí. Kapitoly jsou uvedeny konkrétními příběhy, které popisují obtíže, se kterými se dospívající může potýkat. Příběh je velmi názorný a slouží jako dobrý prostředek pro přiblížení, v čem mohou dále uvedené techniky dítěti pomoci.

Zdroj: Nakladatelství Portál

Zdroj: Nakladatelství Portál

První část knihy se věnuje zklidnění těla a mysli, zaměřuje se především na práci s dechem, která stojí v základu všech cvičení mindfulness. Postupuje se od základních cvičení pozorování dechu, až ke složitějším cvičením pracujícím s uvolněním těla pomocí imaginace.

Zdroj: Nakladatelství Portál

Zdroj: Nakladatelství Portál

Druhá část knihy se věnuje hlubšímu sebepoznání hlavně z hlediska rozpoznání a práce s vlastními pocity. Konkrétní cvičení přináší návod, co dělat při pocitech smutku či návalech vzteku. Hlouběji se věnuje práci s vlastními myšlenkami, jak se vypořádat s těmi negativními a zlepšovat tak i své sebepojetí.

Třetí část publikace staví na předchozích získaných kompetencích a využívá je při navazování kontaktu s druhými lidmi. Přináší konkrétní možnosti, jak se nebát navazovat vztahy s druhými i přes obtíže, které s sebou mohou poruchy autistického spektra přinášet. Povzbuzuje dospívající v tom, aby se nebáli navazovat vztahy a nabízí provázení po celou dobu této snahy.

Kniha se velmi dobře čte, je přehledně členěná, jednotlivá cvičení jsou jasně popsána. Název knihy působí lehce zavádějícím dojmem, jelikož cílí na skupinu dětí s poruchami autistického spektra. Avšak vzhledem k zaměření na úzkostné pocity, budování sebevědomí a vztahů s druhými, může být přínosná i pro další dospívající, kteří si v těchto oblastech nejsou sami jistí. S knihou mohou pracovat jak rodiče či učitelé, tak samotné děti a dospívající. Velmi užitečná může být pro všechny v pomáhajících profesích, kteří ocení rychlá a efektivní cvičení pro děti a dospívající se zmíněnými obtížemi nejen z oblasti poruch autistického spektra.