Archiv štítku: komunikace

Kůň, který uměl počítat aneb Proč je důležité myslet kriticky

Na začátku 20. století svět zaplavily zprávy o koni, který projevoval neochvějné známky inteligence. Na základě tréninku bývalého učitele matematiky se naučil číst a zvládat základní aritmetické operace. Kůň, přezdívaný “Chytrý Hans”, přilákal pozornost veřejnosti i mnoha odborníků, kteří se snažili tento fascinující úkaz zkoumat, ale vše se zdálo být jasné. Nejedná se o žádný trik, kůň musí být opravdu schopen počítat. Tento nevídaný příklad zvířecí inteligence byl ale ve skutečnosti ukázkou toho, jak snadné je oklamat lidskou mysl.

Kniha amerických psychologů vysvětluje na příběhu “Chytrého Hanse” principy fungování našeho myšlení a jak se liší laický přístup k ověřování důkazů od exaktního vědeckého zkoumání. Jak důležité je kritické myšlení a schopnost metodologicky správně vyhodnocovat účinnost různých nově se objevujících léčebných a intervenčních opatření, ukazují autoři na příkladu facilitované komunikace.

Jedná se o metodu zprostředkované komunikace pro osoby s autismem, které nejsou schopny pomocí verbálních prostředků vyjadřovat své potřeby a přání. Za pomoci speciálně vyškoleného pracovníka, který podpírá ruku jedince s autismem, mohou na předložené tabulce s písmeny komunikovat s okolím. Kniha Kůň, který uměl počítat ale ukazuje, že nekritické přijímání vědecky neověřených metod může jejím uživatelům přinést více utrpení než úlevy, jako tomu bylo v případě některých rodičů autistických dětí využívajících metody facilitované komunikace.

Tato kniha je obzvláště v dnešní době, kdy jsme zahlceni obrovským množstvím informací, novinek a zpravodajství, velice aktuální. Kritické posouzení objevných a zázračných metod vyžaduje nejen dostatek času, ale i schopnost porozumění správnému vědeckému postupu.

Nejedná se o knihu, která by měla za cíl být učebnicí kritického myšlení, ani nepostihuje zdaleka všechny aspekty psychologické metodologie. Jedná se spíše o populárně naučnou knihu, která může být užitečným pomocníkem nejen pro studenty psychologie v začátcích studia, ale i každému, kdo má zájem zlepšit své schopnosti kritického myšlení nebo ještě neslyšel o koni, který uměl počítat.

Domluvit se dá s každým aneb Techniky úspěšné komunikace

Domluvit se dá s každým – alespoň to tvrdí název knihy Marka Goulstona, amerického psychiatra, který pracoval jako konzultant pro firmy, jako je například IBM, Goldman Sachs nebo Xerox.  Školil také agenty FBI i policii o způsobech vyjednávání s únosci.

Goulston_přebal

Celá kniha je psána čtivým slohem, k zapojení čtenáře pomáhá i forma, kterou Goulston zvolil – promlouvá přímo ke čtenáři a vede s ním skrze knihu dialog. Vypráví příběhy, pokládá otázky a zadává úkoly. Domluvit se dá s každým (pro mě trochu překvapivý překlad původního názvu Just Listen) je psáno velmi asertivním způsobem. Autor se rozhodně nestydí za své úspěchy a nabádá čtenáře k tomu, aby se chovali podobně – dává například rady typu „Dokud jste neslyšeli ‚ne‘, řekli jste si o příliš málo.“. Na mě jakožto na čtenáře jeho styl psaní působil místy vychloubačně (každý příběh v knize končí jeho vítězstvím a na stopadesáté stránce už to na mě bylo moc). Také mě při čtení napadlo, že autor chvílemi překračuje tenkou hranici mezi vyjednáváním a manipulací.

Goulston v knize popisuje působivou škálu komunikačních strategií, které vycházejí z jeho dlouholeté praxe. Strukturuje je do devíti pravidel a dvanácti nástrojů k úspěšné komunikaci. Všechny jsou popsány jednoduše, tak, aby jim rozuměl i čtenář, který nemá v podstatě žádné psychologické nebo manažerské znalosti – například „Aby druhý cítil, že je vnímán“ nebo „Léčba empatií“. Nejedná se o nové a přelomové metody, síla knihy je v její přístupnosti širokému publiku. Škoda jen, že autor rezignoval na odbornou hodnotu knihy – citovaných publikací je jen pár, a nejedná se o výzkumné poznatky, nýbrž o inspirační citáty v úvodech jednotlivých kapitol. Jedná se o autorský záměr – už ve druhé kapitole Goulston oznamuje čtenáři, že si „nekoupil knihu, aby se díval na obrázky mozků“.

Obávám se, že čtenář, který by očekával, že se hned po přečtení stane komunikačním mistrem, bude zklamán. Myslím si, že hodně z technik, které Goulston v knize popisuje, vyžaduje zkušenost a cit, aby se neobrátily proti uživateli. Domluvit se dá s každým bych doporučil všem, kdo se chtějí seznámit nebo si osvěžit základní vyjednávací triky a dovednosti a nezaleknou se autorova průbojného stylu psaní.

6/10

Stephen R., Kaplan S. G., Rutschman R.: Motivační rozhovory ve škole

Kde nefunguje poukazování na důsledky, měly by fungovat motivační rozhovory, slibují autoři Stephen Rollnick, Sebastian G. Kaplan a Richard Rutschman. Ve své knize Motivační rozhovory ve škole se pouští do tématu komunikace – co dětem ve škole říkáme a jak jim to říkáme. Lepší známky, méně pozdních příchodů, méně problémového chování nebo prostě větší spokojenost ve škole – zde všude je prostor pro motivační rozhovory.

motivace

Kniha je rozdělena do čtyř částí, z nichž první popisuje obecně motivační rozhovory (MR), kterým se u nás věnuje také např. Jan Soukup, a tedy by to minimálně v poradenském odvětví neměla být žádná novinka. Ve zkratce můžeme říct, že MR je určitý styl a soubor dovedností používaných při rozhovoru – v tomto případě – s žákem. Jeho cílem je pomoci při rozvoji a změně. Přístup založený na legitimním prožívání a respektu nám pomáhá budovat empatický vztah, a tak jemně směřovat rozhovor užitečným směrem (tomu říkáme evokace). MR nás učí, jak se vyhnout tzv. napravovacímu reflexu (tuto část obzvlášť doporučuji!) a oblíbené hře „ano, ale“, jak klást otevřené otázky či jak pracovat s reflexí u žáků. Důležitou částí je řeč změny, problikávající moment, kdy žák projeví chuť něco změnit, který je potřeba zachytit v pravou chvíli a posunout ho k samotné akci.

Druhá část knihy přináší názorné ukázky, jak motivační rozhovor může vypadat – ve třídě či na chodbě –, a předestírá tabulku témat, která se objevují ve školním prostředí (problémy s učením, problematické chování, hádka mezi spolužáky, hodina vedené s podporou MR,…). Třetí část mapuje uplatnění MR v situacích, které jsou náročné pro žáky i učitele. Řeč je zejména o šikaně, která se nikdy netýká jen agresora a oběti a která se nedá zastavit jednoduchými radami a číslem na Linku bezpečí. Školy k šikaně obvykle přistupují dvěma způsoby: prevencí a cílenými zásahy, kterými jsou často tresty. Jak zde může pomoct MR? Součástí zmíněných reakcí na šikanu je nějaká forma rozhovoru. A jen přirozený rozdíl mezi represivním rozhovorem a rozhovorem motivačním má za výsledek i jiný přístup k žáka k řešení dané situace.

Při MR vkládáme energii do inspirativních otázek spíše než do ukládání rad (ač dobře míněných). Jako jinde platí zásada, že to, na co si dítě přijde samo, je pro něj cennější než to, co mu dospělý řekne či nakáže. Kniha obsahuje řadu cvičení, které je možno cvičit samostatně na sobě nebo ve třídě se žáky. A jak jinak si lépe osvojit MR než praxí.

Když přemýšlím nad tím, co mi motivační rozhovor připomíná, vkrádá se mi na mysl asociace motivačního rozhovoru jako průvodce, který může vám i dítěti osvětlit, co vlastně chce a co např. potřebuje k tomu, aby se mohl lépe učit/fungovat/neposmívat se druhým. V MR jde také o to, jak vnímáme žáka – jestli svou pozornost zaměřujeme na pozitivní a silné stránky, nebo vidíme jen problém a slabiny.

Motivační rozhovor je však stále jen prostředek. A jako takový neexistuje „jeden správný a nezaměnitelný“. Nikdo vám nedá návod, jak se to dělá. Rollnick, Kaplan a Rutschman nicméně dávají svým čtenářům nástroje, díky kterým je přinejmenším možné rozšířit optiku, s kterou hledíme na problematické situace ve školním prostředí. Kniha je vhodná nejen pro pedagogy a školní psychology, ale i pro ty ostatní, kteří s dětmi přichází do kontaktu. Nicméně pedagogové jsou tak nějak „první na ráně“, kteří mohou žáky podporovat na jejich cestě. Škola by stále měla být i místem výchovy a osobního růstu a vše může začít u slov, která mají velkou moc.

Jerold J. Kreisman, Hal Straus: Nenávidím tě, neopouštěj mě!

  • „Jmenuje se Carol, kamaráda od základní školy. Kvůli nějaké drobnosti vás obviní, že jste jí vrazili kudlu do zad, a sdělí vám, že jste nikdy ve skutečnosti její kamarádkou/kamarádem nebyli. O pár týdnů později či měsíců později je Carol zase zpátky, milá a blazeovaná, jakoby se mezi vámi nic nepřihodilo.“
  • „Jmenuje se Bob, váš šéf v kanceláři. Jeden den Bob pěje chválu na vaše výkony při rutinním úkolu; další den vám spílá za bezvýznamnou chybičku.“
  • „Jmenuje se Arlene, přítelkyně vašeho syna. Jeden večer se s vaším synem rozejde, a jen o pár hodin později se objeví a přísahá mu nekonečnou oddanost.“

hpo

Všechny tyto jedince a jejich příběhy, resp. životy spojuje jeden rys: nestálost. Nestálost jako projev hraniční poruchy osobnosti.
Hraniční porucha osobnosti (dále jen HPO) není v naší společnosti nijak neobvyklým úkazem. Naopak se jedná o nejčastější poruchu osobnosti (její primární symptomy vykazuje téměř 6 % americké populace). Nadto tato porucha často koexistuje s dalšími duševními poruchami; alespoň jednu další závažnou psychiatrickou diagnózu vykazuje zhruba 90 % pacientů s HPO. Jedná se mnohdy o deprese, úzkosti, bipolární poruchu, somatizační poruchy, poruchy pozornosti a hyperaktivity aj. Mnohdy je tato porucha osobnosti spojována také s poruchami příjmu potravy – u hospitalizovaných pacientů s PPP se ostatně objevuje téměř v 50 %! Jedná se přitom o závažnou poruchu, jejíž vážnost snadno ilustruje skutečnost, že nejméně 70 % pacientů s HPO se pokusí o sebevraždu.

„Občas přemýšlím, jestli mě neposedl ďábel. (…) Nerozumím sama sobě. Vím jen, že tahle moje hraniční osobnost mě přivedla k životu, od něhož jsem všechny odstřihla. Takže je hodně, hodně osamělý.“

Knížka Nenávidím tě, neopouštěj mě je proto téměř nezbytnou výbavou pro všechny, kteří se orientují do psychoterapeutické praxe či se zaměřují na obdobnou práci s lidmi.

V úvodních kapitolách detailně seznamuje s touto poruchou a jejími projevy. Jaké je její historie? Jak se klasifikovala v minulosti a jak se vymezuje nyní? Jaké jsou podmínky pro udělení této diagnózy? Jaké jsou vůbec teorie týkající se vzniku této poruchy? A její časté projevy? Na to vše první kapitoly velmi podrobně odpovídají, přičemž svá tvrzení dokládají patřičnými studiemi a kazuistikami.

V následujících kapitolách již kniha přechází do praxe, kdy čtenáře seznamuje s možnostmi komunikace s jedincem s HPO, pomocí tomuto jedinci a prací s ním, jakož i s možnostmi terapie; ty přitom popisuje s ohledem na jednotlivé směry a jejich možnosti a uplatnění při léčbě této poruchy. Nevynechává ani kapitolu zaměřenou na psychofarmakologickou léčbu.

 „Většinou jsem v pořádku. (…) Mám ale i jinou stránku, která někdy získává navrch a ovládá mě. Jsem dobrá matka. Jenže má druhá stránka za mě dělá děvku: nutí mě jednat šíleně!“

Publikace představuje skutečně velmi podrobné seznámení s HPO. Popisuje samotné možné příčiny jejího vzniku, její projevy, jakož i následnou práci s jedinci s touto poruchou a možnosti terapie či léčby. Jedná se tedy o velmi komplexní publikaci, kterou bych jistě doporučila všem, kteří se mohou v rámci své praxe s jedinci s HPO setkat (tedy všem psychoterapeuticky či obdobně pracujícím s lidmi), těm, kteří mají dojem, že by rysy této poruchy mohl vykazovat někdo z jejich blízkého okolí, případně kteří sami obdobnými nejistotami a nestálostí trpí.

Kniha, ačkoli se jedná o publikaci odbornou, je psána velmi čtivě, čemuž napomáhají četné příklady z praxe. Je proto vhodná i pro laiky, které do této problematiky mj. výborně uvede.

Přehled psychologických akcí na březen 2018

1. března

  • ČASP: PSYCHODELICKÁ PÁRTY
    • přivítání nového semestru
    • od 19 h ve Standard Café
    • více informací na facebookové akci
  • Nová Akropolis: Umíme zachránit život?
    • přednáška o myšlenkách bez emocí, emocích bez myšlenek a emoční inteligenci
    • od 19 do 20 h v Nové Akropolis (Varšavská 19)
    • vstupné zdarma
    • více informací na https://www.akropolis.cz/prvnipomoc
  • Maitrea: Umění se zastavit
    • často přehlížíme věci, které považujeme za samozřejmé. Místo toho zaměřujeme svou pozornost na přemýšlení – minulost a budoucnost. Jenže pocit bezpečí a klidu nám přináší samotná přítomnost tady a teď
    • vede Gaia Michael Zipf
    • od 18:30 do 21:00 v Maitrea
    • vstupné 450 Kč
    • více informací na http://seminare.maitrea.cz/esence-klidu-a-bezpeci-gaia
  • Městská knihovna: Dilema očkování
    • přednáška o nemocích, proti nimž se očkujeme, jak předcházet nežádoucím účinkům a co vše jimi může být
    • přednáší MUDr. Petr Sedláček
    • od 19:00 do 20:30 v Malém Sálu v Ústřední knihovně
    • vstupné 40 Kč
    • více informací na https://www.mlp.cz/cz/akce/e21959-dilema-ockovani/

2. března

  • Maitrea: Konec hledání
    • naše štěstí a klid je nám blíže než náš dech. Najděte to, co je vám nejblíže. Jakmile v hloubce svého bytí spatříte, kdo skutečně jste, vaše hledání je u konce
    • vede Gaia Michael Zipf
    • od 18:30 do 21:00 v Maitrea
    • vstupné 450 Kč
    • více informací na http://seminare.maitrea.cz/esence-klidu-a-bezpeci-gaia

3. března

  • Maitrea: Svoboda od viny a sebeobviňování
    • vnímání pocitů viny je založeno na falešné myšlence svobodného rozhodování o tom, co si myslíme, cítíme a vnímáme. Věříme, že jsme zodpovědní za to, co děláme. Když si ale uvědomíme, že uvnitř nás to funguje jinak než se zdá, tak se hledání spásy a tyranie sebeobviňování zastaví
    • vede Gaia Michael Zipf
    • od 18:30 do 21:00 v Maitrea
    • vstupné 450 Kč
    • více informací na http://seminare.maitrea.cz/esence-klidu-a-bezpeci-gaia

4. března

  • Maitrea: Uzdravující sebepoznání
    • může uvědomění toho, kdo skutečně jsi, léčit tvé trauma? Pokud vidíš jasně, je snadnější své trauma uvolnit. V Tady a Teď nalezneš vše potřebné k léčení
    • vede Gaia Michael Zipf
    • od 18:30 do 21:00 v Maitrea
    • vstupné 450 Kč
    • více informací na http://seminare.maitrea.cz/esence-klidu-a-bezpeci-gaia

6. března

  • Městská knihovna: JEDEN SVĚT – film Odcházení
    • intenzivní práce s lidmi se sebevražednými myšlenkami přivádí zenbuddhistického mnicha k uvědomění, jakou cenu má jeho vlastní život
    • od 20:00 do 21:30 v Malém Sálu v Ústřední knihovně
    • vstupné 100 Kč
    • více informací na https://www.mlp.cz/cz/akce/e22118-odchazeni/
  • Městská knihovna: JEDEN SVĚT – film Na druhé straně zdi
    • intimní dokumentární drama sleduje osudy šestičlenné rodiny z Hondurasu, která utekla do Mexika s vidinou lepšího života. Vše se ale pokazí v momentě, kdy je matka na základě pochybných obvinění zatčena
    • od 20:00 do 22:00 ve Velkém Sálu v Ústřední knihovně
    • vstupné 100 Kč
    • více informací na https://www.mlp.cz/cz/akce/e22095-na-druhe-strane-zdi/

7. března

  • Maitrea: Rituál nových začátků
  • Městská knihovna: JEDEN SVĚT – film Chuť cementu
    • poetická vizuální esej o syrských dělnících, kteří pracují na stavbě nových mrakodrapů v Bejrútu poničeného občanskou válkou, zatímco jejich vlastní domovy jsou bombardovány napadrť
    • od 17:30 do 19:00 v Malém Sálu v Ústřední knihovně
    • vstupné 100 Kč
    • více informací na https://www.mlp.cz/cz/akce/e22119-chut-cementu/
  • Městská knihovna: JEDEN SVĚT – film Ultra
    • ultramaraton je běžecký závod délkou převyšující klasický maraton. Spartathlon je delší dokonce šestkrát. Touha zvítězit není to, co závodníky žene dál. Je to touha odpovědět si na otázky: kdo jsem a proč to dělám? Právě dosažení stavu hluboké introspekce a následné hojení traumat fyzických i duševních jsou důvodem, proč se mnozí vyznavači ultramaratonu pokoušejí úspěšně zdolat řecký závod opakovaně
    • od 20:00 do 21:30 v Malém Sálu v Ústřední knihovně
    • vstupné 100 Kč
    • více informací na https://www.mlp.cz/cz/akce/e22120-ultra/
  • Městská knihovna: JEDEN SVĚT – film Nebe na dohled
    • osobně laděný dokument z neobvyklého prostředí čínského pohřebního ústavu sleduje dospívající Jing, pro kterou tato místa představují první práci, přátelství, ale i nudu
    • od 20:00 do 22:00 ve Velkém Sálu v Ústřední knihovně
    • vstupné 100 Kč
    • více informací na https://www.mlp.cz/cz/akce/e22097-nebe-na-dohled/
  • Městská knihovna: Trénování paměti na Korunní

8. března

  • Městská knihovna: Duševní nemoc a zotavení očima osob se zkušeností s duševním onemocněním 
  • Nová Akropolis: Umíme zachránit život?
    • přednáška o myšlenkách bez emocí, emocích bez myšlenek a emoční inteligenci
    • od 19 do 20 h v Nové Akropolis (Varšavská 19)
    • vstupné zdarma
    • více informací na https://www.akropolis.cz/prvnipomoc
  • Městská knihovna: JEDEN SVĚT – film Hranice práce
    • novinářka Saša Uhlová se vydala na vlastní kůži prozkoumat pracovní podmínky nejhůře placených zaměstnání v Česku. Kde všude zaměstnavatelé porušují zákoník práce?
    • od 17:30 do 19:00 v Malém Sálu v Ústřední knihovně
    • vstupné 100 Kč
    • více informací na https://www.mlp.cz/cz/akce/e22121-hranice-prace/
  • Městská knihovna: JEDEN SVĚT – film Máma plukovnice
    • s baretem místo helmy a kabelkou místo štítu stojí konžská policistka Honorine Munyole vždy na straně bezbranných a utlačovaných. Pro mnoho žen a dětí je jediným světlem v jinak se rozpadající zemi
    • od 18:00 do 19:30 ve Velkém Sálu v Ústřední knihovně
    • vstupné 100 Kč
    • více informací na https://www.mlp.cz/cz/akce/e22098-mama-plukovnice/
  • Městská knihovna: JEDEN SVĚT – film Teorie rovnosti
    • snímek Barbory Chalupové se snaží zmapovat stav současné debaty o vyrovnanosti postavení a šancí žen a mužů v České republice
    • od 20:00 do 21:30 v Malém Sálu v Ústřední knihovně
    • vstupné 100 Kč
    • více informací na https://www.mlp.cz/cz/akce/e22122-teorie-rovnosti/

9. března

  • Městská knihovna: JEDEN SVĚT – film Nerodič
    • příběhy protagonistů filmu ukazují, jak široké spektrum možností představuje (ne)rodičovství ve 21. století – od single ženy s adoptovanými dvojčaty až po pár, který děti vůbec nechce
    • od 18:00 do 19:30 ve Velkém Sálu v Ústřední knihovně
    • vstupné 100 Kč
    • více informací na https://www.mlp.cz/cz/akce/e22100-nerodic/

10. března

  • Maitrea: Sebevědomí – Jak nestát v cestě sám sobě
  • Městská knihovna: JEDEN SVĚT – film Sestřenice
    • obě přišly o dětství. Rocío a Aldana vyrůstají v Argentině a zdánlivě prožívají běžné strasti a slasti dospívání. V jejich nitru je však propast, kterou budou muset už navždy překračovat
    • od 17:30 do 19:00 v Malém Sálu v Ústřední knihovně
    • vstupné 100 Kč
    • více informací na https://www.mlp.cz/cz/akce/e22127-sestrenice/
  • Městská knihovna: JEDEN SVĚT – film Oběd zdarma pro všechny
    • ve 24. století neexistují peníze. Zdroje jsou společné. Retrospektivní dokument z budoucnosti prozrazuje, jak lidstvo v 21. století vymýtilo zhoubnou kumulaci prostředků a moci prosazením jedné prosté myšlenky
    • od 20:30 do 22:00 ve Velkém Sálu v Ústřední knihovně
    • vstupné 100 Kč
    • více informací na https://www.mlp.cz/cz/akce/e22105-obed-zdarma-pro-vsechny/

11. března

  • Městská knihovna: JEDEN SVĚT – film V zajetí
    • snímek prostřednictvím unikátního přístupu k protagonistce Mariš odhaluje konkrétní případ otroctví, šokujícího fenoménu v současné Evropě
    • od 13:00 do 14:30 ve Velkém Sálu v Ústřední knihovně
    • vstupné 60 Kč
    • více informací na https://www.mlp.cz/cz/akce/e22106-v-zajeti/
  • Městská knihovna: JEDEN SVĚT – film Příští strážce
    • citlivý portrét dvou teenagerů vyrůstajících v himálajské vesnici v Bhútánu vykresluje generační propast mezi tradičními hodnotami, které zastává jejich otec, a touhami dospívajících
    • od 20:30 do 22:00 ve Velkém Sálu v Ústřední knihovně
    • vstupné 100 Kč
    • více informací na https://www.mlp.cz/cz/akce/e22109-pristi-strazce/
  • Městská knihovna: JEDEN SVĚT – film Na druhé straně zdi
    • intimní dokumentární drama sleduje osudy šestičlenné rodiny z Hondurasu, která utekla do Mexika s vidinou lepšího života. Vše se ale pokazí v momentě, kdy je matka na základě pochybných obvinění zatčena
    • od 17:30 do 19:00 ve Malém Sálu v Ústřední knihovně
    • vstupné 100 Kč
    • více informací na https://www.mlp.cz/cz/akce/e22137-na-druhe-strane-zdi/

12. března

  • Psychobraní: Beseda o schizoefektivní poruše a organické poruše osobnosti
    • beseda s hostem se schizoafektivní poruchou a organickou poruchou osobnosti za účasti odborníka z praxe
    • odborný úvod zajistí MUDr. Jiří Renka
    • od 18do 20 h v Syllabově posluchárně (3. LF UK)
    • vstupné dobrovolné; nutná registrace
    • více informací již brzy na facebookové stránce Psychobraní či webu
  • Maitrea: Radikální upřímnost – ukázkový večer
  • Městská knihovna: Arteterapie s Kristinou
  • Městská knihovna: JEDEN SVĚT – film Oběd zdarma pro všechny
    • ve 24. století neexistují peníze. Zdroje jsou společné. Retrospektivní dokument z budoucnosti prozrazuje, jak lidstvo v 21. století vymýtilo zhoubnou kumulaci prostředků a moci prosazením jedné prosté myšlenky
    • od 17:30 do 19:00 v Malém Sálu v Ústřední knihovně
    • vstupné 100 Kč
    • více informací na https://www.mlp.cz/cz/akce/e22133-obed-zdarma-pro-vsechny/

13. března

  • Městská knihovna: JEDEN SVĚT – film Nové děti z Golzowa
    • vesnice Golzow se potýká s nedostatkem mladých lidí stejně jako celý venkov bývalého východního Německa. Tamní starosta má ale plán. Nový přírůstek do školních lavic chce zajistit prostřednictvím rodin ze Sýrie
    • od 17:30 do 19:00 v Malém Sálu v Ústřední knihovně
    • vstupné 100 Kč
    • více informací na https://www.mlp.cz/cz/akce/e22135-nove-deti-z-golzowa/
  • Městská knihovna: JEDEN SVĚT – film Nerodič
    • příběhy protagonistů filmu ukazují, jak široké spektrum možností představuje (ne)rodičovství ve 21. století – od single ženy s adoptovanými dvojčaty až po pár, který děti vůbec nechce
    • od 20:00 do 21:30 ve Malém Sálu v Ústřední knihovně
    • vstupné 100 Kč
    • více informací na https://www.mlp.cz/cz/akce/e22136-nerodic/

14. března

15. března

  • ČASP: PsychoBiják: Bůh masakru
    • promítání Polanského skvostného kinematografického výtvoru s názvem Bůh masakru a následná diskuze
    • od 18:30 v P016 na FF UK (hlavní budova)
    • vstupné zdarma
    • více informací na facebookové akci
  • Městská knihovna: Duševní nemoc a zotavení očima osob se zkušeností s duševním onemocněním 
  • Nová Akropolis: Umíme zachránit život?
    • přednáška o myšlenkách bez emocí, emocích bez myšlenek a emoční inteligenci
    • od 19 do 20 h v Nové Akropolis (Varšavská 19)
    • vstupné zdarma
    • více informací na https://www.akropolis.cz/prvnipomoc
  • Městská knihovna: Kdo jsem?
    • malá zábavná lekce psychologické autodiagnostiky s inspiracemi k možnostem pozitivních změn
    • přednáší PhDr. Patricie Anzari, CSc.
    • od  19:00 do 20:30 v Malém Sále v Ústřední knihovně
    • vstupné 40 Kč
    • více informací na https://www.mlp.cz/cz/akce/e21960-kdo-jsem/
  • Městská knihovna: Trénování paměti na Proseku

16. března

17. března

19. března

  • Maitrea: Vztah jako příležitost k růstu

20. března

  • Nová Akropolis: Sny
    • psychologie snů
    • od 19 h v Nové Akropolis (Varšavská 19)
    • vstupné 85 Kč (studenti; ostatní 100 Kč)
    • více informací na https://www.akropolis.cz/praha2

21. března

  • Městská knihovna: Když se hádá duše s tělem
    • sedm principů havajské filozofie huna a technika Dynamind jsou techniky, díky kterým nejen porozumíme síle myšlenek a pocitů, ale máme šanci osvojit si také umění podpory samoléčebných sil a nápomoci léčebným procesům vedoucím k trvalému uzdravení
    • přednáší Mgr. Pavel Kloud
    • od  17:00 do 18:30 v Malém Sále v Ústřední knihovně
    • vstupné 40 Kč
    • více informací na https://www.mlp.cz/cz/akce/e21957-kdyz-se-hada-duse-s-telem/
  • Maitrea: Sny o nás pečují
    • seminář, který slibuje učení se, jak se sny zacházet, rozumět jejich jazyku a používat je na cestě k pravému já
    • vede Eva Hrončeková
    • od 18 do 21 h v Maitrea
    • vstupné 500 Kč
    • více informací na http://www.maitrea.cz/akce/sny-o-nas-pecuji-9
  • Městská knihovna: Proč jsme nemocní?
  • Městská knihovna: Trénování paměti na Korunní

22. března

  • Městská knihovna: Duševní nemoc a zotavení očima osob se zkušeností s duševním onemocněním 
  • Nová Akropolis: Umíme zachránit život?
    • přednáška o myšlenkách bez emocí, emocích bez myšlenek a emoční inteligenci
    • od 19 do 20 h v Nové Akropolis (Varšavská 19)
    • vstupné zdarma
    • více informací na https://www.akropolis.cz/prvnipomoc
  • Komunitní centrum Prádelna: Síla myšlenek
    • myšlení nám pomáhá porozumět podstatě našich problémů a dívat se na možnosti, které se nám nabízejí. Na druhou stranu nám myšlení může všechno komplikovat a zastavit nás
    • od 19:00 do 20:30 v KC Prádelna
    • vstupné zdarma (nutnost registrace)
    • více informací na facebookové akci

24. – 25. března

26. března

28. března

  • Městská knihovna: Imunologie odpuštění
    • jak můžeme prostřednictvím odpuštění a vlastní mysli posílit imunitu? Jak na odpuštění reaguje naše tělo?¨
    • přednáší MUDr. Jan Šula a Mgr. Monika Hasalová
    • od 19 do 21 h ve Velkém Sálu v Ústřední knihovně
    • vstupné 80 Kč
    • více informací na https://www.mlp.cz/cz/akce/e21953-imunologie-odpusteni/
  • Městská knihovna: Trénování paměti na Korunní

29. března

  • Nová Akropolis: Umíme zachránit život?
    • přednáška o myšlenkách bez emocí, emocích bez myšlenek a emoční inteligenci
    • od 19 do 20 h v Nové Akropolis (Varšavská 19)
    • vstupné zdarma
    • více informací na https://www.akropolis.cz/prvnipomoc

 

David Fontana: Sociální dovednosti v praxi

Sociální dovednosti v prpictureprovideraxi je útlá příručka představující a rozvíjející nejdůležitější kompetence v oblasti mezilidských vztahů. Je zaměřena převážně na pracovní oblast. Pojmenovává základy, které by měl každý znát a ovládat.

Celý příspěvek

Carl Alasko: Řekni to jinak

Kniha přináší vtippictureprovider (14)nou a zároveň praktickou formou spoustu užitečných tipů a postřehů z oblasti mezilidské komunikace. Autor se zaměřuje zejména na komunikaci v partnerských vztazích a pro člověka znalého přístupu Erica Berneho nebo některých dalších poznatků z oblasti komunikace nebo partnerského poradenství nebude kniha velkou novinkou. Zároveň může sloužit jako praktický průvodce nejen pro čtenáře hledajícího tipy jak zlepšit a zefektivnit svou komunikaci, ale také pro terapeuty či partnerské poradce.

Celý příspěvek

Sexuální edukace: II. část

Role genderových rozdílů v sexuální edukaci

Existují rozpoznatelné rozdíly v kategoriích o sexuálních otázkách, o kterých rodiče s adolescenty mluví. Matky mluví s dospívajícími dívkami více o jejich těle; o menstruaci a „normálním“ sexuálním vývoji a o pubertě (Diiorio, Kelley, & Hockenberry-Eaton, 1999). Matky nabízejí dívkám málo Dami Sexexplicitních informací o pohlavním styku a slasti, ačkoli mluví s dívkami více o „sexuálních faktech“ (Raffaelli & Green, 2003). Matky také probírají antikoncepci (Regnerus, 2005; Raffaelli, Bogenschneider, & Flood, 1998) a sexuálně přenosné nemoci (Raffaelli, Bogenschneider, & Flood, 1998) více s dívkami. Rodiče zcela zřejmě mluví více s dívkami o sociálně-sexuálních tématech jako je „randění“ a vztahy (Raffaelli & Green, 2003), dívky jsou také více vystavené diskuzím o morálce, přednostech panenství, ztrácení respektu skrz sexuální styk a názoru rodičů, zda schvalují teenagerovský sex (Regnerus, 2005). Rodiče pravděpodobněji budou debatovat (a výzkumníci se budou ptát) s dívkami než s chlapci o sexuálním útoku, ačkoli dokonce i mezi dívkami pouze přibližně jedna čtvrtina z nich uváděla, že jejich rodiče s nimi mluvili o sexuálním útoku (Omar a kol., 2003 podle Martin & Luke, 2010).

Výzkumníci obvykle našli jen několik sexuálních témat, která rodiče probírali více s dospívajícími chlapci, a ty výslovně obsahovaly slast: masturbace a noční poluce (Diiorio, Kelley, & Hockenberry-Eaton, 1999). Výzkumníci také objevili, že ve Spojených státech sexuální edukační učební plány probírají slast a touhu víc pro chlapce než dívky (Fine & McClelland, 2006). Mezi vzorkem africko-amerických teenagerů Diiorio a kol. (1999) také našli, že matky říkali více chlapcům než dívkám o používání kondomu. Předchozí výzkum identifikoval matčin pocit pohodlí nebo uvolněnosti při mluvení o určitých tématech jako mechanismus, který vytváří genderové rozdíly v sexuální socializaci adolescentů.

Martin a Luke (2010) ve své studii použili data z národního webového průzkumu od 631 amerických matek 3 až 6 letých dětí pro účely testování, zda existují stejné genderové rozdíly v tom, co matky učí jejich malé děti o sexualitě a reprodukci. Testovali, zda matky mluví více s dcerami nebo syny o sexuálních tématech a dále, zda matky mluví více s dcerami nebo syny o milostných vztazích, reprodukčních tělech a morálce, ale nikoli o sexuálním zneužívání nebo pohlavním styku/slasti.

Došli k závěrům, že matky mluví s dcerami signifikantně více než se syny o vztazích, morálce a těle. Zároveň se neprokázaly žádné genderové rozdíly v tématech, o kterých matky mluví nejvíce (sexuální útok) a nejméně (pohlavní styk/slast). Ke každé hypotéze použili v dotazníku několik odpovídajících tvrzení. Ze 12 položek k tématu vztahů více dívky (4 % a 9 %) oproti chlapcům slyšely každé tvrzení, ale jen dvě položky ukázaly statisticky signifikantní rozdíl mezi chlapci a dívkami. Dívkám bylo se signifikantně větší pravděpodobností řečeno: „Většina lidí, kteří se vdají nebo ožení, se snaží o vztah na celý život,“ (53 % dívek a 44 % chlapců) a „Existují různé typy rodin,“ (59 % dívek a 51 % chlapců). Matky také více dcerám říkají o reprodukčních tělech. Polovina matek s dcerami sděluje tvrzení „Těla se mění během růstu a dospívání dítěte v teenagera,“ naproti tomu matky s chlapci tvrzení sdělovaly v 35 %. Stejně diskuze o menstruaci, která byla minimální (16 %), byla primárně určená dívkám (23 % vs. 10 % chlapci).

Dva výroky o tom, jak děti přicházejí na svět (skrz vagínu a císařský řez) opět slyšely více dívky. O sexuálním útoku matky mluvily více s dcerami. Také s větší pravděpodobností probíraly matky s dcerami spíše než s chlapci, které sexuální chování je „špatné“. Chlapci spíše než dívky slyšeli, že homosexualita je špatná (9 % a 8 %), ale dívkám s větší pravděpodobností bude řečeno, že masturbace (5 % a 3 %), mimomanželský sex (13 % a 10 %) a mimomanželské děti jsou špatné (17 % a 11 %). Matky mluví více se syny o pohlavním styku a slasti. Pro hypotézu, že pro matky je jednodušší a cítí se uvolněněji při konverzaci s dcerami než se syny, vyšly smíšené výsledky. Rozdíl mezi matkami dcer a synů podle jejich vlastních záznamů byl statisticky nesignifikantní. Zároveň matky uváděly, že mnohem méně dovolují chlapcům vidět je nahé nebo při oblékání a vycházení a vcházení do sprchy, u dívek 80 % a chlapců 57 % (Martin & Luke, 2010).

Proč je důležité s dětmi a dospívajícími hovořit o sexualitě?

Tak zní nadpis kapitoly v knize Sexuální výchova od Lenky Šilerové (2003), ze které bych si nyní dovolila použít několik argumentů. Jako odpověď na tuto otázku uvádí pozitivní vliv na vytvoření přirozeného vztahu k lidskému tělu a sexualitě. Dále mluvení o sexualitě přispívá k prevenci sexuálního zneužívání dětí a dospívajících, poučené děti lépe čelí sexuálnímu zneužívání. Pokud k zneužití dojde, dokážou lépe popsat, co se stalo. Sexuální edukace napomáhá zodpovědnému sexuálnímu chování a posunutí začátku sexuálního života. V souvislosti s dospíváním se mluví o sekulární akceleraci, výzkum na české populace ale ukazuje, že o prvním sexu to zřejmě neplatí. Trend ve věku prvního pohlavního styku se dlouhodobě nemění. Mladí Češi získávají první pohlavní zkušenost kolem osmnáctého roku (Šulová, Fait, Weiss a kol., 2011). Přesto dospívající může nabýt dojmu, že už by měl nějaké sexuální zkušenosti mít. Pod tlakem vrstevníků, médií a některých časopisů, které vyvolávají dojem, že první sex ve věku pod patnáct je běžná záležitost. Sexuální edukace může právě informace z neověřených zdrojů upřesnit.

Domnívám se, že role sexuální výchovy by neměla končit pouhým předáním informaci, ale měla by také podporovat děti a dospívající v rozvinutí schopností a dovedností “domluvit se” o sexuálních otázkách s partnerem. Jak uvádí Šilerová (2013): “Nezkušenost, komunikační neobratnost, ale i stud o těchto věcech s partnerem hovořit mohou být hlavními důvody toho, že mladí lidé (a nejen oni) nepoužijí antikoncepci vůbec nebo nedostatečně.” Sexuální výchova by tedy měla zahrnovat i učení se formulování požadavků v sexuálním životě a jejich přiměřeném prosazení. Schopnost sdělit partnerovi svá přání významně přispívá ke spokojenosti.

Když je sexuální zrání zrychlené: akcelerace vývoje

Tendence k akceleraci vývoje je známá v současné době jako předčasné sexuální zrání. V předčasném sexuálním zrání hrají roli aspekty související s výživou, tělesnou váhou a realizací intenzivního fyzického cvičení.

Předčasný výskyt menstruace obnáší něco více než jen fyzické změny. Znamená také předčasný výskyt adolescentního chování, aniž by nutně došlo i k psychologickému vývoji, který by dospívajícím umožnil čelit situacím pojícím se k dospělejšímu věku (Langmeier & Krejčířová, 2006).

Deprese, panické ataky, PPP: VI. část

Umění komunikace        

Black and white image of abstract fingers in Michelangelo's style Opravdu velkou a komplikovanou kapitolou je soužití s nemocným člověkem. Na jedné straně jsou ti, kteří vás zásobují optimistickými frázemi – „To zvládneš, jsi bojovnice!“, „Bojuj, to bude dobré.“, „Přeci chceš žít a být zdravá.“  Sama za sebe mám pocit, že už nezvládnu ani jednu optimistickou frázi. Po pěti letech s anorexií už opravdu nemám optimistické smýšlení. Vím všechna rizika, která se s anorexií pojí. Znám všechny její důsledky. Cítím se opravdu hrozně, že mě nedokáže nic přesvědčit, abych se sama začala snažit. Anorexie je hrozně sobecká. Ničí lidi okolo nemocného, ale stejně si pořád dělá, co chce. Okolí prosí, brečí, vydírá – k ničemu. Anorexie ví, co chce.
Na straně druhé jsou lidé, kteří si neuvědomují váhu a důsledky svých slov na psychiku člověka. Nemají ponětí, jak jejich slova neuvěřitelně bolí – obzvlášť pokud jste psychicky nemocní. Výroky typu: „Tys přibrala, viď?“, „Už vypadáš normálně.“, „Konečně vypadáš jako ženská,“ na léčbě a sebevědomí moc nepřidají. Neustále si kladu otázky, co lidi vede k tomu, aby se k sobě chovali tímto způsobem. Takové poznámky jsou vražda. Vražda duše. Nejednou se mi stalo, že jsem po takové „nevinné“ poznámce nebyla schopná dlouhou dobu nic jíst. Hlavou mi rezonovala ta toxická věta. Nemoc samozřejmě ihned reaguje a našeptává mi: „Ty se divíš? Vždyť jsi hnusná a ty to víš.“, „Jsi odporná a okolí to vidí.“, „Neměla bys chodit mezi lidi, dokud nezhubneš.“

Komunikace s psychicky nemocným člověkem je opravdu procházkou po velmi tenkém ledě.
Nemoc je totiž neuvěřitelně sebestředná. Vše otočí ve svůj prospěch. Uvedu zde pár příkladů, které přesně vystihují iracionalitu a zvrácenost poruch příjmu potravy.

Kamarádka: „Ty máš velikost S? Já myslela, že XS.“
Můj mozek: „Sakra! Měla bych mít XS?!“

Kamarád: „Ale ty jsi taková hezká, vůbec nevypadáš na mentální anorexii.“
Můj mozek: „No jasně, myslí si to, protože jsem tlustá – jak bych taky mohla mít anorexii.“

Učitel: „Vypadáš lépe, Lucko! Už jsi v pohodě, ne?“
Můj mozek: „Sice každý den myslím na to, že chci zmizet a nebýt, ale asi jsem teď tlustá, tak si myslí, že jsem v pohodě.“

Mamka: „Myslíš, že ti budou šaty velikosti 34?“
Já: „Cože?! Ona si myslí, že bych měla mít větší, protože jsem TLUSTÁ!“

Ze všech situací vyplývá, že bych měla zhubnout. Mozek mi tvrdí, že jsem tlustá, protože si toho všímá i okolí. A pro mě to znamená jediné – NEJÍST. Otázkou zůstává, jestli se rozhodnu svoji nemoc poslechnout nebo nikoliv. Nyní pracuji na rozeznávání „anorektického“ hlasu od zdravého a jeho následném potlačení. Sice nejsem vždy úspěšná, ale snažím se o to.

Jak jsem již zmiňovala, problém s komunikací nemám jen ve společnosti, ale také v rodině. Nejhorší jsou rodinné oslavy. Jako příklad vám zde popíšu moje letošní Vánoce.

Hladové Vánoce

Sedím u počítače a čtu si články na internetu: „Nepřiberte o Vánocích“, „Tipy a triky jak nepřibrat o Vánocích“, „Vánoční zlozvyky“ – haha. To se mě netýká.
Ráda bych tu našla i nějaký článek „Jak přežít Vánoce pokud trpíte mentální anorexií.“

Vánoce jsem vždycky měla spojené s vůní cukroví (které miluji, nebo snad milovala?), pohádky, stromeček a domácí pohoda. Před pár lety se však moje Vánoce změnily na Vánoce à la „voda a suchary“. Jediné, co si vybavuji pod pojmem Vánoce jsou výčitky z ochutnaného cukroví, strach z návštěv a nákup časopisů, které obsahují triky, jak o Vánocích nepřibrat.

Jak poetické.

Dilema č. 1 – Štědrovečerní večeře. První rok to byl přírodní kuřecí plátek s bramborami, další rok to byl losos a brambory, loni to bylo tofu a zelenina. A letos? Letos jen zelenina.
Vždycky když jsem se probudila, tak jsem  běžela ochutnat čokoládové figurky na stromečku. Dnes už bych tam musela mít pověšenou jedině mrkev.

Dilema č. 2 – Rodinné návštěvy. Všude plno cukroví, které vypadalo tak lákavě! Ale co – přeci nesmím ztratit kontrolu. Nad cukrovím přemýšlím celou návštěvu, ale ani se ho nedotknu.

Dnes se chystá rodinná oslava Vánoc. Nervy mám už týden dopředu. Co budu jíst? A budu vůbec muset jíst? Co když budu muset jíst?! Budou na mě divně koukat? Budu se jim zdá tlustá nebo hubená? A co když tlustá? Ne nebudu jíst.
Moje obavy se naplňují. Začínáme obědem (ten jsem samozřejmě měla doma – klasicky zeleninový salát se šmakounem), poté si dáváme kávu a k tomu CUKROVÍ.
To cukroví, které jsem jako malá tak milovala. Přesně to stejné cukroví, které jsme s mamkou pekly a já ho tajně jedla. Mamka vždycky řvala přes chodbu, kdo zase kradl cukroví. Dnes už takové problémy nemáme.
Celé odpoledne na cukroví koukám a přemýšlím, co to asi je. Z čeho to je upečené? Všechno vypadá tak lákavě. S chutí bych si dala, ale mozek mi dává varování, že jakmile si dám jeden kousek, sním jich další deset a budu strašně tlustá. Po 3 hodinovém zírání na cukroví jeden kousek ochutnávám.
To je slast! Poté následovala večeře – obložené šunkové a sýrové talíře. Pro mě to znamená dušená mrkev na vodě se solí. Paradoxně obložené talíře vždy připravuji já, ačkoliv se jídla nikdy ani nedotknu. Tentokrát se neudržím a ochutnám plátek sýru. Zítra nebudu snídat. Jak jsem tohle mohla dovolit?!
Celý den se popíjí víno, které mám tak ráda, ale samozřejmě se ho ani nedotknu (pod záminkou, že přeci „nemůžu pít na léky,“ a taky „jsem hned opilá.“) Pravdou je, že vím přesně, kolik má víno kalorií. Přes den na ně koukám, jak si užívají společné jídlo a jediné co mi zbylo, je vzpomínka na chuť toho krásně vypadajícího jídla.

Vánoce jsou čas, kdy se blízcí navštěvují a užívají si vzájemnou blízkost a lásku.
Všichni přestávají myslet na svoje starosti, jedí cukroví, dobré jídlo, pijí víno a povídají si.
Zkrátka je to bezstarostný čas, na který se všichni těší. Ovšem pokud nemají mentální anorexii.

Z vlastních zkušeností můžu říct, že anorexie narušuje veškeré vztahy v životě nemocného a je důležité komunikovat velmi opatrně. Poznámky a komentáře, byť už míněné v tom nejlepším, bývají často „medvědí službou“ a anorexie si je upraví podle sebe.

Velmi důležitá je empatie, citlivost a v neposlední řadě hlavně trpělivost, bez které se v komunikaci s nemocným člověkem neobejdete.