Jak všichni víme, porucha ADHD bývá nejčastěji spojována s dětmi. Teprve nedávno se v psychiatrii a psychologii začaly objevovat myšlenky na to, že se tato diagnóza týká i dospělých. A právě této problematice se věnuje kniha Diagnostika a terapie ADHD s podtitulem Dospělí pacienti a klienti v adiktologii.

Kniha už při otevření na stránkách s obsahem čtenáře láká na velmi pestrou paletu témat, kterým se postupně věnuje a které přehledně strukturuje tak, aby dávaly smysl a navazovaly na sebe. Protože se však na textu podílelo velké množství autorů, chvílemi text působí nesourodě a nepřehledně, některé informace se v knize opakují i vícekrát. Na druhou stranu je opakování matkou moudrosti a větší množství autorů zaručuje knize odborný základ a různé pohledy na tuto problematiku.

Každého pečlivého studenta bezpochyby napadne po zhlédnutí obsahu prolistovat také seznam literatury. Ten je již na první pohled působivě obsáhlý a při bližším zkoumání mě velmi potěšilo také velké množství nových zahraničních studií, které se tématu ADHD a závislostí věnují. Kniha podle mého názoru tedy skutečně reflektuje aktuální poznatky a z vlastních zkušeností mohu potvrdit, že je bohatým a přehledným zdrojem informací při psaní vlastních odborných prací.

Samotný text je pak přehledně rozčleněn na jednotlivé tematické celky a doplněný tabulkami a grafy, které orientaci usnadňují a pomáhají čtenáři utřídit si myšlenky. Zároveň jsou součástí knihy také kazuistiky, a to jak krátké, objevující se v průběhu celé knihy, tak i několikastránkové kazuistické studie a ilustrace. Ty činí dle mého názoru odborný text čitelnější. Tato problematika nemusí být pro člověka, který se v oboru závislostí běžně nepohybuje, snadno pochopitelná, právě praktické popisy klientů a jednotlivých případů ji však příjemně dokreslují.

Kniha je celkově určena spíše odborníkům, pro laika by byla dle mého názoru těžko srozumitelná a zbytečně zdlouhavá, autoři popisují daná témata opravdu do hloubky a z toho důvodu je někdy náročné se textem prokousat. Samotný text je proložen zdroji a citacemi, což nepochybně ocení studenti a odborníci, působí však kvůli tomu nečitelně pro laika, který není zvyklý v odborných studiích přeskakovat závorky se jmény a roky.

Osobně však knihu hodnotím jako velký přínos do oblasti psychologie a adiktologie, protože ADHD u závislých klientů je téma nové a neprobádané. Tato kniha má dle mého názoru velký potenciál podněcovat k dalším výzkumným nápadům souvisejícím s touto problematikou. Přestože text knihy místy působí nesourodě a je zahlcující, jakoby kniha tak trochu sama „trpěla diagnózou ADHD“, doporučuji její přečtení nebo aspoň prolistování každému, kdo se o téma zajímá.