Archiv štítku: náboženství

Vědění pro nejisté časy: Průvodce věkem úzkosti

Titul nese podnázev “průvodce věkem úzkosti”. Kdybych si nepřečetla, že první vydání vyšlo už v roce 1951, asi by mě nenapadlo, že kniha není reakcí na současnou dobu, nýbrž na dobu před sedmdesáti lety. Její autor Alan Watts žil v letech 1915 – 1973 a byl duchovním učitelem, který přinášel myšlenky východních filosofických proudů na Západ.

V této knize se zamýšlí nad naší potřebou jistoty a stability, která vychází z toho, že se vše kolem nás neustále proměňuje. Watts říká, že pevné body, o které se můžeme opřít, si budujeme ve formě víry nebo vědy v naivní snaze vytvořit z reality něco pevného, stabilního a neměnného. Jenže tento způsob vyrovnání se s nejistotou je podle autora jen cestou do dalšího trápení.

A tak nabízí cestu jinou. Místo snahy vybudovat si životní jistoty, které vlastně neexistují, se můžeme naučit žít s nejistotou. Tu lze přijmout a dokonce ji i vítat. “Můžeme se naprosto vzdát veškerých snah věřit a začít brát život opravdu takový, jaký je. Takový výchozí bod nám otevírá cestu životem, na které se nemusíme opírat o mýtus, ale ani nám nehrozí pád do hlubin zoufalství. Tak upřímná cesta však vyžaduje úplný obrat našich všedních zaběhlých vzorců myšlení a vnímání.”

Alan Watts prezentuje myšlenky, o kterých se možná nedá říct, že jsou nové, zajímáte-li se o filosofii Východu. V určitém smyslu mi připomínají i postmoderní myšlení, které také hovoří o tom, že neexistuje objektivní realita a které tak boří společností vybudované “jistoty” skrze tvrzení, že nic není univerzálně platné.

Nicméně způsob, jakým své postřehy autor představuje, je pro mě jedinečný. Byl skvělým pozorovatelem, který dokázal názorně uchopit a pojmenovat věci, a chystá tak mnohému čtenáři spoustu aha-momentů. Nicméně jak asi víte, jednou věcí je něco logicky chápat, druhou věcí je to žít. A tak se pro vás může tahle kniha stát jakýmsi intelektuálním cvičením, nebo vás může dovést k jinému způsobu prožívání a pohledu na život…je to na vás. Alespoň do jisté míry. Pro mě, a myslím, že pro mnoho lidí, bude kniha takovým hlavolamem, a nepřestaneme se sami sebe ptát, jak to autor vlastně myslel, a jestli jsme to skutečně pochopili… nojo, ale to je vlastně možná ta nejistota, se kterou musíme žít. 🙂

Co říct závěrem? Zaujme-li vás tato kniha či autor, pak je možné nalézt některé překlady jeho děl zde (http://www.makon.cz/dilo.html). Zároveň stojí za povšimnutí nakladatelství Alferia (https://www.alferia.cz/), které je značkou Nakladatelského domu Grada, a které vydává mnoho knih spojených s východní filosofií, seberozvojem, zdravým životním stylem.

Revoluce jednoho stébla slámy

Hledat jehlu v kupce sena, je možný název knihy japonského zemědělce, ale i spisovatele Masanobu Fukuoky. Ve své knize se zaobírá pěstováním plodin v Japonsku. Mohlo by tedy být zřejmé, že je určená zejména pro zemědělce, což je chyba lávky, neboť každý (např. matematik, technik, aj.) si v ní něco najde a i z ní odnese. Dá se říct, že je to současně zamyšlení nad společností a opětovný návrat ke kořenům. Autor prezentuje metodu pěstování plodin, které sám říká nicnedělání. Dokazuje to svými výnosy, které jsou stejně vysoké jako u tradičního pěstitele plodin. Rozdíl je pouze v tom, že Fukuoka nevyužívá žádnou chemii a většinu nechává na přírodě.

Středoevropanovi se to může jevit jako sci-fi, neboť myšlenka, že získá plody, aniž by zoral pole, či jiným způsobem opracoval, je naprosto nepředstavitelná. Nicméně idea návratu ke kořenům a pěstování plodin bez použití herbicidů a jiných chemikálií je v současné společnosti velmi populární a čím dál více lidí se snaží na ekologickou metodu přejít. O to víc zarážející je, že první vydání knihy vyšlo již v sedmdesátých letech minulého století, ale českého překladu se kniha dočkala až nyní.

Masanobu Fukuoka, který se dožil 95 let, byl japonský zemědělec, filosof a propagátor přírodního farmaření. Vystudoval patologii rostlin a pracoval jako inspektor zemědělských produktů. Po nějaké době se rozhodl vrátit do rodné vsi a tam si vyzkoušet metodu přírodního hospodaření, která je založená na pěti principech: nehnojení, neorání, neužívání pesticidů a herbicidů, nepletí a neořezávání.

Zdroj: Nakladatelství Grada

Zdroj: Nakladatelství Grada

Ač je to kniha o zemědělství, je i tak prošpikována filosofickými myšlenkami, podpořenými zen-buddhismem a taoismem. Líbí se mi kompaktní vydání knihy, které se vyjde do kapsy a v neposlední řadě i to, že byl užit recyklovaný papír, který celku dodává punc opravdové ekologické revoluce. Čtenář má k dispozici důkaz, že to bez chemie opravdu jde, neboť jeden pán v Japonsku to zkusil a dokázal, že to funguje.

Masanobu Fukuoka napsal neuvěřitelně zajímavou a poměrně čtivou knihu o tom, jakým způsobem se dají pěstovat plodiny a zároveň, jak obohatit lidskou mysl. Každý, kdo tuto knihu přečte, bude mít jistě nutkání si jí přečíst znovu, neboť napodruhé nevkročí do stejné řeky, ale objeví v textu zase něco nového, pro sebe zajímavého.

Knihu rovněž objevil i Jaroslav Dušek, který v rámci svých besed představil jednu kapitolu knihy Revoluce jednoho stébla slámy.

Když všechno, co jste kdy chtěli, pořád nestačí

Harold S. Kuhsner je americkým rabínem původem z New Yorku, který se ve svých padesáti letech začíná obracet za svým životním dílem, rodinou, prací a předně pohledem na konec rýsující se v dáli; toto vše je facilitováno otázkou, jak žít život, který dává smysl a proč to, po čem prahneme, nestačí.

Jakožto rabín se Kushner setkal s mnoha lidmi, kteří s ním sdíleli svoje nejniternější trápení, svůj zmar a obavy, ale také ty nejlepší okamžiky svého života. Sám autor si prošel ztrátou, když jeho syn – ještě velice mladý – zemřel. Všechny zkušenosti, ať už nabité vlastním životem, setkáními s rozličnými lidmi nebo rozmluvami s jinak nábožensky orientovanými mysliteli, využívá, aby pomohl lidem pochopit, co je trápí a jak by to šlo změnit.

Jeho knihy se dostaly na seznamy jako New York Times bestseller a není tedy pochyb, že jakožto spisovatel je velice kompetentní, což tato publikace potvrzuje. Svojí vlastní zkušenost s knihou bych mohl popsat jakožto „loď, jenž pluje po klidných vodách.“ Jinak řečeno: od začátku do konce je kniha stejně zajímavá, plyne a nepustí vás; jednotlivá dělení do podkapitol s názvem by nejspíše mohla být smazána a nijak by to nenarušilo pochopitelnost knihy.

Samotný obsah vypovídá o autorově širokém rozhledu v oblastech psychologie, náboženství, sociologie a spirituality. Takřka na každé stránce se najde nějaký citát, který je následně autorem rozvit a když se nejedná o citát či odkaz na knihu, tak jsou to autorovy osobní zkušenosti. Je zde citován například Freud, Piaget, Erikson a mnoho dalších.

Celá kniha je prosycena náboženskými myšlenkami, ale dle mého názoru je přístupná pro všechny, tedy i pro nevěřící; úryvky z bible a jiných textů jsou vždy důkladně a jasně vysvětleny. Probírají se zde velice lidské otázky, které si někdy v životě položil – nebo teprve položí – snad každý. Kdo jsem? Žil jsem dobrý život? Má můj život smysl? Co mě dělá šťastným?

Jan Houkal: Mé všechno volá k Bohu

If you want to make God laugh, tell Him about your plans.“ Woody Allen

Upozornění č. 1: Tato recenze nepojednává o morfologii či sémantické analýze, ale ruku na srdce, Vy víte, že na začátku bylo slovo… Při bližším prozkoumání (Jan 1,1) bychom zjistili, že to slovo bylo u Boha, a to slovo bylo Bůh.

Upozornění č. 2: Ministerstvo varuje, četba knih vážně škodí Vaší ignoranci a ignoranci lidí ve Vašem okolí.

Upozornění č. 3: Tato kniha je určená pro všechny, kteří v něco věří. Neboť, jak říkal i zarytý ateista Stephen Hawking: „Remember to look up at the stars and not down at your feet. Try to make sense of what you see. Be curious. And however difficult life may seem, there is always something you can do and succeed at. It matters that you don’t just give up.”

Houkal_přebal

…a pokud jste tedy i Vy zvídaví, zajímáte se o způsoby, jak se postavit k problémům a nepřestáváte věřit, můžete se zkusit začíst do stránek, z nichž lze načerpat mnoho inspirace a odvahy.

Výraz „logos“ v sobě ukrývá hned několik významů, můžeme ho překládat také jako „slovo“, anebo „smysl“. Jan Houkal ve své knize Mé všechno volá k Bohu, píše o sedmi smysluplných slovech, která jsou v každém z nás. A současně v každém trochu jinak, v někom lehce podřimují, v jiném křičí. Každopádně všichni jsme, myslíme, rozhodujeme se, trpíme, vztahujeme se, hřešíme a doufáme. Každému jednotlivému tématu je pak věnována samostatná kapitola.

Publikace mile provází po úsecích Písma, najdete zde mnoho odkazů a myšlenek, přičemž autor přibližuje „nahlédnutí vlastního bytí“ skrze římskokatolickou víru. Slovíčkaření se pro tuto chvíli můžeme vzdát – není důležité, jak budeme říkat tomu, co nám má pomoci naplnit životní poslání.

Nebyla by to pořádná knížka, kdyby se nedostal ke slovu Descartes, anebo jiní klasici: Buber, Akvinský, Exupéry, Newman, či Stoikové… i na ty dojde. Právě Stoici učili o dosažení stavu „nevášnivosti“ (řecky apatheia), která by měla umožňovat pravdivě poznávat realitu. Abychom poznali sebe, Boha, a nakonec i Boha v sobě, bude potřeba se oprostit od všeho zbytečného. Zjednodušení vlastního života ovšem neznamená osekat z něj krásu, užívání si radostí, prožití bolesti, či zbavit se poznávání idejí… Tajemství spočívá v zachovávání střídmosti. Extrémní intenzita a žití extrému zpravidla nevedou ke šťastným koncům. Střídmost nám pomáhá k soustředěnosti, sebereflexi, a v křesťanském pojetí je i předpokladem k nalezení Boha ve vlastním nitru. To ale od nás bude vyžadovat neřešit nedůležité, umět nalézt nadhled, vnitřní klid a rovnováhu.

Pojďme skončit, jak jsme začali, citátem. Tentokrát výňatkem z knihy, která obsahuje sice i spoustu latinských částí, a uznávám, že psát latinské výroky je nebývale cool, (protože latinsky zní důležitě i „kuře na kari s rýží“), ale vraťme se k originálu, tedy češtině: „Ve vztazích žijeme, pohybujeme se, jsme a nemůžeme bez nich být. Proto také vnímáme jejich sílu, krásu, moc, a zároveň křehkost a složitost. A o to přece jde. Proto je láska nejvyšším Božím darem, o který máme usilovat. A tak zůstává víra, naděje a láska – ale největší z té trojice je láska.“

kostel

Kostel Nejsvětějšího srdce Páně, foto: Terezie Zuntychová

Anselm Grün: Proměň se!

„Proměna mi říká, že smproměňseím být, a to se vším, co ke mně patří. Přijímám se takový, jaký jsem a jakým jsem se stal. Zároveň si však uvědomuji i to, že ještě nejsem tím, kým bych ze své podstaty mohl být.“ (s. 8)

Celý příspěvek

Harold S. Kushner: Aby měl život smysl

Spisovatel a rabín Harolpictureprovider (15)d S. Kushner přináší čtenářům skrze řádky své knihy podnětné myšlenky směřující k otázce, kterou si klade každý z nás – jak dojít k naplnění našeho života, jak dát našemu životu smysl, který nás ujistí o tom, že jsme byli pro svět významní.

Celý příspěvek

Michael Martinek: Přehled křesťanských církví a jejich aktivit v ČR

Jakým aktivitám se věnují pictureproviderkřesťanské církve v České republice? A kolik církví u nás působí, případně, čím se od sebe liší jednotlivé církevní skupiny? Na tyto otázky a také na řadu dalších nalezneme odpověď v přehledné publikaci od Michaela Martinka. Tento římskokatolický kněz přibližuje srozumitelnou a zároveň fundovanou formou, jaké činnosti vykonávají křesťanské církve působící na našem území. Také podává přehled církví a načrtává jejich specifika.

Celý příspěvek

Martin Buber: Já a Ty

Svět je pro člověka dvojí, neboť i jepictureprovider0ho postoj je dvojí. Tak začíná knihu Já a Ty Martin Buber, židovský filosof ovlivněný Feuerbachem, Kierkegaardem a chasidskými příběhy. Jeho koncepce patří do oblasti filosofie dialogu, filosofie individuálního vztahu s druhou osobou. Takové setkávání se podle něj děje ve dvou modech, jimž zasvětil právě tuto knihou. Nakladatelství Portál vydává její 4., přepracované a doplněné vydání.

Celý příspěvek

Památka zesnulých jako duchovní obohacení

2. listopad je dnem, kdy si připomínáme blízké osoby, které nás již opustily. Tento čas můžeme využít k rozjímání, vzpomínkám a obrácení se do svého nitra.

Nakladatelství Portál za tímto účelem poskytuje celý týden slevu 30% na 18 publikací duchovní literatury na svém e-shopu.

Tak neváhej a prohlédni si, co pro nás připravili! Protože knížky Guye Gilberta, Bronnie Ware nebo třeba Pavla Říčana obvykle takhle levně nekoupíš.unnamed

Ian Caldwell: Páté evangelium

Kniha Páté evangelium apictureprovider-9merického spisovatele Iana Caldwella je v oficiální anotaci označena jako „dramatický příběh, který si svou erudicí nezadá s romány Umberta Eca a napětím s thrillery Dana Browna“. Obávám se, že v tomto případě anotace knize spíš ubližuje – už srovnání jednoho díla současně s Ecem a Brownem je trochu podezřelé, vzhledem k rozdílnosti obou spisovatelů. Eco stavěl na obrovském přehledu v oblasti literatury, historie i filosofie. Brown zase na ději, který graduje v každé kapitole a ubíhá tak rychle, že čtenář nemá čas přemýšlet nad logickými nedostatky. Páté evangelium se vydává jinou cestou.

Celý příspěvek